Main content

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V Univerzitní knihovně v Lipsku si v roce 2009 připomínají významné výročí Univerzity v Lipsku, která byla založena před 600 lety. Knihovna v průběhu roku uspořádá tři speciální výstavy. První byla zahájena již v březnu pod názvem Vesmír znalostí - Světové písemné dědictví v Lipsku. Výstava seznamuje s jednou z nejcennějších památek světového písemnictví - Ebers Papyrus, největším lékařským starověkým egyptským rukopisem (1600 př. n. l.), vedle něj je vystaven Kodex Sinaiticus (4 stol. n. l.) a cyklus vzácných židovských spisů z počátku 14. století. Tyto a další exponáty představí znalosti lidstva s tematikou astronomie, ekonomiky, botaniky, medicíny, náboženství a hudby. Od června do listopadu se bude konat výstava s názvem Lipsko - vaše knihy! Tady budou představeny poklady Městské knihovny v Lipsku. Od července do prosince bude prezentována historie a kultura německých židů v Lipsku v nových výstavních prostorách Knihovny Albertina. Výstavy se přesunou dále do New Yorku, Houstonu, Krakova a Tel Avivu.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen - Jahrgang 2, Nr. 1, 2009)

Rakouská Národní knihovna ve Vídni pořádá od 24. dubna do 8. listopadu 2009 výstavu Geografické poklady z Rakouské národní knihovny. Afrika, Asie a Amerika byly kontinenty, které obyvatelé Starého kontinentu (Evropy) kolem poloviny 17. století teprve objevovali. Na strhující výstavě v Obřadní síni Rakouské národní knihovny jsou pro návštěvníky připraveny cenné poklady z oblasti geografie, etnografie, botaniky a zoologie. Dekorační a barevné, často také umělecky náročně zpracované mapy ve velkých atlasech ze 17. století odrážejí styl a vkus raně barokní éry. Obrazové prezentace zejména exotických oblastí nejsou vždy realistické, ale splňují očekávání nadšených návštěvníků výstavy. V barokních atlasech jsou zastoupeny nejen osoby, ale také další efektní artefakty, osady, lodě, exotická zvířata a rostliny, stejně jako lov divoké zvěře, rybolov a bitevní scény, mýtická stvoření a mořské příšery. V 17. století chyběly ještě podrobné zprávy o pátém kontinentu - Austrálii. Tato a další z evropského hlediska „bílá místa“ byla zaplněna až v polovině 18. století. Doplnění obrysů kontinentů a ostrovů souvisejí se slavnými jmény - Vitus Bering, James Cook, George Vancouver, Matthew Flinders, Fabian Gottlieb ze Bellinghausen a James Clark Ross. Jedním z nejcennějších exponátů výstavy je Atlas Blaeu-Van der Hem ze 17. století, jehož význam jako jednoho z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších atlasů světa vyzdvihuje zařazení do seznamu UNESCO.

(Newsletter Österreichische Nationalbibliothek - Nr. 2/April 2009, s. 3-5)

Dánská agentura pro knihovny a média zahájila projekt Bookstart, který přináší dětem knižní dárky a jejich rodiče zve k návštěvě knihoven. Knihovny tak mohou hrát zásadní roli v dialogu mezi různými skupinami lidí v dané komunitě. Dánové se inspirovali v Anglii, kde knihovníci třikrát navštíví předškolní dítě a přinesou mu knižní dary a nabídku aktivit pro celou rodinu v místní knihovně. Tato iniciativa financovaná vládou se ukázala jako velmi prospěšná a posiluje roli knihoven ve společnosti. Bookstart je zaměřen na cílené zprostředkování dětské literatury, která je aktivně využívána jako nástroj k učení. Děti, které se účastní celého projektu, získají 16 různých knih, včetně CD s hudbou a mluveným slovem. Tituly knih vybírají odborníci na dětskou literaturu. Dánský projekt začal v březnu 2009 a až v roce 2012 bude ukončen, osloví více než 20 000 dětí z 15 měst celého Dánska.

(Scandinavian Public Library Quarterly - sv. 42., č. 1/ 2009)

Hudební poklady z 16. až 18. století ochraňuje Rattschulbibliothek v německém Zwickau. I když počátky této zajímavé veřejné knihovny souvisejí se založením školy ve Zwickau ve 13. století, nejvíce starých tisků vlastní knihovna z 16. a 17. století - 80 000 svazků. Knihovna se dále chlubí 200 rukopisy, 1200 prvotisky, 75 000 grafikami od roku 1850 do současnosti a především speciální kolekcí starých tisků hudebnin, kterých vlastní 1500. Tuto kolekci starých hudebních rukopisů založil v knihovně ve Zwickau Reinhard Vollhardt roku 1891. Během následujících sta let byla kolekce doplňována o další ručně psané notové zápisy a dnes je zde bohatá studnice vědomostí nejen německých muzikologů. Na 857 hudebnin je německého původu, 249 italského a 53 s francouzským textem. Speciální hudební sbírka obsahuje obzvláště působivé italské madrigaly, které pocházejí z pozůstalosti zdejšího rodáka Petera Poacha (1549-1622), který studoval v Itálii a svoji významnou knihovnu odkázal rektorovi křesťanské školy ve Zwickau. Uživatelé Rattschulbibliothek mají také možnost si zdejší hudební poklady poslechnout v nahrávkách.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen - Nr. 1/Marz 2009, s. 50-52)

