Main content

Povodňová inventura v knihovnách Libereckého kraje

DANA KROULÍKOVÁ, IVA SLÁMOVÁ, JAROSLAVA STARCOVÁ

Sobota 7. srpna 2010 změnila život mnohým z nás či našich blízkých, změnila tvář našeho re­gionu. Krajem se prohnala voda takovou intenzitou a v takovém množství, že některé následky jsou nevratné. Vodní živel za sebou zanechal neuvěřitelnou zkázu, hluboké jizvy na majetku i duši po­stižených, zničil hodnoty budované desetiletí, ba i staletí. Vyšperkovaná náměstí či malebné návsi se z chvíle na chvíli změnily v měsíční krajinu, v hluboká a kamenitá řečiště. Ušetřeny nebyly ani lidské životy! Důvěrně známá a krásná místa našeho kraje se proměnila v apokalypsu, příběhy ne­štěstí a zoufalství na nás dolehly velmi zblízka.

Konečné škody jsou sečtené, malou inventuru můžeme udělat i za knihovny. Zdá se, že skutečnost, že většinou máme knihovny v patře (jindy tak neoblíbené řešení) nakonec mnohé zachránila a vzhledem k rozsahu škod dopadly knihovny ještě ve srovnání s jinými docela dobře. Zaplavených knihoven bylo nakonec šest, z toho čtyři na Liberecku (Frýdlant, Raspenava, Bílý Kostel nad Nisou a Dětřichov) a dvě na Českolipsku (Pertoltice pod Ralskem, Velký Grunov). Základní informace a fotogalerii k jednotlivým zaplaveným knihovnám nalez­nete na webu Krajské vědecké knihovny v Liberci (http://www.kvkli.cz/cz/region/informace-knihovnam-r9.html) nebo Městské knihovny v České Lípě. Nejdramatičtěji dopadla knihovna v Raspenavě – voda se objektem, kde spolu s knihovnou sídlila i školka, prohnala tak zuřivě, že totální devastaci nakonec završilo rozhodnutí statika o likvidaci objektu. Stejný osud potkal i knihovnu s klubem pro děti ve Velkém Grunově. Ostatní knihovny více či méně přišly o výpočetní techniku, regály (mnohdy i zcela nové) a samozřejmě o knihovní fond.

Vedení Krajské vědecké knihovny v Liberci, jakož i Regionální výbor Svazu knihovníků a informačních pracovníků kontaktovaly všechny starosty výše uvedených obcí a měst a nabídly pomoc při obnově zničených knihoven. Naše pomoc je primár­ně orientována na doplnění a zpracování knihov­ního fondu, samozřejmě i na veškerý servis a služby s tím spojené. Starostům jsme nabídli i finanční pomoc, pokud bude zřízeno speciální peněžní konto na obnovu konkrétní knihovny. K této možnosti se přihlásila zmíněná Raspenava, která na svých webových stránkách uvádí číslo účtu povodňové sbírky pro knihovnu. K 10. únoru 2011 od individuálních dárců, knihoven i SKIP přišlo celkem 53 590 Kč. V kontaktu jsme se všemi představiteli zničených nebo poškozených knihoven a budeme reagovat na jejich požadavky tak, jak budou vznikat jejich potřeby.

Obce a města nyní procházejí obdobím vyřizování pojistných náhrad. Pomoc s knihovním fondem, která nám jde nejlépe, musí počkat, až budou dotčené prostory knihoven zajištěny stavebně, případně vybaveny vhodným nábytkem. K otázce knihovního fondu je třeba dodat, že hlavní pomoc s doplněním zničeného fondu přislíbila Městská knihovna v Praze, která na tvorbě a vhodné sklad­bě knihovních sbírek intenzivně pracuje, a proto není třeba dalších knižních darů.

