VÍT RICHTER Národní knihovna ČR

V listopadu 2016 vláda projednala a vzala na vědomí Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2017 až 2020 (dále jen Koncepce). Jedná se o strategický materiál navazující na koncepci, která se realizovala v letech 2011 až 2015.

Koncepci připravilo Ministerstvo kultury ČR v těsné spolupráci s Ústřední knihovnickou radou ČR, Národní knihovnou ČR a představiteli knihovnických spolků a sdružení. V úvodu je formulována nová vize rozvoje systému knihoven do roku 2020, postihující základní směry pro budoucí rozvoj.

Vize pro rok 2020

Společně tvoříme knihovny jako nabídku služeb, informačních zdrojů a otevřeného prostoru pro vzdělávání, kulturu a osobní rozvoj.

Společně

Knihovny nejsou izolovanými institucemi, naopak: tvoří spolupracující síť, kterou reprezentuje každý knihovník obsluhující svého čtenáře. Neopírají se však jen o spolupráci mezi sebou; hledají synergii s dalšími subjekty veřejného života: s kulturními, vzdělávacími i jinými institucemi, občanskými aktivitami i veřejnou správou. Rovněž své uživatele vnímají nejen jako zákazníky, ale také jako partnery a spolutvůrce knihovny. V neposlední řadě pak naslouchají i těm, kteří sami knihovnu nepoužívají, ale jako daňoví poplatníci její provoz hradí. Jen tak si knihovny mohou udržet svoje postavení nepostradatelné instituce, vůči které lidé cítí občanskou zodpovědnost.

Zdroje

Knihovny poskytují přístup ke kulturnímu dědictví, vzdělání i zábavě prostřednictvím široké škály dokumentů zachycujících písmo, obraz, zvuk. Patří sem nejen dokumenty tradiční, tedy uložené na fyzických nosičích, ale čím dál větší význam mají dokumenty přístupné prostřednictvím digitálních sítí. Ke všem těmto zdrojům poskytují kvalifikovaný přístup, jsou tedy připraveny komukoliv pomoci s vyhledáním vhodného informačního pramene.

Prostor

Knihovny jsou sdíleným veřejným prostorem pro všechny bez rozdílu a bez ohledu na jazyk, náboženství nebo handicap. Prostorem, který musí být otevřený a zároveň bezpečný, odpovídá potřebám a požadavkům uživatelů a zároveň je ekonomicky efektivní. Knihovny jsou snadno dostupné nejen ve fyzickém prostoru (město, obec, kampus), ale i v prostoru virtuálním (responzivní web, sociální sítě, aplikace…).

Rozvoj

Knihovny ztělesňují minulost, uchovávají původní hodnoty, čerpají z tradic; přitom nabízejí zážitky z objevování nového, inspiraci a podporu pro tvorbu, práci, studium. Jsou každému svému uživateli spojencem v cestě osobního rozvoje. Nerozhodují za něj, ale nabízejí příležitosti, souvislosti, nové pohledy. Hájí svobodu projevu, podporují každého, aby si vytvořil vlastní poučený názor. Přispívají k soudržnosti a rozvoji komunit. Uchovávají paměť minulosti pro dnešek stejně, jako paměť dneška pro budoucnost.

Prioritní oblasti

Nová Koncepce obsahuje osm prioritních oblastí, které se dále člení na dílčí priority, projekty a konkrétní úkoly:

