Hlavní obsah stránky

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Už od roku 2008 se dánské knihovny v oblasti Severního Jutlandu s centrálním městem Aalborg zaměřují na rozšiřování své provozní doby. Ta se na přání uživatelů rozšiřuje až dvojnásobně a ve znač­né části nabízí pouze samoobslužný provoz. Např. místní knihovna ve Vodskově zvýšila provozní dobu z 33 na 66 hodin týdně (23 hodin s obsluhou, 43 hodin samoobslužného provozu). Vodskovská knihovna nakupuje všechny novinky z oblasti knih, hudby i filmu. Je koordinátorem kulturního a společenského života obce a její nové služby přitáhly o 10 % více uživatelů. Veřejné knihovny v této oblasti Dánska rozšiřují svoji provozní dobu až na 12 hodin denně (od 9 do 21 hodin, sedm dní v týd­nu). Své služby tedy nabízejí 84 hodin týdně! S knihovníky se mohou uživatelé knihoven setkat pět dní v týdnu, 21 až 23 hodin. Zvyšuje se tlak na více hodin s obsluhou knihovníků, protože řada uživatelů potřebuje jejich asistenci. Dánské knihovny vyřadily až 50 % knih. Volné prostory využívá místní komunita pro organizaci kulturních aktivit. Knihovna v Aalborgu nabízí samoobslužný provoz od října minulého roku (od 8 do 10 hodin), v tuto dobu na­vštíví knihovnu až 300 uživatelů. Její uživatelé stáli o rozšíření provozní doby i ve večerních hodinách. Management knihovny se jim rozhodl vyjít vstříc, díky grantové podpoře byla knihovna vybavena také potřebnou technikou. Rozšíření provozní doby ocenili uživatelé i zástupci zřizovatele a došlo tak k posílení významu knihovny ve městě.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 1–2/2015, s. 10–12)

Národní licenci elektronických informačních zdro­jů na Slovensku zabezpečuje Slovenská národní knihovna (SNK) už 15 let. Plnou koordinaci převzala v roce 2012. Počátky byly spojeny s projektem eIFL, s Open Society Institute v Budapešti a Nadací George Söröse. V rámci mezinárodní veřejné soutěže byla vybrána společnost EBSCO Information Services, která zpřístupnila několik významných vědeckých databází. Výsledky vyhledávání v těchto da­tabázích dokazují, že se staly důležitou součástí vědecké a akademické komunity. SNK zprostředkovává databáze více než 150 knihovnám na Slovensku. V roce 2015 přistoupila SNK k přeregistraci slovenských knihoven v rámci projektu národní licence databází EBSCO. Vedle toho se obnovuje diskusní skupina zaměřená na problémy, ale i novinky ve vyhledávání a v databázích EBSCO. Nejaktivnější knihov­nou s více než 471 000 vyhledáváními a 30 000 staženími plných textů je SNK, druhou je Ústřední knihovna SAV a třetí Univerzitní knihovna P. J. Šafaříka v Košicích. Počty vyhledávání rok od roku rostou a údaje potvrzují zájem o národní licenci. Slovenské knihovny by chtěly tyto zdroje do budoucna poskytovat téměř v každé knihovně, jejíž uživatelé o ně projeví zájem.

(Knižnica – Roč. 16, No. 1–2/2015, s. 15–19)

Navzdory velkým škodám způsobeným dvěma světovými válkami je Sasko územím s obrovským kulturním dědictvím, které bude v následujícím obdo­bí digitalizováno díky projektu Program digitalizace vědy a kultury svobodného státu Sasko. Hlavním cílem projektu je zachovat kulturní dědictví a propojit aktivity paměťových institucí v Bautzenu, Grimmě, Görlitzu, Meißenu, Plauenu a Zwickau. Bude finan­cován ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva pro vědu a umění. Koordinační roli v projektu bude mít Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech. V roce 2015 a 2016 je na projekt vyčleněno pět milionů eur. Sasko chce zvýšit povědomí o svém kulturním dědictví, a tak budou digitalizované dokumenty postupně zpřístupněny široké veřejnosti. Digitalizace je zaměřena na tiskoviny, ale také na audiovizuální média. Drážďanská knihovna úzce spolupracuje s řediteli zapojených organizací a každoročně rozděluje finanční prostředky. Má s digitalizací dlouholeté zkušenosti, může nabídnout cca 100 000 digitalizovaných tisků a rukopisů a je významnou institucí v projektu Německé digitální knihovny. Pro dlouhodobou archivaci saského kul-tur­ního dědictví vzniká Drážďanské digitalizační centrum. Některé dokumenty se budou digitalizovat v místě jejich uchování (např. rukopisné sbírky v Lipsku bude digitalizovat lipská Univerzitní knihov­na). Program digitalizace nabízí historickou možnost zpřístupnit významné kulturní památky, ale stejně důležitým cílem je i spolupráce paměťových institucí a sdílení digitalizačního hardwaru a softwaru.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 8, Nr. 2/2015, s. 78–80)

Připravil ROMAN GIEBISCH