Main content

Jedno a čtvrt století pro Třebíč

MARIE DOČKALOVÁ > mdockalova@knihovnatr.cz

Vloni 6. dubna oslavila Městská knihovna v Třebíči 125. výročí založení. V roce 2011 jsme tedy na začátku šestého čtvrtstoletí a všichni dou­fáme, že Třebíč i knihovny obecně naleznou cestu, jak se dožít i jeho konce. Poplašné zprávy o konci knihoven vyburcovaly celou knihovnickou obec k činnosti, kterou je občas možné nazvat až krkolomnou - jen aby si nás veřejnost všimla. Nejsem proti - jen tak se dá z množství aktivit vyfiltrovat ty, které mají smysl a splňují očekávání čtenářů (návštěvníků, uživatelů, vypůjčitelů - jak kdo chce naše klienty nazvat) o podobě moderní knihov­ny jako informační a vzdělávací instituce.

Od podoby, jakou měla třebíčská knihovna v do­bě svého založení v roce 1885, se pochopitelně velmi změnila. Myšlenka zakladatelů o šíření vzdělávání lidí prostřednictvím čtení ale zůstala. Z pohledu současného stavu, kdy se kultura konzumuje a cizí vědomosti se stahují z internetu, je aktuální ještě víc než tehdy.

Při příležitosti oslav uspořádala knihovna v průběhu roku řadu akcí. Mediálně zajímavé byly pře­devším společný Ples kultury a knihovny a slavnostní koncert vokálně instrumentálního souboru dobových nástrojů a historických písní Chairé z Příbrami. Knihovna však klade daleko větší důraz na trvalou a kontinuální práci pro své čtenáře a návštěvníky, což může dosvědčit pár čísel: podle statistických výkazů na svých čtyřech podlažích a dvou pobočkách pořádá až čtyři akce denně. Podle benchmarkingového měření (měření výkonu knihoven) nemá ve své kategorii konkurenta, a to i vzhledem k počtu 30 zaměstnanců. Možná i díky jim se může pochlubit třiadvaceti procenty čtenářů z počtu obyvatel města a v případě dětí do 15 let dokonce šedesáti procenty. Jeden výsledek měření kvality činnosti knihovny je také zcela nezávislý na tom, jaké ukazatele se měří z knihov­nického hlediska: při loňském třetím nezávislém průzkumu agentury TIMUR, který zjišťoval spo-kojenost obyvatel s fungováním města (služby, úřa­dy, instituce, fungování služeb městského úřa­du apod.), se knihovna umístila jako organizace, se kterou jsou obyvatelé spokojeni nejvíce. Tohoto výsledku si také patřičně vážíme, protože svoje hlasy knihovně dávali náhodně vybraní lidé z teré­nu a nikoli čtenáři, kteří se obvykle stávají respondenty výzkumů přímo na půdě knihovny.

Za tímto výsledkem stojí dlouholetá práce knihov­ny nejen na poli poskytování přímých knihov­nických a informačních služeb, ale i po­stupné zvyšování kulturní a vzdělávací činnosti. Loňské 125. výročí bylo i příležitostí k bilancování, co všechno se změ­nilo, co se povedlo, a co naopak nepovedlo. Jed­ním z kladů je soustavná snaha knihovny získávat finanční prostředky z grantových programů - oněch více než 1000 akcí za rok 2010 by se knihovně nepodařilo bez dodatečně získaných prostředků zorganizovat. I když se jedná většinou o malé a občas až titěrné částky, celková suma dotací dosáhla v roce 2010 již 3 000 000 Kč. Nutno podotknout, že knihovna nemá projektového manažera a žádný projekt není financován ze SF EU, takže lze ocenit i fakt, že jednotlivé projekty jsou dílem samotných knihovníků. Každoročně jsou úspěšné projekty podané do K 21, občas VISK 3, VISK 9 (MK ČR), ale především projekty v grantovém systému Zdravé město Třebíč (GS ZM) a občas Fond Vysočiny (kraj Vysočina).

Letos knihovna podala dosud 14 grantových žádostí: do K 21 tři úspěšné, VISK 9 jedna úspěšná, VISK 3 jedna žádost s kladným výsledkem. Do šesti podprogramů GS ZM bylo podáno celkem devět žádostí se zatím neoznámeným výsledkem (texty byly redakci doručeny koncem dubna - pozn. red.), ale dá se očekávat, že většina z nich bude úspěšná a že knihovna bude moci pokračovat v Celoživotním vzdělávání seniorů, ekologických projektech, Francouzském klubu, PC škole­ní, prevenci závislostí apod. Dalším subjektem, kte­rý knihovně přihrává programy pro veřejnost, je Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě, jíž je Třebíč partnerem při projektech určených knihovnám celého kraje Vysočina. Vždy obsazené jsou například tréninky paměti s Janou Vejsadovou, bý­va­lou knihovnicí Krajské knihovny a nyní jednou z nejúspěšnějších lektorek mozkového joggingu v ČR.

Obecně lze říci, že každý úspěšný projekt přivede do knihovny nové čtenáře. Nabídka je široká a ačkoli je tato práce po večerech a sobotách velmi časově náročná, jsme si vědomi toho, že bez ní už bychom pozici knihovny jako nejúspěšnější instituce ve městě neobhájili. Těžko z projektů vybere­me ty nejúspěšnější a nejzávažnější, ale jmenujme alespoň ty, které již mají v knihovně dlouhou tradici.

PC kurzy

Konají se od roku 2003, kdy knihovna vstoupila do NPPG (Národní program počítačové gramotnosti). Během několika týdnů na podzim absolvovalo PC kurzy pro začátečníky přes 360 zájemců především z řad seniorů. Pro srovnání - v celém kraji Vysočina jich bylo asi 1140. V rámci NPPG tehdy spolupracovaly renomované vzdělávací instituce celé ČR a pouze tři knihovny. Knihovna v PC kurzech od té doby pokračuje v rámci grantových projektů a protože je zájem i o placené kurzy, pořádá je v průběhu roku několikrát i mimo ně.

Celoživotní vzdělávání seniorů

Jarní a zimní cykly se skládají z PC kurzů pro se­nio­ry, trénování paměti, společenskovědních před-nášek i občasných výletů za krásami Vysočiny. Pokaždé přijde 40 až 60 návštěvníků.

Francouzský klub

Pracuje od října 2008 a jeho příznivci se setkávají každý první čtvrtek v měsíci. Funguje a je velmi oblíbený, s knihovnou na přípravě spolupracuje i česká lektorka francouzštiny, francouzská lektorka pracující pro kraj Vysočina a řada dalších lidí, kteří se většinou o spolupráci přihlásí sami. Na každé setkání přijde kolem 50 návštěvníků a na mimořádné akce, jako byla beseda s Janem Šmídem v dubnu 2009, i přes stovku zájemců. V letních měsících se hraje pétanque, na který přijde 40 lidí, od dětí po seniory.

Nelze jmenovat vše. Pro zájemce jsou tu odkazy na webové stránky knihovny:

http://www.knihovnatr.cz/,

stránky kroniky akcí http://www.knihovnatr.cz/akce.htm,

projektu CVS http://www.knihovnatr.cz/Vzdelavani/verejnost/senior.htm,

archiv CVS http://www.knihovnatr.cz/Vzdelavani/verejnost/archivcvs.htm

a třeba francouzského klubu http://www.knihovnatr.cz/Projekty/fk/fk.htm.

Foto archiv knihovny