Main content

Reedice národopisného díla Františka Bartoše - společný projekt muzea a knihovny ve Zlíně

ZDEŇKA FRIEDLOVÁ > friedlova@kfbz.cz  

Kníže moravského národopisu - tak nazval Františka Bartoše publicista a dramaturg Miroslav Stuchl ve svém literárním pásmu, které vysílala v roce 2006 stanice Českého rozhlasu Vltava.1 Dílo pedagoga, filologa, dialektologa a sběratele lidové slovesnosti Františka Bartoše je velmi obsáhlé. Ve sběratelské práci navázal na Františka Sušila a zaznamenal jádro písňového repertoáru moravských krajů ve 2. polovině 19. století. Pracemi o lidových zvycích, způsobu života, léčení a pověrách položil základy moravské etnografie. Své pedagogické, odborné a literární práci věnoval mnoho - čas, peníze i soukromý život. Byl velmi nadaný, pracovitý, vytrvalý a v neposlední řadě skromný. V historii Moravy zanechal silnou stopu, k níž se odborná veřejnost, milovníci folkloru i soubory vracejí dodnes.

Na začátku 21. století bylo ale jeho dílo širší veřejnosti obtížně dostupné, řada knihoven a muzeí pečlivě opatrovala první vydání jeho knih z konce 19. století a půjčovala je pouze prezenčně. Zřizovatel Krajské knihovny Františka Bartoše jí v roce 2002 svěřil péči o Edici Zlínský kraj. Úkolem edice je vydávání publikací podílejících se na utváření a prohlubování kulturní identity a sounáležitosti občanů Zlínského kraje.2

Vydání národopisného díla Františka Bartoše v rámci této edice iniciovalo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, konkrétně jeho ředitel Ivan Plánka a etnograf Karel Pavlištík. Prvním titulem společného projektu knihovny a muzea se v roce 2003 stal reprint sbírky lidových písní Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými.

O tom, že dílo Františka Bartoše má své příznivce, svědčí mj. to, že náklad písňové sbírky byl poměrně rychle rozebrán. Elektronická podoba publikace je zpřístupněna v digitální knihovně krajské knihovny na http://dlib.kfbz.cz a také na webu Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici www.nulk.cz. Postupně byly vydány reprinty dalších děl: dvousvazkový Lid a národ, sbírka dětského folkloru Naše děti s ilustracemi Mikoláše Alše, Moravský lid a Kytice - kniha pohádek, říkadel, hádanek a písní pro děti s původními ilustracemi Adolfa Kašpara. Poslední svazek reedice, který byl vydán na konci minulého roku, tvoří soubor tří Bartošových studií Moravská svatbaLíšeň (na níž se autorsky podílel Cyrill Mašíček) a Deset rozprav lidopisných.

Všechny reprinty vyšly jako číslované svazky Edice Zlínský kraj v původní grafické úpravě s obálkou v jednotném stylu s výjimkou Kytice, kde byla převzata obálka z vydání z roku 1929. Publikace vydaly společně Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně za podpory Ministerstva kultury ČR, Zlínského kraje, Kulturního fondu města Zlína a společnosti Barum Continental.

Odborní pracovníci muzea - etnografové Karel Pavlištík, Alena Prudká a Lucie Uhlíková připravili publikace k vydání, muzeum a knihovna zajistily jejich naskenování a tisk, čehož se úspěšně zhostila tiskárna Lelka v Dolních Bojanovicích. Obě instituce se podílejí na propagaci, distribuci a prodeji publikací. Nejdále putovala zásilka s Novými národními písněmi moravskými v roce 2004 až do japonského Tokia.

Reedice je významnou součástí dlouhodobého projektu krajské knihovny a muzea ve Zlíně zaměřeného na zpřístupnění díla Františka Bartoše odborné i široké kulturní veřejnosti. Nejnovější součástí společného projektu se stalo zpracování webové prezentace života a díla Františka Bartoše v závěru roku 2007 a spuštění portálu www.frantisekbartos.cz. Cílem toho portálu je zpřístupnit především studentům a veřejnosti potřebné informace včetně řady plných textů a upozornit na další informační zdroje. Výhodou je možnost informace postupně doplňovat a aktualizovat.3

Jestliže příprava reedice byla spíše doménou odborných pracovníků muzea, webová prezentace vzešla z iniciativy krajské knihovny a na jejím zpracování se podíleli především Jan Kaňka a Pavla Gajdošíková s využitím textů, jejichž autory jsou pracovníci obou institucí. Znovu se potvrdilo, že mezioborová spolupráce mezi tzv. paměťovými institucemi má smysl tehdy, pokud ji všichni partneři projektu považují za užitečnou a inspirativní a pokud je také těší.

 

ODKAZY:

1 Stuchl, Miroslav. František Bartoš : Kníže moravského národopisu. Český rozhlas 3 - Vltava, pořad Schůzky s literaturou (11. 6. 2006). 

2 Friedlová, Zdeňka. Knihovna jako vydavatel aneb Nosit dříví do lesa? Čtenář, roč. 59, č. 4, s. 98-100.

3 Kaňka, Jan. Digitální novinky z Krajské knihovny Františka Bartoše. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 4 [cit. 2008-04-07]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/4658