JIŘINA KÁDNEROVÁ > kadnerova@svkkl.cz

Česká článková bibliografie, zkráceně ANL, tak jak jsme ji znali posledních téměř 15 let, je minulostí. Není asi důvod podrobně připomínat, jak vypadala od poloviny 50. let, to je skutečně - z pohledu dnešní technologie - dávnověk. Možná jen pro úplnost. V mnohých knihovnách jsou uloženy svazky České národní bibliografie - Články v českých časopisech, modré brožované sešity formátu A4, které vycházely měsíčně od roku 1953 do začátku 90. let. Vyhledávání v nich (byly opatřeny jmenným, předmětovým a zeměpisným rejstříkem, záznamy byly řazeny v tematických celcích) a zpracování rešerší bylo zdlouhavé a pomalé, přesto se v knihovnách používaly. Nic lepšího nebylo.

Doslova vysvobozením pro rešeršéry byla automatizace knihovnických procesů, jíž se samo­zřejmě nevyhýbala ani bibliografie. A tehdy, počátkem 90. let pomalu - a velmi úspěšně - krystalizoval kooperační projekt. Byly uzavřeny Smlouvy o sdružení pro Českou národní bibliografii mezi Národní knihovnou ČR a krajskými knihovnami včetně Moravské zemské knihovny a také s některými speciálními a specializovanými knihovnami (Národní technická knihovna v Praze, Pedagogická knihovna Komenského v Praze aj.). Předmětem Dodatku č. 3 (s datem 20. dubna 1998) byla spolupráce při tvorbě a využívání analytických bibliografických záznamů článků publikovaných v českých novinách, časopisech a sbornících. Systém se postupně rozvíjel, knihovny se scházely na poradách a samozřejmostí bylo respektování pravidel a standardů. Díky tomu byl systém jedním z nejlépe fungujících kooperačních projektů, byl projevem faktické spolupráce a souhry účastnických knihoven. Také proto byl všemi knihovnami, zdaleka nejen těmi, které se na něm podílely nebo byly nějak účastny na spolupráci, využíván ke spokojenosti jejich a především uživatelů.

Knihovny si ani příliš neuvědomovaly, jak dokonalý mají nástroj, a tuto dokonalost začaly považovat za naprostou samozřejmost.

Avšak tato skutečnost zcela samozřejmá nebyla, nikoho nenapadlo, že systém bude „bez varování“ ukončen, aniž bude souběžně nahrazen něčím dokonalejším. Proto také nebyly příliš vnímány nebezpečné signály, které občas s větší či menší intenzitou probleskovaly o tom, že systém bude ukončen a Oddělení analytického zpracování v Národní knihovně bude zrušeno, protože nepatří mezi priority Národní knihovny pro další období. Mnozí nevěřili, že by Národní knihovna k takovému kroku přistoupila, protože systém byl deklarován jako funkční a fungující a byl zaštítěn uzavřenými smlouvami. Navíc „koordinace bibliografického systému“ je zakotvena jako jedna ze zákonných povinností Národní knihovny v platném knihovním zákoně. Ostatně tatáž formulace je i v platném Statutu Národní knihovny ČR.

Teprve když v elektronické konferenci KNIHOVNA přibývalo diskusních hlasů a šířilo se stále více „poplašných“ zpráv, bylo v této konferenci oficiálně oznámeno zrušení Oddělení analytického zpracování k 28. 2. 2011 a ukončení excerpce 250 titulů v Národní knihovně (23. 2. 2011, dr. Lichtenbergová).

Těsně před tímto datem na Valné hromadě SDRUK 16. února 2011 generální ředitel Národní knihovny přítomné ujistil, že „dosud není zcela rozhodnuto, stále je prostor k vyjednávání, je vhod­né jednat a přehodnotit stanovisko k ANL“. Valné hromady se účastnila většina členských knihoven, a tak slova ředitele Národní knihovny vyslechla s jistou úlevou většina ředitelů spolupracujících knihoven. Následně předsedkyně Sekce pro bibliografii SDRUK generálnímu řediteli Národní knihovny poděkovala za jeho ujištění a požádala o součinnost při hledání kompromisního řešení zejména proto, aby nebyla oslabena a zhoršena hodnota jedné z kvalitních služeb uživatelům mnoha knihoven.

