DANA SMETANOVÁ Dana.Smetanova@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

V dnešním příspěvku se zaměříme na pracovníky knihoven, vysvětlíme si některé s nimi související pojmy a způsob jejich správného vykazování. Z hlediska pracovně-právních vztahů můžeme pracovníky rozdělit do tří základních skupin: zaměstnance v pracovním poměru, pracovníky pracující na dohody a dobrovolníky. Pojďme si nyní jednotlivé skupiny pracovníků blíže představit.

Zaměstnanci

Zaměstnanci jsou lidé v pracovním poměru, který obvykle vznikl na základě pracovní smlouvy. Za svoji práci dostávají plat. V celostátním ročním výkazu o knihovně Kult (MK) 12-01 je sledujeme v oddíle VI. Zaměstnanci, a to podle odbornosti a dosaženého vzdělání. Odborné zaměstnance dělíme do dvou skupin podle oboru studia, který absolvovali. Ve skupině s knihovnickým vzděláním vykazujeme pracovníky, kteří získali kvalifikaci z knihovnictví nebo oblasti informačních věd absolvováním vysokoškolského, vyššího odborného nebo středoškolského studia, a pracovníky, kteří absolvovali rekvalifikační knihovnický kurz nebo od roku 2016 složili zkoušku z profesní kvalifikace v rámci Národní soustavy kvalifikací. Ve skupině ostatní odborní pracovníci vykazujeme vysokoškolsky a středoškolsky kvalifikované pracovníky v ostatních oborech. Zaměstnance bez kvalifikace vykazujeme v řádku ostatní, a to i tehdy, když pracují na knihovnickém místě, např. jako knihovník v přímých službách. Počty zaměstnanců uvádíme v počtu přepočtených úvazků na plně zaměstnané za rok. Ve statistickém výkazu za rok 2016 dochází k drobné změně, kdy budeme poprvé v samostatném řádku vykazovat zaměstnance s vyšším odborným vzděláním.

Pracovníci na dohodu

Na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) pracují nejčastěji pracovníci menších, většinou neprofesionálních knihoven. Zde je nutné vysvětlit, že pojem „neprofesionální“ se nevztahuje ke kvalitě knihovny, úrovni poskytovaných služeb či kvalifikaci knihovníka. Je to termín, který označuje knihovny s pracovním úvazkem knihovníka do 15 hodin týdně, potažmo s otevírací dobou knihovny kratší než 15 hodin týdně. Naopak knihovny s úvazkem pracovníka vyšším než 15 hodin týdně jsou označovány jako profesionální. Pracovníci na dohodu dostávají za svoji práci finanční odměnu. Počty těchto pracovníků v ročním výkazu nesledujeme, vykazujeme pouze čerpání mzdových prostředků na ostatní osobní náklady (OON).

Dobrovolníci

Je třeba uvést, že dobrovolnictví není pracovněprávní vztah. Z této skutečnosti vyplývají určitá omezení pro využití dobrovolníků v knihovnách. Není vhodné, aby dobrovolníci suplovali odbornou práci knihovníků. Neznamená to však, že by dobrovolníci mohli dělat pouze pomocné práce. Dobrovolníci se mohou zapojit do zajišťování různých služeb a aktivit knihovny, např. jako lektoři různých zájmových kroužků, předčítači knih, pomocníci při údržbě knihovního fondu, organizátoři či pomocníci při různých akcích knihovny atd. Veškeré činnosti však vykonávají bez nároku na finanční odměnu.

Definice z Deníku zní: Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu a ze své svobodné vůle poskytuje svůj čas, zkušenosti, dovednosti a energii k rozšíření či zkvalitnění služeb knihovny, příp. napomáhá při aktivitách spojených se službami knihovny. Dobrovolník je člověk starší patnácti let.

Dobrovolníky statisticky sledujeme od roku 2011 v oddílu VI. ročního výkazu. Zaznamenáváme dva údaje: počet fyzických osob a počet odpracovaných hodin dobrovolnými pracovníky ročně. V roce 2015 vykázaly knihovny 2301 dobrovolníků, kteří odpracovali 93 693 hodin. Pro srovnání – v roce 2011, kdy se údaje začaly vykazovat, to bylo 1947 dobrovolníků a 77 760 hodin.

Osobní náklady

Finanční částky vynaložené na platy zaměstnanců, odměny pracovníků na dohody (OON) a související zákonné odvody vykazujeme v oddílu VIII. Výdaje, resp. náklady ve členění: platy, ostatní osobní náklady, náklady na zdravotní a sociální pojištění a zákonné sociální náklady

Úskalí statistik

Problematické je vykazování dobrovolných pracovníků, ve kterém navíc existují značné krajové rozdíly. V roce 2015 nevykázalo přes 1000 knihoven (přesně 1058) žádný úvazek, ani dobrovolníka a ani žádné osobní výdaje. Ve 20 % veřejných knihoven ČR tak, zdá se, nikdo nepracuje. V závěru 90. let nastal strmý propad v počtu zaměstnanců veřejných knihoven, který poklesl až hluboko pod hranici 5000 úvazků. Po roce 2000 naštěstí následoval obrat a počty zaměstnanců začaly opět narůstat. Od roku 2011 kolísá počet kolem 5300 a ve srovnání roku 2015 s rokem 2014 je meziroční rozdíl nepatrný.

Pokud jde o složení zaměstnanců knihoven podle vzdělání, nejvyšší procento tvoří zaměstnanci středoškolsky vzdělaní v jiném oboru než knihovnictví (31 %) následovaní středoškoláky s odborným knihovnickým vzděláním (28 %), dále jsou to vysokoškoláci s knihovnickým vzděláním (16 %) a vysokoškoláci s neknihovnickým vzděláním (16 %) a 9 % tvoří ostatní zaměstnanci. Můžeme tedy říct, že více než polovina zaměstnanců veřejných knihoven (56 %) nemá odborné knihovnické vzdělání.

Národní knihovna ČR dlouhodobě sleduje vývoj personální situace v knihovnách České republiky především z hlediska vzdělání, věku, pohlaví, zařazení do platových tříd, finančního ohodnocení i z dalších hledisek. V pravidelných pětiletých intervalech realizuje průzkumy v této oblasti zvané Analýza věkové, vzdělanostní a mzdové struktury pracovníků knihoven ČR. Poslední proběhla v roce 2012, další nás tedy čeká letos. Údaje o zaměstnancích uváděné ve statistickém výkazu KULT by měly tvořit základ tohoto průzkumu.