V Rakousku existujeod roku 1996 síť paměťových institucí KOOP LITERA, které se snaží koordinovat aktivity pro uchování a zpřístupnění svých dokumentů. Cílem této sítě (zpočátku hlavně rakouského literárního archivu) byla a zůstává profesionalizace koordinační práce v archivech. Spolupráce a dohody, společné aktivity při navrhování právních předpisů a příruček, stejně jako setkání odborníků jsou klíčové činnosti KOOP LITERA, důležitá je také správa a údržba internetového portálu, který poskytuje informace o normách, odborná doporučení, databáze a kontakty na paměťové instituce. Aby se tato koordinovaná spolupráce rozvinula i v Německu, byla založena roku 2008 německá KOOP LITERA díky aktivní pracovní skupině. První zástupce byl z německého literárního archivu v Marbach am Neckar, dále z Goethe und Schiller archivu ve Výmaru, z rukopisného oddělení berlínské státní knihovny - z Nadace Pruské kulturní dědictví a německého exilového archivu v německé Národní knihovně (Frankfurt am Main). První setkání KOOP LITERA v Německu se konalo v únoru 2009 v německé Národní knihovně. Do těchto aktivit se zapojilo i Švýcarsko a tyto tři země se shodly na tvorbě portálu pro společný archiv německé literatury, který je umístěn na serveru rakouské Národní knihovny.

(Dialog mit Bibliotheken - Nr. 1/ 2009, s. 36-37)

V současnosti existuje mnoho knihoven, které se zaměřily na rozvoj inovační a institucionální spolupráce při tvorbě úložišť informací. Vynikajícím příkladem je knihovna The University of Michigan, která má dvě hlavní úložiště Deep Blue aHathiTrust. Oba projekty jsou poměrně nové a existují pouze několik let. Deep Blue (http://deepblue.lib.umich.edu) DSpace je institucionální repozitář, který shromažďuje a ukládá obsah vyráběný na The University of Michigan (UM). Projekt existuje již pět let, a téměř tři roky se vyvíjel. Začal začleněním různých databází obsahujících informace z mnoha zdrojů, které byly on-line, včetně materiálu z digitální knihovny michiganské univerzity. V současné době obsahuje 45 000 položek, přičemž přibudou jeden nebo dva příspěvky denně. Předchůdce HathiTrust (www.hathitrust.org) byl digitalizační projekt z roku 2003, který posloužil jako základ tomuto repozitáři. HathiTrust je naprosto unikátní v objemu materiálů, které obsahuje - v současnosti více než 2,5 milionu svazků od více než 25 partnerů UM. Oba repozitáře podporují bezplatnou distribuci vědecké práce a posilují vliv této knihovny v digitálním světě.

(Cumputers in Libraries - Nr. 4/April 2009, s. 15-18)

Dundee Central Libraryve Skotsku zavedla inovativní program čtení knih pro komunitu uživatelů se specifickými potřebami. Cílem knihovny je zprostředkovat nezaměstnaným, sociálně vyloučeným lidem a osobám se specifickými potřebami přístup k literatuře a nabídnout jim příležitost pro jejich rozvoj v sociálních a emocionálních dovednostech. Pracovníci knihovny mají možnost neformálního a průběžného působení na potřeby jednotlivých uživatelů a knihovna spolupracuje např. s místními pečovatelskými domy, jejichž obyvatele knihovníci navštěvují. Knihovníci vybírají literaturu podle jednotlivých sociálně vyloučených skupin, protože Dundee Central Library se zapojila do projektu skotské vlády, kde si mohou veřejné knihovny doplnit své fondy. Veřejná čtení v pečovatelských domech knihovníci doprovázejí příslušnými artefakty, jako jsou loutky, mušle, ovoce, květiny, řasy. Jsou vybírána regionální témata, zajímavosti a historické události, nejvíce se osvědčují zábavné příběhy. Díky této biblioterapii se zlepšuje vzájemná komunikace a velmi se zlepšil psychický stav klientů pečovatelských domů.

(Information Scotland - Volume 7(1)/February 2009, s. 5)

Slovenská národní knihovna v Martine jako hlavní koordinátor programu digitalizace knihovních dokumentů na Slovensku zakoupila dva digitalizační roboty od švýcarské společnosti 4 Digital Books. První byl instalovaný v říjnu roku 2008 a druhý byl uveden do provozu v březnu 2009. Oba se využívají v masové digitalizaci slovacik - dokumentů, které jsou psané ve slovenštině nebo pojednávají o Slovensku a Slovácích. Celkově se má na Slovensku zdigitalizovat 500 000 slovacik - knih, novin, časopisů a dalších dokumentů.

(Knižnica - č. 3/2009, s. 48)

Připravil ROMAN GIEBISCH