Generální ředitel obratem odpověděl a ujistil, že „do doby, než bude shoda na takovém všestranně akceptovatelném řešení, bude ze strany NK zachován stávající způsob aktualizace, tedy nedojde rozhodně k žádnému okamžitému ukončení ANL či k jejímu výpadku, ač se to tak může ze zveřejňovaných příspěvků a reakcí některých pracovníků NK jevit“. Současně vyslovil prosbu „abyste má slova tlumočila i ostatním kolegům, abychom zamezili šíření různých informací, které se nezakládají na pravdě. ...Pojďme jednat o společném postupu při postupném přechodu na jiný systém, ale nemluvme, prosím, o tom, že NK se rozhodla něco zrušit a ukončit ze dne na den bez znalosti věci a souvislostí“.

Následoval dopis Národní knihovny ČR krajským a dalším spolupracujícím knihovnám s vysvětlením jejího postupu; byla připojena žádost, aby každá ze spolupracujících knihoven označila 50 pro ni nejzásadnějších titulů seriálů, bez jejichž excerpce se při své práci nemůže obejít. Všechny oslovené knihovny zadání splnily, některé odpověděly, že se nemohou vzdát žádného z 250 titulů, jejichž excerpci zajišťovala Národní knihovna ČR, vzhledem k rozmanitosti dotazů uživatelů a k šíři své rešeršní činnosti.

Na poradě 30. března 2011 bylo knihovnám úvodem znovu sděleno rozhodnutí Národní knihovny ukončit činnost Oddělení analytického zpracování; NK se sice spolupracujícím knihovnám omluvila, že jim tuto skutečnost neoznámila v době, kdy o ní bylo rozhodováno, tj. na podzim roku 2010; proč se tak nestalo, ale dostatečně zdůvodněno nebylo. Ukončení činnosti oddělení a tím fakticky i ukončení smluvního vztahu bylo zdůvodněno především tím, že tato činnost nepatří mezi prior­i­ty (zásadní prioritou pro nejbližší léta je digitalizace knihovních fondů), že je tato bibliografická činnost rušena i v národních knihovnách jiných evropských států. Vše bude postupně nahrazeno digitalizací dokumentů a uživatelé místo bibliografického záznamu budou mít k dispozici plný text. Na dotaz, zda je tato praxe v souladu s platným autorským zákonem, s jistou nadsázkou ředitel NK poznamenal, že si umí představit, že si NK v každé knihovně pronajme 1 m2 prostoru, do kterého umístí svůj PC, takže knihovní fond NK bude „přítomen“ v každé knihovně a autorský zákon nebude porušován. Atmosféra na poradě byla dost vypjatá, zástupci knihoven odcházeli poněkud zklamáni, napětí a jisté rozladění mezi nimi a Národní knihovnou bylo zjevné.

Vzhledem k tomu, že výsledek porady se poněkud rozcházel s příslibem ředitele NK na Valné hromadě SDRUK a i v jeho dopise, rozhodla se většina ředitelů krajských knihoven (11 ze 13) podpořit dopis Sekce pro bibliografii SDRUK adresovaný náměstkovi ministra kultury Mgr. Zdráhalovi se žádostí o přijetí. (Obdobný dopis se stejným záměrem poslal Divadelní ústav; ten jej ovšem adresoval přímo ministrovi kultury.)

Jednání s náměstkem kultury a Mgr. Skučkovou, vedoucí samostatného oddělení knihoven, se uskutečnilo záhy. Zástupci krajských knihoven upozornili, že Národní knihovna de facto vypověděla uzavřenou smlouvu (nebo ji silně porušila), čímž se ztížily a zhoršily služby knihoven (databáze ANL vznikající spoluprací knihoven byla využívána denně v mnoha knihovnách). Současně informovali, že všechny knihovny jsou připraveny si rozdělit zpracování, tj. excerpci toho, co zajišťovala Národní knihovna, a navrhovali rozšíření některého podprogramu VISK v roce 2012. Všechny knihovny byly rozhodnuty podat žádosti a zajistit excerpci všech (nebo téměř všech) 250 titulů seriálů a v roce 2012 také dodatečnou excerpci roku 2011, aby kontinuita nebyla přerušena. Většina krajských knihoven proto také oslovila a vybídla ke spolupráci knihovny pamě­ťových institucí (muzea, event. archivy); ke spolupráci se přihlásily i některé větší městské knihovny. Z jednání zástupci odcházeli s jistou úlevou, že - i když s určitým časovým odstupem - se vše upraví do původního stavu až do doby, než bude skutečně vše vyřešeno úplnou digitalizací, včetně problematiky autorského zákona.

