Main content

UDÁLOSTI: Žádný člověk není ostrov

JOSEF STRAKA jstraka@centrum.cz

Jako každý rok se loni v listopadu uskutečnil 18. ročník mezinárodního básnického festivalu Den poezie, konaného k uctění památky narození Karla Hynka Máchy (16. listopadu 1810). Tentokrát proběhl nejen v Praze, ale i v dalších šedesáti městech po celé ČR. Jedná se o jeden z největších básnických festivalů v České republice.

Festival má sice v názvu „den“ a skutečně jako jednodenní v roce 1999 začal, dnes však již trvá více než čtrnáct dní, konkrétně v roce 2016 mezi 13. a 27. listopadem. Některé akce tohoto festivalu proběhly i po tomto datu.

Název loňského ročníku byl citátem z básně anglického básníka Johna Donnea z roku 1624. Většinou se jako moto festivalu vybírá nějaký verš. Ten loňský byl zvolen proto, že se festival chtěl přihlásit k myšlence solidarity, humanismu, sdílení. A sdílením je v tomto světě i poezie. Autorská a jiná literární čtení, diskuze a další básnické akce se organizovaly na mnoha místech po celé České republice, jak je již zvykem skoro od samého začátku Dne poezie, samozřejmě včetně mnohých pražských zákoutí. Idea festivalu je taková, že se čte ve školách, klubech, knihovnách, kavárnách a literárních klubech a též i v plenéru. To se opět naplnilo bezezbytku stejně jako to, že na festivalu čtou autoři, kteří teprve píší své první texty, vedle těch významných českých a zahraničních básníků, kterých mimochodem přijelo loni zatím nejvíce v celé historii festivalu.

Z programové nabídky

Z mnoha akcí posledního ročníku by bylo možné jmenovat a popsat mnohé, bylo jich opět kolem dvou set. Zmíním aspoň některé, především ty, které bylo možno i vzhledem k onomu počtu zažít „naživo“. Festival kromě dvou výstav a dvou autorských večerů, které proběhly před oficiálním zahájením, začal v neděli 13. listopadu čtením básnířek Sylvy Fischerové, Wandy Heinrichové a básníků Adama Borziče a našeho rumunského hosta, Mircea Dana Duty, v Klubu cestovatelů na Masarykově nábřeží v Praze. Součástí básnického festivalu bylo i představení projektu Poezie pro čekající, který navazoval na podobný projekt – Poezie pro cestující. V rámci festivalu proběhly dvě akce, kde byl tento nový projekt Společnosti poezie, která Den poezie organizuje, uveden v život. První akce se uskutečnila v čekárně Ústavu hematologie a krevní transfuze u Karlova náměstí, tedy na místě, kde se lidé budou nejčastěji s brožurami a hlavně texty českých básníků potkávat, a následně pak ten samý den v rámci autorského setkání a čtení v kavárně Kolíbka. V kavárně, kde se pravidelně každé pondělí kolem půl osmé večer schází stolní společnost, jejímiž členy jsou i básníci a prozaici, kteří rovněž na večeru četli: Marie Šťastná, Karla Šťastná, Robert Antropius, Jakub Synecký, Josef Straka, a to s hudebním doprovodem a následným koncertem hudebního seskupení Tajný život rostlin.

Účastníci ze zahraničí

Mnohé večery se organizovaly na ambasádách; v úterý 15. listopadu na chorvatské ambasádě v Praze, kde vystoupil chorvatský básník Marko Pogačar a český básník chorvatského původu Adam Borzič, či například 22. listopadu na estonské ambasádě, kde četly estonská básnířka Andra Teede a česká autorka a překladatelka Markéta Hejkalová. Další večer pak proběhl 16. listopadu ve Francouzském institutu, kde četli a diskutovali významní čeští básníci Petr Král a Stanislav Dvorský.

