Main content

Knihovnická, historická i kulturní zastavení v okolí Opole

Text a foto Lenka Šimková

V květnových dnech letošního roku (17.–19. 5.) navštívila delegace ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně svoji partnerskou knihovnu v Polsku. Wojewódzka Biblioteka Publiczna im. E. Smołki sídlí v centru Opole, které je hlavním městem Opolského vojvodství, jež náleží mezi 16 vyšších územně samosprávných celků Polska. Opole je jedním z nejstarších měst celé země, v současnosti se rozkládá na ploše cca 97 km2 s počtem téměř 128 000 obyvatel.

Účel naší návštěvy byl zejména společenský, zaměřený na poznání zajímavých míst blízkého okolí a spojený s návštěvou vernisáže výstavy Spolu_Proti sobě: Rok 1968 v Československu a Polsku. Zároveň byla domluvena další spolupráce obou knihoven a podepsána partnerská smlouva.

Na cestu jsme vyrazili ve čtvrtek, a protože se vinou husté dopravy oproti původnímu plánu protáhla, zahájili jsme naši návštěvu společnou večeří v místě ubytování, kterým se nám po dvě noci stal zámek Rogów – jenž je také pobočkou knihovny, vzdálený přibližně 20 km od Opole. Po velmi příjemném posezení jsme se již těšili na druhý den, který pro nás hostitelé na­plnili zajímavým programem.

Páteční dopoledne jsme strávili prohlídkou zámku v Rogowě, který slouží zároveň jako speciální oddělení opolské knihovny. Renesan­čně-klasicistní zámek byl postaven počátkem 17. století na místě původního obranného hra­du ze 14. století. Je obklopen parky se zbyt­ky obranných hradeb. Je zde umístěna nádher­ná a významná sbírka rukopisů, starých tis­ků, map a grafických listů. Právě tou nás provedla její správkyně Mirosława Koćwin. Velmi pou­tavě hovořila o restaurování těchto jedinečných dokumentů, a ukázala nám také precizní dokumentaci, jež se ke každému exponátu, který tímto procesem prošel, váže.

V jedenáct hodin jsme se již museli posunout autem trochu dále, a to na Horu sv. Anny se stejnojmennou bazilikou. Areál s mnoha zastaveními křížové cesty tvoří kostel, klášter, arkádové náměstí, kalvárie, Lurdské jeskyně a dům pro poutníky. Za začátek existence poutního kostela se považuje symbolické datum 1480. Na počátku 17. století se stal důležitým poutním místem díky gotické sošce sv. Anny Samotřetí (zobrazované s Marií a Ježíšem) obsa­hu­jící relikvie svaté. Toto významné místo na­vštívil v roce 1983 také papež Jan Pavel II. Nedaleko jsme potom mohli sestoupit do neobyčejného kamenného amfiteátru, který pojme až 30 000 diváků. Nad ním se nachází pomník sochaře Xavera Dunikowského, který připomíná dny třetího slezského povstání 21.–26. května 1921, kdy v této oblasti probíhaly boje mezi oddíly povstalců a jednotkami Freikorpsu. Hora sv. Anny je památkou víry, přírody a dějin opolského regionu.

Potom jsme již vyrazili směrem do Opole. Po pozdním obědě nás čekala prohlídka výstavy Silesia Picta – Veduty slezských měst a staré mapy Slezska, která byla nainstalována v galeriích opolské knihovny. Zhlédli jsme staré ma­py Slezska od 16. do 19. století a s nimi také stejně stará vyobrazení mnoha slezských měst z polské i české části této historické země.

Na tuto část programu již navazovala vernisáž zmíněné výstavy o roce 1968 z české a polské perspektivy. Zahájil ji ředitel knihovny Ta­deusz Chrobak za přítomnosti zástupců o. s. _pant, které expozici koncepčně připravilo, a Českého centra ve Varšavě. Dále ji podpořilo Česko-polské fórum ve spolupráci s Institutem pamieci narodowej. Po představení hlavní myšlenky a vzniku tohoto projektu následovala diskuse o česko-polských dějinných vztazích, o událostech roku 1968 a také o způsobech výuky novodobé historie ve školách. Více se můžete dočíst také na webu http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/nabizime-vasi-skole-vystavu-o-roce-1968/.

Závěrečná večeře s polskými kolegy i hosty, kteří výstavu prezentovali, byla už jen třešničkou na dortu za příjemně stráveným dnem. V sobotu ráno nás čekalo už jen rozloučení, výměna drobných dárků a cesta domů.