Zástupci při jednání přislíbili dále jednat s NK, což se také okamžitě stalo. Na toto jednání přicházeli s tím, že krajské knihovny nemají zájem situaci dále vyostřovat a podají žádosti do dotačního titulu VISK Ministerstva kultury ČR a výpadek excerpce tím dodatečně odstraní. Překvapením bylo sdělení Národní knihovny, že vše je již vyřešeno - v nejbližších dnech bude všem knihovnám odeslán dopis generálního ředitele NK s touto informací. Národní knihovna podala mimořádně projekt do programu VISK v polovině roku 2011 a získala (nevyčerpané) prostředky pro tento rok; v průběhu letních měsíců zajistí dodavatelsky digitalizaci všech 250 titulů seriálů roku 2011. Kooperující knihovny obdrží v průběhu září k testování plné texty článků doplněné strojovými metadaty. Po testování budou zpřístupněny v programu Kramerius i dalším knihovnám (tj. těm, které nemají uvedené tituly seriálů ve svých fondech) formou náhledů, tj. prvních odstavců článků, aby nebyl porušen autorský zákon. Tato informace měnila situaci. Brzy po setkání v Národní knihovně obdržely všechny spolupracující knihovny dopis generálního ředitele informující o připraveném postupu Národní knihovny.

Celý projekt, který Národní knihovna nazvala ANL+ (bude dostupný na adrese Jednotné informační brány), se bude skládat z částí:

• báze ANL: do roku 2010 vše, od roku 2011 jen regionální seriály zpracovávané krajskými knihovnami a výběr odborných seriálů zpracovávaných několika odbornými knihovnami (Národní pedagogická knihovna v Praze, Národní technická knihovna…);

• plné texty seriálů, resp. článků z nich, jejichž digitální verzi zajišťují firmy Anopress a Newton, s metadaty (pro všechny spolupracující knihovny byly zakoupeny přístupové licence);

• plné texty seriálů (250), resp. článků z nich, digitalizovaných Národní knihovnou doplněných metadaty.

Metadata nebudou obsahovat předmětová hesla a klíčová slova.

Všechny knihovny souhlasily s testováním, aby zjistily, zda bude verze ANL+ vyhovovat jejich potřebám. Ale současně si bibliografové a zejména rešeršéři kooperujících knihoven pokládají mnoho otázek… Jejich práce je komplikovanější, časově podstatně náročnější, zpracování rešerše je složitější.

Podle výkladu Národní knihovny „bude mít uživatel na jedno kliknut vše, co je možné nabídnout v souladu s platnou legislativou a uzavřenými licenčními smlouvami“.

Prohledávání plných textů (bez klíčových slov a předmětových hesel) je pro rešeršéra méně vyhovující než prohledávání strukturované databáze a navrhovaná „alternativní podoba“ nemůže nahradit bibliografický záznam. Pokud knihovna nebude mít přístup k plným textům (což bude většina knihoven), dohledání tištěných textů podle metadat získaných z plnotextových databází Anopressu a Newtonu může být problematické. Efekt zdigitalizovaných plných textů je velmi omezen autorským zákonem (proto tuto službu uživatelé knihoven v současnosti de facto nevy­užívají) a může se stát, že knihovny nebudou mít v dalších letech dostatek financí na prodloužení licenční smlouvy.

Tyto otázky a testování měly předcházet ukončení „klasického“ ANL. Mělo se nejprve zjistit, zda navrhovaná verze Národní knihovny je plnohodnotnou náhradou nebo dokonce lepší verzí než původní ANL a zda budou trvale zajištěny standardní služby knihoven či zda dokonce dojde k jejich zlepšení.

Knihovny se rozhodně nebrání modernizaci, zejména tehdy, pokud výsledkem budou lepší služby uživatelům. Současná situace a jednání tomu zatím nenasvědčují. Finanční prostředky na projekt ANL+ nejsou v době odevzdání tohoto rukopisu (konec srpna 2011) odsouhlaseny, nebylo rozhodnuto o výši finanční podpory. Avizované testování jeho výsledků v září 2011 je velmi nepravděpodobné; projekt se oddaluje a rešeršéři se musejí připravit na delší období výpadku. I to znovu svědčí o tom, že Národní knihovna nepostupovala příliš uváženě, když se rozhodla zrušit ANL bez náhrady. Cesty a způsob k nápravě začala intenzivně hledat až po negativní odezvě z řad odborné veřejnosti z mnoha knihoven.

Jsme připraveni ANL+ testovat. Pokud ovšem nebude projekt funkční natolik, jak jeho tvůrci deklarují, jsme stále připraveni a nevzdáváme se myšlenky požádat Ministerstvo kultury ČR o otevření podprogramu VISK a podělit se společně v dalším období o klasické zpracování všech titulů seriálů dříve zpracovávaných analytickým oddělením NK ČR.

Předpokládáme, že budou známy názory bibliografů a rešeršérů spolupracujících knihoven, které budou stěžejním podkladem pro operativní rozhodnutí v závěru roku 2011.