Main content

TÉMA: Blíží se rekonstrukce akviziční práce ve velkých veřejných knihovnách ČR?

Budování koncepce v akvizici (on-line) e-zdrojů v Městské knihovně v Praze1

KLÁRA SUŠICKÁ > susickak@mlp.cz  

Krajské veřejné knihovny jsou v doplňování svých fondů závislé převážně na českých nakladatelstvích. Jádro univerzálního fondu tvoří produkce na populární až střední úrovni odbornosti a beletrie v češtině. Je správné v blízkých letech čekat radikální změny v osvědčených akvizičních systémech vázaných na tištěné dokumenty? Otázka souvisí s několika tématy - strategickými liniemi utváření fondu, hmotnými možnostmi k pokrytí nákladů na nadstavbové systémy, zřetelným rozlišením mezi knihovnickými digitalizačními programy a akvizičním nákupem, reálným obrazem situace v českém nakladatelském prostředí a - v neposlední řadě - ochotou k meziknihovní kooperaci.

Průzkum trhu a výběr produktů je prací akvizitérů

Nákup znalostních databází byl velice často v krajských knihovnách v kompetenci informačních středisek, IT oddělení nebo samotného ředitelství. S rostoucím podílem obsáhlých kompaktních textů se však začíná na faktografické databáze stále více pohlížet jako na standardizované vir­tuální knihovny s možností přímé nabídky čtenáři. Jednoznačně se jedná o okamžik, od kterého si akviziční oddělení již nemůže nechat obsah databází unikat, ba naopak musí se na jeho skladbě aktivně podílet. Je totiž nezbytné, aby kupované e-zdroje, tedy i e-knihy, jednoznačně a smy­sluplně korespondovaly s celkem i budovanými akcenty knihovního fondu.

Integrační nároky na vyhledávací software neboli nadstavbovým nástrojům není možné se vyhnout

Ani ideální kolekce externích e-zdrojů nedosáhne viditelné a dlouhotrvající obliby, není-li funkčně včleněna do knihovního katalogu. Jednotné prostředí řeší diverzitu portálových rozhraní a designového zpracování metadat, které jsou leckdy čtenářům na překážku, a směřuje k jasnému cíli - prolinkovat se nejkratší cestou k plnému textu. Nejspolehlivějším nástrojem k propojení dat knihovních katalogů s bránami různých vydavatelství k jejich on-line publikacím jsou nadstavbové softwarové nástroje s co nejširší znalostní bází, tj.souborem vydavatelských licencí na stálý přístup k aktualizovaným datům. Od jistého objemu e-zdrojů se pak akviziční politika prolíná se strategií katalogového vyhledávání a jeho webovou prezentací.

Kde se akvizice e-zdrojů potkává s digitalizací, a kde se rozcházejí?

Digitalizační projekty rozhodně zájem čtenářů veřejných knihoven o e-zdroje zvýšily. Zatímco akademické prostředí se s péčí o e-zdroje (formy akvizice i katalogizace, integrace a zpřístupnění řešené nadstavbovými nástroji aj.) uspokojivě vyrovnalo již v souvislosti s rozličnými národními podpůrnými licencemi, ve veřejných knihovnách je důvodem k zamyšlení nad koncepčními důsledky přítomnosti elektronických zdrojů ve vlastních fondech právě až digitalizace. Technické požadavky, autorsko-právní problémy i prezentaci čtenářům a knihovníkům jistě licencované e-zdroje s „vlastními“ digitalizovanými dokumenty sdílejí, jinak však stále platí, že získávání externích e-zdrojů je zásah do rozpočtu na nákup fondu a vyžaduje vyšší nároky na integrační zázemí.

Co signalizuje rozvíjející se projekt Google Books?

Projekt Google Books (Google knihy) se snaží shromažďovat informace o knihách nebo nejlépe celé knižní texty v elektronické podobě na jednom místě. Heslem společnosti je globální vyhledávání a uspořádávání. Projekt je samozřejmě komerční, počítá se zisky z prodeje reklamy. Pro knižní trh je podstatné, že prostřednictvím Google Books se nedostaneme jen k textům autorsky volným, nýbrž i k anotacím nebo ukázkám z děl chráněných - partnerství mezi nakladateli a společností Google se rozvíjejí. Jejich společný cíl je jasný - spolehlivé technické a marketingové zázemí pro budoucí širokou nabídku a prodej vydaných děl v elektronické podobě, Google jako agregátor se tu vlastně stává distribucí svého druhu. Analogický proces proběhl v oblasti akademických časopisů v podobě Google Scholar. Existují i jiné společnosti s podobnými záměry2, žádná z nich však zatím nemá tak velké ambice (např. zahrnout nejširší sektory knižní produkce) - a pro knihovny jsou podstatné především dvě záruky. Za prvé, zda bude vedle nákupu pro soukromé osoby prodávána také speciální knihovní licence. Za druhé, zda databáze knih poskytovatele bude zahrnuta ve znalostních bázích nadstavbových systémů, jen díky nimž může být elek­tronická kniha spolehlivě a dlouhodobě vřazena do knihovních katalogů. S Google Books již navázala spolupráci i česká nakladatelství, například Grada a Albatros.

Jednotný akviziční server

Déle trvající diskuse o tom, zda by bylo užitečné zřídit jednotný akviziční server, dostává ve vztahu ke knižním e-zdrojům nový rozměr. Jednak by na společné půdě formulované indikátory úrovně fondu3 pomohly knižní e-zdroje jako celek lépe definovat v rámci knihovních fondů, jednak by společné hodnocení mohlo být použito jako jednoznačný signál směrem k českým vydavatelům. Konsorciální smlouvy by pro ně mohly být klíčovým povzbuzením buď pro strategické investice do technologických inovací nebo pro spolupráci s nadnárodními platformami zpřístupnění knižních elektronických obsahů. Knihovny by tímto angažmá zase získaly záruku, že nastavení specifických knihovních licencí nezůstane v první masové fázi prodeje e-books na českém trhu stranou. Konsorcia vzešlá ze společné akvizice e-knih by konečně mohla zaručit lepší dostupnost nadstavbových nástrojů.

Závěr

Akviziční práci velkých veřejných knihoven ČR nebude třeba od základu rekonstruovat v nejbližší době. V horizontu deseti let se s takovým krokem však budeme muset smířit a je dobré se na něj, nejlépe koordinovaně, připravit. Vývoj tablet-počítačů jde totiž dopředu obrovským tempem.

Článek byl ve formě příspěvku přednesen na 20. akvizičním semináři SDRUK, který se konal 17. 6. 2010 v Praze.

 

ODKAZY:

1 Na toto téma také:

• SUŠICKÁ, Klára. Koncepční rysy v akvizici (online) e-zdrojů v Městské knihovně v Praze. In Knihovny současnosti 2008: Sborník z 16. konference, konané ve dnech 16.-18. září 2008 v Seči u Chrudimi. Brno 2008.Brno: [s.n.], 2008 [cit. 2010-04-29]. Dostupné z www: <http://www.sdruk.cz/sec/2008/sbornik/2008-2-153.pdf>. ISBN 978-80-86249-49-0.

• SUŠICKÁ, Klára. E-zdroje u českých nakladatelů a vydavatelů. In Sborník: Inforum 2009. [s.l.]: [s.n.], 2009 [cit. 2010-04-29]. Dostupné z www: <http://www.inforum.cz/archiv/inforum2009/sbornik/86/>.

2 v českém prostředí např. projekt palmknihy.cz

3 viz pravidla Konspektu