Main content

BBB – bibliografové v Banské Bystrici

JIŘINA KÁDNEROVÁ kadnerovaj@volny.cz

Každoročně se scházejí bibliografové z České a Slovenské republiky na kolokviu – střídavě v ČR a SR. Loňské, již 19. kolokvium, se uskutečnilo 9.–11. října 2016 v Banské Bystrici a mělo téměř 40 účastníků; větší účast byla z pořadatelské země.

Pravidlem je, že se všichni účastníci sejdou již den před konáním kolokvia, čas věnují poznání města nebo nejbližšího okolí. Stejně tomu bylo i loni. Nedělní odpoledne vyplnilo důkladné seznámení s historií a památkami Banské Bystrici včetně prohlídky Středoslovenského muzea v pozdně gotickém Matějove domě. Závěrem všichni došli do Župního domu, dnešního sídla Státní vědecké knihovny, a jejího Literárního a hudebního muzea (mimochodem s velmi moderní expozicí). Budova je to skutečně krásná a impozantní a knihovně historické prostředí nesmírně sluší.

Zahájení

Vlastní jednání bylo zahájeno slavnostním otevřením. Banská Bystrica bývala významným hornickým městem, proto není divu, že tato historická skutečnost byla výrazně zdůrazněna a že kolokvium otevírala primátorka města Banská Štiavnica a primátor města Nová Baňa ve slavnostních hornických krojích. Oba mluvili zasvěceně nejen o hornické tradici obou měst, ale také o významu knihoven pro současnou společnost, a oba připomněli, že v dobách svých studií banskobystrickou knihovnu často navštěvovali.

Po jejich proslovech promluvili pořadatelé kolokvia: ředitelka Státní vědecké knihovny Banská Bystrica Oľga Lauková (knihovna loni slavila už 90 let od svého založení), předsedkyně Slovenské asociace knihoven Emília Antolíková a místopředsedkyně Sdružení knihoven ČR a předsedkyně Sekce pro bibliografii SDRUK Eva Svobodová.

Tematický blok o hornictví

Odborný program bývá tradičně rozdělen do několika tematických bloků. V Banské Bystrici bylo samozřejmostí, že byl otevřen (a nejvíce obsazen) blokem – Banská/Hornická města v historii a literatuře. Vyslechli jsme osm naprosto odlišných a osobitě pojatých příspěvků, všechny byly velmi zajímavé.

Barbora Skubachová z pořádající knihovny nás provedla po Barborské cestě spojující území středoslovenských měst Banská Bystrica, Banská Kremnica a Banská Štiavnica se zastaveními u unikátních památek hornických, kulturních, religiózních, technických a přírodních.

Příspěvky hostů z České republiky otevíral Jaromír Kubíček tématem Hornická města a slovenské pohádky Boženy Němcové a Pavla Dobšinského; upozornil na pobyt Němcové na Slovensku (i přímo v Banské Bystrici) i na názory obou literátů.

I v Čechách je mnoho míst spojených s dolováním, do příspěvků se vešla jen některá.

Jiřina Kádnerová v příspěvku Zlatá éra zlatých českých měst připomněla dvě nejvýznamnější zlatorudná ložiska v Čechách – Jílové u Prahy a Kašperské Hory. Obě města zažila nejslavnější éru za Lucemburků, v obou jsou na tuto dobu památky (Kašperské Hory mají nejen hrad Kašperk, ale i nejstarší úpravnu zlatých rud na evropském kontinentě, Jílové u Prahy má specializované Muzeum těžby a zpracování zlata se zachovalými středověkými doly) a obě města jsou přesvědčena o tom, že z jejich zlata dal Karel IV. vyrobit svatováclavskou korunu.

Význam Pezinku nejen jako slavného centra vinohradnictví, ale také hornictví dokazoval příspěvek Kataríny Benciové a Daniely Tóthové z Malokarpatské knižnice – Zlaté mesto Pezinok ako centrum malokarpatského baníctva. Poslední zlato se vytěžilo sice v roce 1861, ale antimonové rudy se těžily ve městě a okolí až do konce století dvacátého. Přednášející upozornily i na některé významné hornické osobnosti, mezi jinými na Jana Derschwanna (pocházejícího ze severočeského Mostu) ve službách rodu Fuggerovců.

Zaujal mě příspěvek Gerdy Lorenzové z Krajské knihovny v Karlových Varech Hornictví v Krušnohoří – odraz v literatuře a kulturním dědictví. Krušnohorský česko-německý region byl významnou hornickou lokalitou s jednotným jazykem včetně vlastního dialektu, tradic, kulturních a společenských zvyků. Jedním z center bylo město Jáchymov (těžba stříbra a cínu, latinská škola, zachovalé kulturní památky). Méně slavná hornická přítomnost Krušnohoří a Podkrušnohoří trvá dodnes. Přednášející upozornila především na řadu zajímavých knižních titulů vydaných k této tematice včetně obsáhlého katalogu Bez hranic – umění Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, který vydala Národní galerie v Praze ke stejnojmenné rozsáhlé výstavě v letech 2015–2016.

Také Krajská knihovna v Nitře připomněla příspěvkem Violy Bielikové Baňa Viktória v Jedľových Kostoľanoch svoji hornickou minulost.

Pavlína Szöke z Moravskoslezské knihovny v Ostravě nás zase ve svém referátu Ostravské doly provedla a provezla po Ostravě nevšedním způsobem. Mnoho dolů bylo přímo ve městě, a proto jsme se mohli při fiktivní projížďce městskou hromadnou dopravou pomyslně zastavit na zastávkách pojmenovaných po bývalých dolech a seznámit se s historií některých z nich.