Knihovny po půl roce:

• Pertoltice pod Ralskem

Objekt, ve kterém se knihovna nachází, byl od bles­kových povodní zaplaven ještě jednou v rozmezí čtyř týdnů, a proto se obec rozhodla, že dané pros­tory knihovna opustí. Své nové působiště najde v budově obecního úřadu a rovnou v prvním patře, kam snad už voda nedosáhne. Nyní je na obci, aby zajistila vhodný nábytek (dosavadní nové regály byly zcela zničené) a s knihovním fondem a celkovým rozjezdem pomůže českolipská knihovna.

• Velký Grunov

Zdejší knihovna dopadla podstatně hůř, protože objekt, který jí sloužil, bude pravděpodobně stržen a v této obci, která je součástí obce Brniště, není jiný volný či vhodný objekt pro knihovnu. Ještě budeme v této záležitosti s obcí jednat, ale vzhledem k tomu, že Velký Grunov byl pobočkou knihovny v Brništi, mnoho šancí tu nespatřujeme.

• Bílý Kostel nad Nisou 

Díky úsilí knihovnice paní Evy Marečkové a občanů, kteří se podíleli na úklidu i stěhování, byla knihov­na v Bílém Kostele první, která již v říjnu zahájila provoz. Voda poškodila stěny, které musely být otlučeny do výše asi 60 cm, a zničila fond sice jen ve spodních policích regálů, přesto muselo být přes 1000 svazků odepsáno. Nepodařilo se zachránit ani počítačové vybavení. Město Jablonec nad Nisou darovalo knihovně tři počítače s monitory a jeden, který měla knihovna k dispozici z projektu Internetizace knihoven Libereckého kraje (PIK LK), nahradila KVK v Liberci novým. Knihovnice, která již měla veškerý fond zpracovaný do automatizovaného systému, začíná znovu po­stupně vkládat každou zachráněnou knihu. Na jaře budou opraveny otlučené zdi novými omítkami a po vymalování snad již nastanou pro knihovnu klidnější časy.

• Dětřichov   

Knihovnu v Dětřichově, která poskytuje služby nejen občanům Dětřichova, ale i rekreantům, kteří tuto oblast navštěvují, vede již 43 let paní Mirka Kohoutová. V  letních měsících roku 2008 proběhla úprava a rozšíření prostor knihovny v budo­vě Obecního úřadu a knihovna se postupně připravovala na automatizované půjčování. Blesková povodeň v srpnu 2010 změnila všechny plány. Knihovna byla kompletně zaplavena, nábytek, te­ch­­nika a dvě třetiny knihovního fondu zcela zniče­ny. Vedení obce má zájem o co nejrychlejší obnovení provozu knihovny. V současné době řeší vy­bavení již opravených prostor nábytkem. Před povodní byla knihovna dobře technicky vybavena, využívala tři počítače (jeden pracovní a dva pro uživatele) a multifunkční tiskárnu. Prostřednictvím projektu předloženého do programu VISK 3 by obec chtěla získat finanční prostředky na potřebné počítače. Již koncem roku dodala do knihov­ny počítač s laserovou tiskárnou KVK v Liberci jako náhradu za zničené vybavení, které knihovna obdržela z již výše zmiňovaného projektu Internetizace knihoven Libereckého kraje. Knihovnice znovu začíná vkládat zachráněný fond do automatizovaného systému a po dodání nábytku bude připravovat knihovnu na otevření.