Z dalších zahraničních hostů bych rád zmínil nizozemského básníka Thomase Moehlmanna, který přijel na pozvání Velvyslanectví Nizozemského království v Praze. Ten četl na mezinárodním večeru, minifestivalu Na svobodných vlnách 17. listopadu na lodi Avoid Floating Gallery, společně ještě se slovinskou básnířkou Barbarou Korun (přijela na pozvání Družstva slovinských spisovatelů) a skotským básníkem Alanem Spencem, který měl též svůj večer na Anglo-americké univerzitě v Praze, společně s českými básníky Zuzanou Lazarovou a Petrem Borkovcem. Thomas Moehlmann a Barbara Korun pak ještě četli o den později v Knihkupectví Ostrov na večeru, který měl stejný název jako celý festival, společně s bulharskou básnířkou žijící v Praze Lidiou Galabovou a českými básníky Olgou Stehlíkovou, Radkem Fridrichem a Ladislavem Zedníkem. V sobotu 19. listopadu pak opět na lodi Avoid Floating Gallery četly kanadská básnířka Claudine Bertrand a bulharská básnířka Dimana Ivanova.

Festival Den poezie se pro tři večery též výrazně propojil s dramaturgií kavárny Fra, s pořady, které tam připravuje Petr Borkovec. V rámci cyklů čtení slovenských autorů tam 15. listopadu četla Mária Ferenčuhová. O týden později zde básnířka Olga Stehlíková kladla otázky a rozmlouvala s básníkem Miloslavem Topinkou. A konečně 24. listopadu si pak básník a prozaik Miroslav Olšovský pozval své hosty, aby četli jednu až tři vybrané básně Emila Juliše v rámci pořadu Báseň jako koncept.

Opravdu nelze vyjmenovat všechny akce letošního ročníku, a tak vybírám alespoň ze závěru festivalového dění, z pondělí 21. listopadu, například čtení rumunské básnířky Kristy Szoecz, Mircea Dana Duty a autorů z okruhu časopisu H_aluze – Tomáše Míky, Alice Prajzentové a Tomáše Čady –, které proběhlo v kavárně Liberál. Dále nesmím opominout čtení dvou básníků z Ostravy – Petra Hrušky a Jana Nemčeka, kteří četli o dva dny později ve středu 23. listopadu v Domě čtení Městské knihovny v Praze. Ten samý večer proběhl i slovensko-český večer ve Slovenském institutu v Praze, kde byly hlavními protagonistkami Lucia Bizzaretová a Alžběta Stančáková. Následující den se pak konal česko-portugalský večer, kde četla básnířka a v současné době i editorka česko-portugalské antologie současné poezie Simona Racková. Dalším hostem byl ředitel Portugalského centra Instituto Camões v Praze Pedro Meireles a nechyběla ani hudba fado v podání Gabriely Vermelhové.

Z mimopražských akcí bych například uvedl čtení Bogdana Trojaka a Jana Nemčeka v Ústí nad Labem (čtvrtek 24. listopadu). O den později jsem měl tu čest uvést novou knihu a autorské čtení básníka Víta Janoty v Českém Krumlově v Liteře Krumlov, kde ve světnici starého domu čtou už po tři roky čeští básníci a prozaici. Zve je tam chilský spisovatel Jorge Zúñiga Pavlov, který již 28 let žije v Čechách. Tento autor byl pak hostem závěrečného večera v Českém centru Praha, v Rytířské ulici. Spolu s ním četli další zahraniční autoři žijící v Čechách – Alenka Jensterle-Doležalová původem ze Slovinska, srbská básnířka Jelena Ćirić a na samý závěr opět Mircea Dan Duta. Ten sice žije v Bukurešti, ale píše česky, též překládá současné české autory do rumunštiny a často pobývá v Čechách, kde organizuje různá autorská čtení a literární pořady. Letos byli s Bernie Higginsovou hlavními organizátory festivalu – společně ještě s Tomášem Čadou, Lenkou Hábltovou, Vítem Janotou, Martinem Zborníkem a autorem tohoto článku.

Vše další o tomto, ale i minulých ročnících najdou zájemci na festivalových stránkách www.denpoezie.cz.