Main content

DĚTSKÉ ČTENÁŘSTVÍ: Volný čas a čtenářství. 1. část

HANA FRIEDLAENDEROVÁ hana.friedlaenderova@admosphere.eu

V průběhu roku 2017 realizovala Národní knihovna ČR rozsáhlý výzkum dětí a mládeže s názvem České děti jako čtenáři 2017. Obsahově navazoval na předchozí výzkumnou studii České děti jako čtenáři v roce 2013/14, což umožnilo srovnání vývoje vztahu českých dětí ke čtení a knihám v tomto období. Výzkum se však zaměřil také na řadu dalších oblastí a současných trendů, jako například poslech audioknih, čtení elektronických knih a podrobnější zmapování čtenářství rodičů aj. Do výzkumu byla také nově zahrnuta kategorie mládeže ve věku 15–19 let.

Výzkum pracoval se dvěma mírně odlišnými verzemi dotazníků. Dotazníky pro mladší školní děti ve věku 6–8 let byly rozšířeny o otázky směřované na čtenářské chování rodičů a mírně upraveny s ohledem na dovednosti a schopnosti dětí v tomto věku. Děti a mládež ve věku 9–19 let vyplňovaly vlastní jednotný dotazník. Oba výzkumy byly doplněny rozsáhlým kvalitativním výzkumem založeným na individuálních rozhovorech.

Výzkum přinesl celou řadu zajímavých poznatků o čtenářství českých dětí, které vám postupně v několika částech představíme. Dnes začneme tím, že se na čtenářství dětí podíváme prostřednictvím volnočasových aktivit dětí a mládeže a trendů v této oblasti v posledních pěti letech.

Jak vlastně tráví dnešní děti volný čas a jaké jsou aktuální trendy?

Pro děti, stejně jako pro dospělé je četba knih zábavou, které se věnují ve svém volném čase. Lze namítnout, že čtení knih nemusí být zábavou vždy, zejména pokud se jedná o učebnice nebo pokud není četba činností dobrovolnou, ale vynucenou, jako například v případě povinné školní četby. My se však v tomto článku budeme věnovat zejména čtení dobrovolnému, a to je samozřejmě vystaveno konkurenci široké nabídky dalších aktivit, kterým se děti a mladí lidé mohou v dnešní době ve svém volném čase věnovat.

České i zahraniční výzkumy (např. studie Děti a nová média 2016, Nielsen Admosphere) ukazují, že děti ve věku 6–14 let mají ve všední den zhruba 5–6 hodin volného času, do kterého je ovšem započítán také čas strávený s rodiči (klesá postupně s věkem dítěte) a organizovaný volný čas, tedy čas strávený v zájmových kroužcích, ve sportovních i skautských oddílech atd. Je pochopitelné, že o víkendu mají děti i mladí lidé volného času výrazně více.

Řada odborníků se shoduje v tom, že dnešní děti tráví svůj volný čas odlišným způsobem než jejich rodiče. V interview pro časopis Play as Preparation for Learning and Life emeritní profesor psychologie z Bostonské univerzity Peter Gray říká, že od padesátých let minulého století dochází k neustálému poklesu dětské svobody hrát si a objevovat/zkoumat svět mimo dosah dospělých. Je to částečně dané delším časem stráveným ve škole a domácí přípravou, ale také (dokonce ještě více) je to důsledek toho, že dospělí získávají stále větší kontrolu nad životem dětí mimo školu. Další výraznou odlišností oproti dětství rodičů jsou také nové technologie a snadno dostupný mediální obsah.

Také výsledky studie České děti jako čtenáři 2017 ukazují, že volný čas dětí je významně organizován. Drtivá většina českých žáků na prvním stupni základní školy navštěvuje alespoň jednou týdně nějaký kroužek, více než polovina dětí v tomto věku „chodí“ na kroužek dokonce několikrát týdně. I na konci druhého stupně základní školy ještě většina dětí navštěvuje alespoň jednou týdně nějaký kroužek. Návštěva organizovaných volnočasových aktivit klesá až po dvanáctém roce, k zásadnímu poklesu těch, co navštěvují nějaký kroužek nebo sportovní oddíl, potom dochází po dosažení 17 let (viz graf nahoře).

Existují však i děti, které chodí na nějaký kroužek každý den. V rámci dětí ve věku 6–16 let je to zhruba 5–7%. Výzkum ukázal, že návštěva kroužků významně souvisí se vzděláním rodičů, školním prospěchem a typem školy. Nepřekvapivě jsou to tedy právě děti z gymnázií, s lepším prospěchem a ze vzdělanějších rodin, které mají každý den v týdnu nějakou další rozvíjející, (často) vzdělávací aktivitu.

 

Četba knih jako přínosný způsob trávení volného času aneb Přínosné a méně přínosné volnočasové aktivity

Velká obliba kroužků jde ruku v ruce s tím, jaké aktivity vnímají jako prospěšné rodiče dětí ve věku 6–8 let. Právě sportování a návštěva kroužků jsou pro 44 % rodičů ty nejpřínosnější volnočasové aktivity, následované jsou časem stráveným s kamarády. Četbu knížek vidí jako nejpřínosnější aktivitu pro děti této věkové kategorie zhruba třetina rodičů. Četba knih se tak jako v podstatě jediná mediální aktivita zařadila mezi ty, které rodiče považují za přínosné, což samozřejmě není překvapivé. Víme i z ostatních výzkumů, že rodiče považují četbu knih pro své děti za prospěšnou, a to i ti, kteří sami příliš nečtou. Mezi další žádoucí a pozitivně vnímané volnočasové aktivity dětí – viděno optikou rodičů – patří také malování, hraní s hračkami, hra na hudební nástroj a návštěva knihovny.