• Frýdlant  

Knihovna až do srpna 2010 sídlila v historické budově na frýdlantském náměstí. Celá léta trvalo, než se podařilo soustředit finanční prostředky na její rekonstrukci. Nebylo jednoduché vytvořit z tmavých a studených místností útulné kulturní prostředí. Byly provedeny mnohé stavební úpra-vy, instalace nového plynového kotle i radiátorů a v loňském roce pak výměna oken, rekonstrukce elektrických rozvodů a zhotovení asanačních omítek. V době, kdy čtenáři i knihovnice začali vnímat veškeré, tak dlouho očekávané pozitivní změny, přišla pohroma v podobě bleskové povodně. Vodní příval, který se prohnal knihovnou, zničil více než jednu třetinu knih, výpočetní techniku, nábytek a totálně zdevastoval dva měsíce rekonstruované prostory. Zbývající knihy byly provizorně přemí­stěny do bývalé policejní služebny na radnici a dal­ší věci, které se podařilo zachránit, jsou uloženy v prostoru depozitáře městského muzea. Knihovnicím, které se právě zabývaly přechodem z LANia na systém Clavius, nastaly jiné starosti. Je třeba vyřešit, co bude s knihovnou dál! Dnes můžeme konstatovat, že díky všem jednáním je již připraven architektonický projekt, který díky dostatku místa v obchodním domě Sever nabídne uživatelům důstojné prostory, kde si budou moci nejen nerušeně číst, ale budou mít možnost navštívit zajímavé přednášky, bude zde přístup k internetu, dětský koutek… Zkrátka v knihovně budou mít návštěvníci možnost strávit příjemný, klidný, nerušený čas. Zatím je rekonstrukce v přípravné fázi, ale čtenáři i knihovnice věří, že vše vyjde tak, jak je v plánu a Město Frýdlant bude mít zase svou knihovnu.

• Raspenava

Jediným vhodným místem pro zřízení nové knihov­ny byla místnost v přízemí Městského úřadu v Raspenavě. Jde sice o podstatně menší prostory, než v jakých byla knihovna dosud, ale prozatím by k obnovení provozu měly stačit. Koncem roku 2010 byla v knihovně provedena revize se zjištěním, že po povodních zůstalo 1441 svazků (10 % původního knihovního fondu). Ty budou základem nové knihovny postupně doplňované o novinky a dary, které knihovnice zpracovává. Rekonstrukcí vznikne úplně nová knihovna, dobře dostupná čtenářům. Nyní se pracuje na výrobě regálů a dalšího vybavení. Vedení města plánuje otevření knihovny a informačního centra (nově do knihovny začleněného) během jarních měsíců. I pro knihovnu v Raspenavě pracovnice KVK v Liberci zpracovaly projekt do programu VISK 3, jehož případné schválení pomůže získat prostředky na nákup počítačů, tiskáren i dalšího technického vybavení. A stejně jako do Bílého Kostela a Dětřichova i do Raspenavy dodala KVK v Liberci nové vybavení náhradou za zničené internetové pracovní místo pořízené z PIK LK. V nové knihovně vzniknou tři internetová místa pro uživatele, nabídka služeb knihovny bude rozšířena o služby Informačního centra s prodejem propagačních materiálů, faxovými i kopírovacími službami.  

Pracovnice Oddělení služeb knihovnám Liberecka KVK v Liberci se snaží být, stejně jako pracovnice regionálních služeb MěK Česká Lípa, všem postiženým knihovnám oporou. Situace v uvedených místech nebyla jednoduchá a neustálý kontakt s knihovnicemi i starosty těchto obcí byl a je více než potřebný. Pomoc jsme zatím mohli nabídnout v oblasti záchrany dat díky firmám Mironet Praha (i pobočce v Jablonci nad Nisou) a DataHelp, s r. o. Praha, sháněním kontaktů na dodavatele zařízení i zpracováním projektů do programu VISK 3. Nyní se blíží fáze, kdy bude třeba přiložit ruku k dílu – pomoci s nastěhováním zachráněných knih do regálů a s úpravou výpůjčních prostor tak, aby mohl být postupně obnoven provoz ve všech knihov­nách.  

P. S. Počátkem letošního roku nabídl SKIP ČR knihovnám obcí postižených povodněmi čtyři star­ší notebooky. Nabídku využily knihovny v Dě­tři­cho­vě, Raspenavě, Bílém Kostele a Stružnici. Děkujeme!

Foto archiv knihoven