Závěrečný příspěvek tohoto bloku Tatiany Klimkové z Knižnice pre mládež Košice byl věnován pohádkám a pověstem s hornickou tradicií (Kovlad, Ruda a permoníci – vládcové zemských pokladů). Těžký život horníků si vybájil mnoho skřítků a ochránců.

Další tematické bloky

Další tematické bloky zdaleka nebyly tolik obsazeny, ale vše bylo zajímavé a autory nesmírně pečlivě připravené. V bloku Raně historické památky regionů zazněl jediný příspěvek. Dana Chalupeková ze Státní vědecké knihovny v Banské Bystrici nás provedla Raně gotickými sakrálními památkami v okolí Banské Bystrice (navíc jsme si některé měli možnost prohlédnout během exkurze).

Nekonvenční blok Bankovnictví a jeho významní představitelé v Čechách a na Slovensku byl obsazen nevšedně pojatými slovenskými příspěvky. Zazněly tři. Katarína Pekařová (Univerzitní knihovna v Bratislavě) zajímavě pojala obsahovou a formální charakteristiku kalendářů bankovních institucí – Vkladná knížka hreje lepšie ako kožuch! Ivana Poláková (Matica slovenská Martin) hovořila o vztahu Matice slovenské a Tatrabanky k jejímu 130. výročí založení v příspěvku Vplyv Matice slovenskej na vznik Tatrabanky v Martine a jej filiálok po celom Slovensku. Andrea Sivaničová vzdala hold slovensko-americkému bankéři, filantropovi, účastníkovi krajanského hnutí a signatáři Pittsburské a Clevelandské dohody Michalu Bosákovi: Z baníka bankárom – americký sen Michala Bosáka. V jeho tzv. Bosákově domě v Prešově dnes sídlí Knihovna P. O. Hviezdoslava.

V bloku Zimní sporty, centra zimních sportů naopak zazněly příspěvky jen české. A také tři. Krušnohoské zimní radostiGerdy Lorenzové (Krajská knihovna Karlovy Vary) nepřekvapí, protože Krušné hory jsou vyhlášenou lyžařskou lokalitou. Karlův běh sice není zdaleka tak slavný jako Jizerská padesátka, ale běhá se již od roku 1970. Hokej patří mezi nejoblíbenější české sporty, a že měl Zlín vždy výborné hokejisty, dokazovala Eva Filípková z Krajské knihovny svým vstupem „Kanaďané“ ze Zlína. Také Pardubice jsou známé svým dobrým hokejem. Martina Zlatohlávková z Krajské knihovny v Pardubicích ale překvapila. V příspěvku Josef Horák, pardubický hokejista a mecenáš přestavila prvoligového hokejistu především jako kulturního pracovníka, přítele řady výtvarníků a sběratele, který svoji obrovsky hodnotnou celoživotní sbírku věnoval galerii Cyrany v Heřmanově Městci.

O česko-slovenských vztazích

Na každém kolokviu je zařazen blok Česko-slovenské vztahy a významné osobnosti Čech a Slovenska, vždy se najdou osobnosti i přednášející. Mária Feldinszká z Knihovny A. Bernoláka v Nových Zámcích hovořila na téma Průřez česko-slovenským partnerstvím vybraných měst a obcí regionu Nové Zámky o neuvěřitelném počtu nejrůznějších podob vztahů měst, obcí, podniků a institucí trvající mnoho desetiletí. Anna Kucianová připomněla 20. výročí úmrtí českého herce a zpěváka Jaroslava Rozsívala (14. 10. 1924 –13. 1. 1996) a jeho působení v Čechách a především na Slovensku. Poslední příspěvek sekce i celého kolokvia, příspěvek Martiny Smolové z Moravské zemské knihovny v Brně, představil Petra Jilemnického zcela jinak, než je obvykle vnímán – Peter Jilemnický do otištění pádu v Knihovně Lidových novin.

Ukončení

Příspěvky odezněly, závěrečné hodnocení Jaromíra Kubíčka všichni napjatě poslouchali a pořadatelé kolokvium ukončili poděkováním účastníkům a pozváním na kolokvium příští. Bibliografická kolokvia se stala tradicí, příští, už 20. ročník dovolí zavzpomínat na jejich začátky. Je škoda, že loni poprvé nevydalo Sdružení knihoven svoji tištěnou ročenku s příspěvky, které zazněly v Banské Bystrici. Mnohé z nich, zejména původní personální příspěvky, jsou naprosto objevné a nikde nepublikované.

Kolokvia mají vždy ještě svoji vlastivědnou a společenskou část. V rámci vlastivědné části jsme měli možnost navštívit dva skvostné raně gotické kostely – Farský kostel sv. Františka z Assisi v Ponukách (prováděl nás pan farář, který slezl v horolezeckém úvazku ze střechy kostela), v kostele sv. Martina v Čeríně jsme zase viděli dvanáct restaurátorů v pilné práci. Zajímavá byla návštěva hradu Slovenská Lupča (majitelem hradu jsou dnes Podbrezovské strojírny v Rožňavě), který se díky financování majitelem doslova zvedá z popela.

Společenský večer v knihovně se samozřejmě nesl v hornickém duchu. Účinkujícím byl dvacetičlenný Starohornický banícky spevokol Haliar v hornických krojích. A všichni jsme dostali zpěvníky hornických písní (slovenských a českých), abychom se mohli ke zpěvu přidat. Naprosto nevšední zážitek!