1. Knihovny ve virtuálním prostředí

2. Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra

3. Budování knihovních fondů a informačních zdrojů

4. Trvalé uchování tradičních knihovních dokumentů

5. Výstavba knihoven, podpora infrastruktury ICT v knihovnách

6. Systém hodnocení a marketing veřejných knihovnických a informačních služeb

7. Vzdělávání pracovníků knihoven

8. Knihovny jako vědecko-výzkumné instituce.

Pro oblast veřejných knihoven má zásadní význam prioritní oblast č. 2 – Knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra. Zde se zdůrazňuje, že proměna knihoven z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra je dlouhodobým celosvětovým trendem. Tento trend sledují i české knihovny, ale proces proměny je velmi pomalý a naráží na celou řadu limitů. Knihovny mají značný potenciál rozvoje v oblasti neformálního a občanského vzdělávání a současně roste jejich význam při podpoře čtenářské, informační a digitální gramotnosti jak u dětí a mládeže, tak i u dospělé populace. Značný potenciál má dále rozvoj aktivit orientovaných na specifické skupiny uživatelů, zejména příslušníků menšin a lidí ohrožených sociálním vyloučením. Knihovny jsou tradičním a přirozeným centrem sociální inkluze. Pro fungování knihoven v menších obcích má zásadní význam systém podpory regionálních funkcí knihoven, jehož prostřednictvím jim krajské a další knihovny poskytují podpůrné služby. Cílem je zejména zajištění dostupnosti služeb ve všech místech ČR a vyrovnání rozdílů v úrovni poskytování služeb obyvatelům měst a malých obcí. Financování regionálních funkcí zajišťují kraje, ale v posledním období docházelo k nekontinuálnímu financování v některých krajích, což je příčinou nežádoucích diferencí v úrovni poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS) mezi jednotlivými obcemi, regiony a kraji. Základní opatření této prioritní oblasti je možno shrnout do těchto hlavních bodů:

• Využít potenciál sítě knihoven jako přirozených komunitních center
• Rozvíjet vzdělávací funkce knihoven zejména v oblasti celoživotního a občanského vzdělávání ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a dalšími partnery na celostátní, regionální a lokální úrovni
• Podporovat čtenářskou a digitální gramotnost dětí i dospělých
• Podporovat kampaně na podporu čtenářství a společenské prestiže četby
• Rozšiřovat nabídku knihovnických a informačních služeb pro různé cílové skupiny a jejich potřeby (příslušníci menšin, různých věkových skupin, rozdílného sociokulturního zázemí či osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené sociálním vyloučením)
• Zajistit přístup k internetu, k prostředkům informačních a komunikačních technologií (ICT) a k digitálnímu obsahu všem bez rozdílu
• Rozvíjet regionální funkce knihoven
• Koncepčně a metodicky podporovat dobrovolnictví v kultuře.

V oblasti digitálních služeb se bude klást hlavní důraz na rozvoj Centrálního portálu knihoven a zapojování co největšího množství knihoven všech typů. Rozhodující význam pro služby veřejných knihoven v digitálním prostředí by měla mít novela autorského zákona č. 121/2000 Sb., která umožní uzavírání kolektivních licencí pro zpřístupňování digitálních dokumentů prostřednictvím knihoven.

Doplňování knihovních fondů bude podpořeno projektem na doplňování zahraniční literatury do fondů veřejných knihoven na podporu jazykového vzdělávání. Vzhledem k velmi pozitivní odezvě je společensky nezbytné akvizice této literatury nadále podporovat v rámci nově vytvořených center pro cizojazyčnou literaturu v jednotlivých krajích. Totéž platí pro akvizici literatury v jazycích národnostních menšin nebo zvukových knih pro zdravotně postižené občany.

Rozhodující podmínkou pro proměnu služeb knihoven, pro rozšíření jejich rozsahu a kvality je odpovídající prostorové a technické vybavení. V posledních desetiletích se podařilo vystavět a rekonstruovat řadu knihoven, zejména krajských a vysokoškolských. Na druhé straně lze doložit, že prostorová zanedbanost knihoven je stále mimořádně vysoká, až 90 % knihoven působících v obcích nad 5000 obyvatel nedosahuje doporučenou hodnotu plochy pro uživatele v rozsahu 60 m2 na 1000 obyvatel. Nedostatečné prostory omezují ve více než třetině knihoven aktivity pro děti a možnost pořádání kulturních a vzdělávacích akcí. Většina knihoven má k dispozici základní informační technologie, často díky programu Ministerstva kultury Veřejné informační služby knihoven (VISK), ale není připravena na rozšíření nabídky služeb uživatelům v digitálním prostředí a na podporu digitální gramotnosti obyvatel. V knihovnách se nachází 39 % počítačů starších než sedm let a zejména v knihovnách malých obcí chybí vybavení novými zařízeními, jako jsou např. čtečky e-knih, tablety, herní konzole apod. I v budoucnu se počítá s podporou vybavení v rámci dotačního programu VISK. Zcela novým záměrem je vybudování metodického centra pro výstavbu a rekonstrukce knihoven v Moravské zemské knihovně v Brně, které by mělo poskytovat poradenství knihovnám a jejich provozovatelům při přípravě projektů na výstavbu a rekonstrukce knihoven.

