Main content

Základní kameny nové budovy Národní knihovny ČR aneb Národ sobě II - 17

text JAROSLAV CÍSAŘ > foto EVA HODÍKOVÁ

Kámen devatenáctý/Moravská zemská knihovna v Brně

Jako jedni z prvních předávali základní kámen k nové budově Národní knihovny ČR zástupci Moravské zemské knihovny z Brna, konkrétně v osobě jejího ředitele Jaromíra Kubíčka. Bylo v tom mnoho symboliky. Novostavba této knihovny, jež byla dokončena již před šesti lety nákladem půl miliardy korun, je dosud největší moderní knihovnou, která se u nás od doby druhé světové války postavila. Rytina s její siluetou je vyvedena na stříbrné medaili, která zdobí darovaný kámen.

Kámen je ve srovnání s ostatními svými rozměry menší. Ovšem pro jeho popis a filozofii výběru použijme slov Jaromíra Kubíčka: „V duchu tradice dovezení kamenů z významných lokalit jde o kámen z náhorní planiny u horního můstku propasti Macochy. Drahanská vysočina rodí na polích kameny, které rolníci snášejí na hromady uprostřed pole, a tak jeden z nich, z vápence, doputoval do Prahy.“

J. Kubíček však přišel ještě s jednou zajímavou a neotřelou myšlenkou. Zacitujme ji v plném znění: „Výzva národní knihovny na knihovnický happening, spojený s položením základního kamene na místě, kde je již její nová budova projektována, se setkala s nebývalým ohlasem. U pánů ministrů, poslanců, senátorů, delegací knihovníků ze všech krajů… Mediálně úspěšná akce.

Když před 140 lety probíhala aktivita Národ sobě jako hnutí ke stavbě Národního divadla, byla ustavena společnost v čele s Františkem Palackým, která napomáhala především k získání krejcarů a zlatých, dokonce zorganizovala i dvě loterie. První neúspěšnou, výsledkem druhé pak byl zisk představující přes deset procent finančních nákladů na stavbu. Členský příspěvek ve společnosti - roční nebo jednorázový - znamenal stejně vysoký přínos v nákladech.

Na financování stavby nové budovy Národní knihovny ČR jsou namalovány peníze ze státního rozpočtu. Formulář ISPROFIN počítá s pozemkem, projektanty, inženýrinkem, náklady generálního dodavatele… S čím však nepočítá, jsou umělecká díla. Na výzdobě Národního divadla se podíleli Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais, Josef Mánes, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek a další přední umělci své doby. Pery dnešních architektů se vytvářejí pozoruhodné budovy z betonu, skla a dřeva, ale když nemají na umělecká díla, tak je do nich prostě nezakomponují. A tak se přimlouvám za ustavení Společnosti Národní knihovny ČR, která by od svých členů prostředky na umění do nové budovy získávala. Rád se stanu jejím přispívajícím členem.“

Sympaticky hozená rukavice! Kdo první podpoří výzvu ředitele Jaromíra Kubíčka? Časopis Čtenář se ujímá role informačního panelu a prostředníka…

(Poděkování za pomoc a spolupráci i za podnětný nápad Jaromíru Kubíčkovi)

Příště: Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově, Regionální pobočka SKIP - Jihomoravský kraj