O všech ostatních mediálních aktivitách (snad ještě s výjimkou poslechu hudby) lze říci, že jsou vnímány jako ty méně přínosné. Mezi nejméně přínosné aktivity zařadili rodiče čas strávený na sociálních sítích, na mobilním telefonu, počítači, tabletu nebo notebooku a také hraní elektronických her. Mezi méně přínosné aktivity řadí zhruba čtvrtina rodičů také sledování televize nebo sledování filmů, videí a seriálů na internetu.

Změna způsobu trávení volného času podle věku dětí aneb Od přínosných k méně přínosným aktivitám

Jak ukázaly individuální rozhovory, je většina rodičů mladších školních dětí (6–8 let) spokojena s tím, jak děti tráví svůj volný čas, což je dáno mimo jiné tím, že způsob trávení volného času svých děti sami organizují a nastavují jim denní režim, pomáhají s výběrem kroužků atd. Mezi pět nejčastějších denních aktivit se tak z těch méně přínosných dostalo pouze sledování televize, kterému se denně věnuje zhruba 44 % dětí ve věku 6–8 let. Naopak v tomto období mladšího školního věku se děti ještě s pravidelnou denní frekvencí věnují přípravě do školy (78 %) a čtení, ať již tomu „vynucenému“ (zhruba polovina dětí čte denně ze slabikáře) nebo dobrovolnému a již samostatnému (25 %), případně v roli posluchače (40 %).

Volnočasové aktivity dětí se však s věkem významně mění a jsou to právě média, kterým se starší děti věnují významně více než mladší školní děti. Mezi nejčastějšími denními aktivitami dětí 11–12letých sice stále vede příprava do školy, zároveň se však mezi nimi kromě sledování televize objevuje vyhledávání na internetu a také v případě chlapců hraní elektronických her a v případě dívek poslech hudby. K další expanzi mediálních aktivit potom dochází ve věku   13–14 let, kdy pět nejčastějších denních aktivit u chlapců zcela ovládly mediální aktivity v čele s hraním elektronických her a žádnou z rodiči vnímaných „přínosných“ aktivit zde již nenajdeme. Také u dívek již výrazně převažují mediální aktivity s tou výjimkou, že mezi pět nejčastějších denních aktivit stále patří příprava do školy.

S rostoucím věkem také skokově roste frekvence využívání sociálních sítí, které již od patnácti let patří jednoznačně k nejčastějším volnočasovým aktivitám a které dětem (běžný všední den) zabírá již ve 13–15 letech dokonce více času než sledování televize (59 min) a srovnatelně času jako sledování filmů a videí mimo televizi (67 min).

Čtení knížek se v rámci pěti nejčastějších denních aktivit u dětí starších devíti let již neobjevuje. Ukazuje se, že čtení prostě nemá v konkurenci ostatních mediálních aktivit a atraktivní, jednoduše dostupné nepřeberné nabídce mediálního obsahu šanci. Četba knih na rozdíl od sledování seriálů nebo hraní elektronických her vyžaduje od dětí nejen více koncentrace, ale také úsilí. Málokdo má doma tak velkou knihovnu, aby v ní měl na dosah téměř každý titul, na který si vzpomene. Zatímco v případě filmů, seriálů či videí stačí zapnout televizi a přepínat jednotlivé kanály nebo zabrousit na internet a nabídka obrovského množství zábavy je k dispozici snadno a zdarma. Četba knih však vyžaduje od svých čtenářů aktivitu již od začátku – od vyhledávání titulů, které by mohly zaujmout, až po jejich získání (ať již v knihovně, knihkupectví, od kamarádů či stažením z internetu). Malým dětem s výběrem i získáním knih (a konečně i se čtením) výrazně pomáhají rodiče. Vliv rodičů na výběr a organizaci volnočasových aktivit dětí však s tím, jak rostou, slábne.

Jak se vyvíjejí volnočasové aktivity a co přinesou roky příští…

Protože se znění otázek u některých volnočasových kategorií s ohledem na vývoj mírně pozměnilo, není možné výsledky u všech kategorií srovnávat. Volnější srovnání výsledků však naznačuje, že děti ve věku 9–14 let se ve srovnání s rokem 2013 o něco častěji věnují elektronickým hrám (zejména v období 13–14 let, kdy podíl hráčů kulminuje). Ruku v ruce s tím také vzrostl čas, který hráči hraní věnují, a to až na 72 minut! Děti ve věku 9–14 let tráví více času na Facebooku, což koresponduje také s mírným zvýšením frekvence návštěv. Naopak ve srovnání s rokem 2013 děti věnují méně času surfování na internetu a sledování televize, což se projevilo jak poklesem denních televizních konzumentů věkové kategorie 9–14 let, tak i doby strávené sledováním televize.

Přestože s rostoucím věkem čtou děti méně a méně (zejména díky dalším mediálním aktivitám), srovnání s rokem 2013 ukázalo, že vše není tak zlé jak, se zdá. Oproti veškerým očekáváním a skepsi, která milovníky knih popadá vždy při pohledu na dětské „game playery“, došlo v průběhu posledních pěti let k růstu podílu silných čtenářů ve věkové kategorii 9–12 let, a naopak mírně poklesl podíl nečtenářů (zhruba o 3 % u dětí 9–14 let). Zdá se tedy, že propad dětského čtenářství, ke kterému došlo mezi roky 2003 a 2013, se nyní již zastavil a dětskému čtenářství tak možná svítá na lepší časy.