Knihovny jsou financovány z veřejných rozpočtů, proto je nezbytné dlouhodobě sledovat jejich společenské a ekonomické přínosy, hodnotit jejich výkony a efektivitu jednotlivých služeb. Nadále budou pokračovat projekty na hodnocení efektivnosti investic do knihoven a benchmarking knihoven. Zvláštní důraz se bude klást na zkvalitnění statistických dat o činnosti knihoven a měření služeb ve virtuálním prostředí.

Nabídka služeb v digitálním prostředí je velmi nevyrovnaná, zejména v případě knihoven provozovaných obcemi je často v podstatě nulová. Ale i tam, kde zajímavá nabídka existuje, je obtížné ji přitažlivě prezentovat veřejnosti. Situaci v tomto směru zhoršuje skutečnost, že ve veřejnosti stále přežívá tradiční obraz knihovny, který jí práci s digitálními dokumenty nepřisuzuje. Proto bude věnována zvýšená pozornost využívání metod marketingu, public relations a propagaci knihoven na celostátní úrovni. Více by měla být propagována úloha knihoven ve společnosti ve vztahu k veřejné správě a veřejnosti.

Stanovené cíle a změny lze uskutečnit pouze s kvalifikovanými profesionály. Požadavky kladené na knihovny narůstají a zahrnují široké spektrum specializací. Jedná se např. o oblast digitalizace informačních zdrojů a poskytování elektronických služeb současné společnosti, komunitní role, vzdělávací funkce. Především v menších knihovnách je dramatický nedostatek pracovníků, kteří by byli schopni vytvářet a poskytovat služby spojené s digitálním obsahem, proto bude zvláštní pozornost zaměřena na oblast vzdělávání pracovníků knihoven. Předchozí průzkumy vzdělanostní, věkové a mzdové struktury pracovníků knihoven prokazují několik negativních trendů. Patří mezi ně vysoké procento pracovníků bez oborového knihovnického vzdělání (až 50 %), vysoká feminizace oboru (88 %) a stárnutí personálu knihoven. Nadále je nutné konstatovat nedobrou platovou situaci v knihovnách (průměrná mzda cca o 25 % nižší než celostátní průměr). Roste také počet ředitelů a vedoucích knihoven bez oborového vzdělání. V příštím období by měl vzniknout ucelený systém celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven s širokou nabídkou rekvalifikačních a inovačních kurzů pro všechny specializované pozice v knihovnách.

Kromě hlavního materiálu zahrnuje Koncepce přílohu Implementace Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2017–2020, která obsahuje podrobný výčet opatření, podopatření a úkolů, které by se měly postupně realizovat. U jednotlivých opatření je uvedena institucionální odpovědnost za realizaci a též úroveň financování, která je předpokladem plnění jednotlivých aktivit v maximální kvalitě i kvantitě. Skutečná míra financování se však bude reálně odvíjet od možností veřejných rozpočtů v daném období.

Poslední přílohu materiálu tvoří Plnění opatření Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2011–2015. Zde je uveden přehled statistických údajů o financování, činnosti a službách různých typů knihoven v letech 2011 až 2015.Druhá část je věnována podrobnému hodnocení 21 priorit minulé Koncepce z let 2011–2015.

Velkým kladem nové Koncepce je, že u každé priority, projektu a úkolu je uvedeno, kdo za jejich plnění odpovídá. Často zde najdeme Národní knihovnu, krajské knihovny nebo některé specializované knihovny, ale nejčastěji jsou zmiňovány velmi obecně „knihovny a jejich provozovatelé“. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že rozvoj knihoven může podpořit rozumná dotační politika reprezentovaná například Ministerstvem kultury, pomoci mohou také velké projekty, jakým je například již zmíněný Centrální portál knihoven. Nicméně všeobecně platí, že změny v každé konkrétní knihovně mohou udělat jenom její pracovníci v těsné spolupráci se zřizovatelem či provozovatelem knihovny.

Pozn.: Text Koncepce se všemi přílohami je k dispozici ke stažení na internetové stránce Informace pro knihovny: http://ipk.nkp.cz/legislativa/koncepce-strategie-deklarace.