Main content

Seminář muzejních knihovníků v Uherském Hradišti naplnil své cíle

ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz

V pořadí již 36. seminář uspořádala ve dnech 4.–6. září 2012 pro své členy i další zájemce komise knihovníků při Asociaci muzeí a galerií ČR. Letní počasí a milí hostitelé ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti dodali zdařilému třídennímu odbornému jednání výbornou atmosféru a hlavní organizátorka Mgr. Iveta Mátlová připravila dokonalé zázemí.

V úvodu semináře přivítala zástupkyně ředitele Slováckého muzea PhDr. Blanka Rašticová a předsedkyně komise knihovníků všechny účastníky semináře a významné hosty – předsedu Svazu knihovníků a informačních pracovníků PhDr. Víta Richtera, vedoucí samostatného oddělení knihoven Ministerstva kultury ČR Mgr. Blanku Skučkovou a členku exekutivy Asociace muzeí a galerií ČR Mgr. Irenu Chovančíkovou. Hosté přispěli do programu semináře příspěvky, které ocenily činnost komise a její postavení, a věnovali se též navázané spolupráci a konkrétním možnostem jejího dalšího rozvoje.

Úvod semináře patřil tradičně zprávě o činnos­ti komise za uplynulý rok a o personálních změnách ve výboru komise, kterou valná hromada jednohlasně schválila. Následovaly krátké zprávy členů výboru o novinkách v muzejních knihovnách v jednotlivých regionech. Odborný program semináře byl rozdělen do několika tematických bloků – Muzejní knihovny ve světě knihovnictvíExpozice a výstavy literární a knižní kultury a Vystavování a ochrana sbírkových knižních fondů. První blok se věnoval obecným otázkám rozvoje knihoven. K naplňování Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011–2015 promluvili členové Ústřední knihovnické rady PhDr. Vít Richter a PhDr. Martin Sekera, následovaly příspěvky kolegyň z Národní knihovny o zapojení muzejních knihoven do souborného katalogu a věcném zpracování dokumen­tů. Pozornost byla věnována možnostem využití Národního úložiště šedé literatury pro česká muzea a galerie. V závěru odpoledne přednesli členové výkonného výboru knihovnické komise příspěvky o zkušenostech s granty Veřejné informační služby knihoven a Knihovna 21. století. Počet žádostí z muzejních knihoven o přidělení zmíněných grantů roste a svědčí o jejich stoupající aktivitě a snaze zapojit se do aktuálního knihovnického dění.

Dopolední středeční blok Expozice a výstavy lite­rární a knižní kultury svými přednáškami uvedli vedoucí knihovny Památníku národního písemnictví Mgr. Alena Petruželková a ředitel Knihovny Národního muzea PhDr. Martin Sekera. Věnovali se především umění a architektuře knižních prezentací, možnostem a perspektivám výstav a expozic knihy a s nimi související problematikou stavu knihovědy. V dalších příspěvcích vystoupily autor­ky nově vzniklých expozic – Expozice polygrafie v Národním technickém muzeu a expozice Landfrasova tiskárna v Muzeu Jindřichohradecka. Na celý blok navázala panelová diskuse profesio­nálně vedená kolegyní A. Petruželkovou.

V odpoledním bloku s názvem Vystavování a ochrana sbírkových knižních fondů vzbudil zaslouženou pozornost názorný příspěvek přední restaurátorky knih Markéty Kropáčkové o přípra­vě knih na výstavu restaurátorem a Ing. Pavla Žáka z ČVUT o osvětlení na výstavách. Závěr bloku oživil svým příspěvkem o interaktivním muzeu v moderní době zástupce firmy AV Media. V poslední teoretické části semináře informovala po­sluchače Mgr. Hana Kraflová o zajímavých lite-rárních výstavách v Moravském zemském muzeu a PhDr. Jana Michlová z Regionálního muzea v Te­p­­licích o knize jako exponátu měsíce. Mgr. Klára Smolíková z Husitského muzea v Táboře seznámi­la účastníky se spoluprací muzea a knihovnic­ké školy a PhDr. Vojen Drlík z Muzea Brněnska se zamyslel nad tištěnou knihou jako sběratelským objektem. Příspěvek Heleny Houfkové o rekonstruk­ci v Muzeu města Ústí nad Labem byl zároveň pozváním účastníků na 37. seminář právě do jejich muzea.

Odborné exkurze byly věnovány večerní prohlídce hradu Buchlov a jeho rozsáhlé knihovny a návštěvě pobočky Slováckého muzea – Muzea lidových pálenic ve Vlčnově.

Z jednotlivých příspěvků semináře vyplynulo, že se muzejním knihovnám daří aktivně zapojovat do naplňování nové Koncepce rozvoje knihoven. Muzejní knihovnice a knihovníci sledují nové tren­dy a díky jejich smysluplnému využívání zlepšují služby pro své mateřské instituce – muzea, i pro širokou odbornou veřejnost.

Možnost představit konkrétní výsledky práce jednotlivých muzejních knihoven, vyslechnout kolegy a navázat osobní kontakty jako hlavní cíle semináře byly naplněny. Milou a příjemnou sou­čás­tí semináře bylo i blahopřání emeritní ředitel­ce Knihovny Národního muzea a předsedkyni komise PhDr. Helze Turkové k jejímu letošnímu významnému životnímu jubileu.

Základními úkoly komise knihovníků AMG ČR zůstává spolupráce s ostatními knihovnami, Svazem knihovníků a informačních pracovníků, Sdružením knihoven ČR a dalšími kulturními institucemi, upevňování místa muzejních knihoven mezi ostatními knihovnami i uvnitř svých mateřských institucí a podpora vzdělávání muzejních knihovníků. Právě jejich odborná erudice je prostředkem ke kvalitnímu fungování muzejních knihoven a přináší spokojené uživatele.

Příspěvky a fotografie ze semináře jsou přístupné na webových stránkách Asociace muzeí a galerií ČR pod záložkou knihovnická komise (http://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise). Poděkování patří již tradičně organizátorům semináře, sponzorům a všem, kteří se aktiv­ně podíleli na přípravě odborné části seminá­ře.

Foto Ladislav Chvalkovský