Main content

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Městská knihovna Christiana Weise v německém Zittau oslaví tento rok 450 let od svého založení. Je nejstarší městskou knihovnou Horní Lužice a za poslední čtyři století nahromadila cenné poklady naší historie. Od počátků reformace byla Horní Lužice rodištěm mnoha slavných osobností a díky jejich činnosti se rozrůstaly sbírky této knihovny. Jedním z jejích zakladatelů v 16. století byl Paul Fabricius, který chtěl shromáždit vše cenné, co stojí za uchování a co je možné využít ke vzdělávání dětí a mládeže. Knihovna byla původně umístěna v budově radnice, ale již v roce 1607 získala vlastní prostory. Největší rozkvět zažila v letech 1678–1708 pod vedením Christiana Sageho, který se zasloužil o stavbu barokního knihovního sálu, ten byl však otevřen až po jeho smrti. Historie knihovny byla ovšem i dramatická, a to nejenom v době válek. V roce 1954 získala název podle Christiana Weise (1642 až 1708), slavného německého spisovatele, dramatika a pedagoga, rodáka ze Zittau. V letech 1986–1987 zmizely z knihovny tisíce historických rukopisů, které představitelé tehdejší NDR prodali kvůli valutám do zahraničí. V roce 1990 se knihovna vrátila pod správu města Zittau a teprve v roce 1993 se asi 4000 ukradených starých tisků vrátilo na původní místo. Městská knihovna a zdejší muzeum jsou nejvýznamnější a nejstarší památky ve městě a společné oslavy 450. výročí založení obou institucí proběhnou letos v červnu.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 7, Ausgabe Nr. 1/2014, s. 44–46)

I když Knihovna Centra spirituality Východ – Západ Michala Lacka v Košicích existuje v různé podobě již déle než 20 let, je pravděpodobné, že málokteří knihovníci a přátelé knih vůbec vědí o její existenci. Michal Lacko byl církevní historik, který se zaměřil na dějiny církví východního obřadu na Slovensku. Se shromažďováním archivních materiálů, knih, časopisů a samizdatů o historii církve, které tvoří základ dnešní knihovny Centra, se začalo již před rokem 1989. Michal Fedor, zakladatel knihovny, ji budoval z vlastních zdrojů, z darů od kněží a z jejich pozůstalostí, z Matice slovenské, od jezuitů z Říma, ale i z celého světa. Tak vznikl jeden z knihovních fondů Fond Societas Jesu, který má v současnosti asi 10 000 knihovních jednotek. Vý­raz­ného obohacení knihovna dosáhla přenesením kompletní knihovny Fondu Jana XXIII. z jezuitské univerzity v americkém Scrantonu v roce 2004. Její fond tedy obsahuje přibližně 20 000 knih a patří mezi největší knihovny s východní křesťanskou literaturou ve střední Evropě. Nabízí především filozofické, historické, teologické a řeckokatolické tituly z různých zemí, které využívají studenti univerzit, doktorandi, ale i pracovníci vědeckých ústavů. Sbí­r­ka obsahuje vzácné rukopisy a opisy listin, které se týkají převážně historie jezuitů na Slovensku, tištěné katalogy členů řádu z 18. století, našel se i fragment kodexu psaný na pergamenu hlaholským písmem pocházející z území dnešního Chorvatska datovaný do 15.–16. století.

(Knižnica číslo 11–12/2013, s. 45–48)

Knihovna School of Business v dánském Aarhusu se v roce 2007 spojila s Univerzitní knihovnou tam­též a celá fúze trvala pět let! Fúze jsou v dánském veřejném sektoru v posledních letech velmi propagované, dochází k propojování mezi vzdělávacími institucemi a knihovnami na základě politických rozhodnutí. Sloučení dvou a více organizací a jejich různých organizačních struktur s cílem vytvořit jed­nu optimalizovanou organizaci vyžaduje mnoho ener­gie všech zúčastněných. Jde o vzrušující výzvu, která nabízí mnoho nových možností, musí se jí věnovat dostatek času a práce, aby byly prověřeny všechny možnosti a omezení. Manager pověřený fúzí musí být účasten celého procesu změny a dostatečně motivovat zaměstnance, aby pochopili cíle často nepopulárních rozhodnutí. Zaměstnanci musí porozumět tomu, proč jsou změny důležité a jakou roli budou hrát v nové organizaci, aby si udrželi svoji práci. Pokud má být fúze úspěšná, musí být její organizátor pozitivní a konstruktivně řešit návrhy zaměstnanců a udržovat si dobré vztahy se všemi jejími účastníky.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 4/2013, s. 15–17)

Připravil ROMAN GIEBISCH