Main content

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Knihovnictví na Frýdecko-Místecku

MARIE ŠEDÁ seda@svkos.cz

Ve druhé polovině 19. století vznikaly i na Frýdecko-Místecku čtenářské spolky; na jejich působení a fondy navazovaly později zakládané veřejné knihovny. Do vydání prvního knihovního zákona bylo ale lidové knihovnictví velice různorodé. Knihovny byly zakládány nejrůznějšími spolky – Sokol, občanské besedy, spolky baráčníků, hasičů aj. Ne všechny takto vznikající knihovny byly přístupné i nečlenům těchto organizací.

Vydání knihovního zákona z roku 1919 výrazně ovlivnilo existenci a fungování knihoven i v tomto regionu. Dějiny Frýdku-Místku jsou až do roku 1943 dějinami dvou zcela samostatných měst – Frýdku a Místku – ležících na soutoku řek Ostravice a Morávky. Místek na levém břehu Ostravice patřil k zemi Moravské, zatímco Frýdek na pravém břehu byl součástí Těšínského Slezska. K jejich sloučení došlo až dne 1. ledna 1943.

Po stránce národnostní byl na tom Místek lépe než slezský Frýdek. Město přálo zakládání kulturních a osvětových českých spolků. Jejich rozmach začal v polovině osmdesátých let 19. století. Nejdůležitějším národním spolkem v Místku byla Občanská beseda, založená v roce 1865. Nejaktivněji se do historie města zapsala Matice místecká (1895), jež sdružovala občany usilující o rozvoj českého školství. Matice dala i podnět k založení veřejné knihovny v Místku a rovněž knihoven na venkově.

Nejstarší čtenářská místa

Lidová tradice za nejstarší čtenářská místa 18. století označila chalupy na samotách, na okrajích dědin i ve mlýnech ve Frýdku. V té době se především četly knihy obrozenecké (probuzenecké) doby a Frýdek nabyl pověsti, že je městem české knihy.

Významnými kulturními centry 19. století byly i farnosti; v Těšínském Slezsku přetrvávala tradice neformálních, utajovaných selských knihoven. Na různých místech frýdeckého panství se scházeli „sousedi“ a četli a půjčovali si české evangelické knihy. Tkadlec a písmák Jiří Pohludka je až do své smrti v roce 1865 uchovával ve svém domě na Vršavci. Knihy tohoto období pak tvořily součást knihovny frýdeckých národovců.

V roce 1863 byl založen Český čtenářský spolek, ale jeho činnost neměla dlouhého trvání. Spolek narážel na diskriminaci ze strany úřadů a nakonec byl po jednoročním trvání pro „pěstování ruských tendencí“ rozpuštěn. Přesto se jeho členové dále tajně scházeli a skupina členů tohoto spolku založila v roce 1870 Občanskou besedu, jejímž předsedou a později čestným členem se stal Augustin Petr. Knihovna Občanské besedy obsahovala spisy Jana Nerudy, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Elišky Krásnohorské a dalších. Jejím knihovníkem byl místecký učitel Hladný. Ještě v roce 1919 tato knihovna působila a získávala příspěvky na svou činnost. Po vzniku Československa však aktivita čtenářského spolku upadala a vedla k jeho postupnému zániku.1

Další známé čtenářské středisko se ve Frýdku vytvořilo kolem písmáka a kostelníka Františka Gavlase. Roku 1856 založil Jednotu frýdeckých poutníků a při ní „slovanskou čítárnu a knihárnu“, která obsahovala české knihy nakupované v Praze, Brně i v Uhrách. Kromě toho docházely do Frýdku polské knihy a noviny, které se rozesílaly na všechny fary na Frýdecku.

Dělnická knihovna

V roce 1881 byla do Lipiny u Frýdku z Ústroně přestěhována arciknížecí mostárna i s dělnictvem. Objevil se zde Hyacent Gawel, vlastník dělnické knihovny českých, polských i německých knih. Stal se horlivým šiřitelem socialistické literatury.

Matice místecká

Již v červnu a červenci roku 1895 se projevovaly snahy založit v Místku veřejnou knihovnu. Zmínky o knihovně Matice místecké se objevují v Těšínských novinách z roku 1895. Na výborové schůzi dne 11. července 1895 bylo rozhodnuto o založení veřejné knihovny, jejímž vedením byl pověřen Dámský odbor. V knihovně, otevřené každou středu od 13 do 15 hodin, půjčovaly dámy místního odboru Matice místecké.

Koncem 19. století působily ve Frýdku i v Místku mnohé spolky, které měly zřízenou i knihovnu – například tělocvičná jednota Sokol, Hospodářský spolek, akademický spolek Ostravica. Snahou těchto spolků byla rovněž podpora kultury a vzdělanosti v českém jazyce.

Dějiny knihovny ve Frýdku

Veřejná knihovna města Frýdku vznikla spojením matiční knihovny s knihovnami spolkovými a byla po uspořádání třítýdenního státního kurzu pro knihovníky zreorganizována podle platných knihovnických předpisů. Ustavující schůze knihovní rady se potom konala ve sborovně dívčí měšťanské školy dne 31. května 1922. Jejím prvním knihovníkem se stal odborný učitel Karel Kalus (1884–1961). V roce 1932 byl ale ze své funkce odvolán pro nedostatečné vzdělání – neměl totiž státní knihovnickou zkoušku, jak nařizoval zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních. Státní inspektor dr. Calábek jej na tuto skutečnost upozornil, a to se Karla Kaluse dotklo natolik, že se funkce knihovníka vzdal.

Byl vypsán konkurz na obsazení místa knihovníka, do nějž se přihlásila dr. Bohumila Šretrová2, tehdy šestadvacetiletá doktorka filozofie se třemi semestry práv, státní zkouškou z knihovnictví a znalostí pěti jazyků.3 Ta byla pro frýdecké knihovnictví nesporným přínosem. Uspořádala řadu čtenářských besed, vedla fotografický kurz pro fotografy-amatéry a sepsala Čtenářovu příručku, která vyšla v roce 1936.

Vedle české veřejné knihovny ve Frýdku existovala i knihovna pro německou menšinu. Město Frýdek uzavřelo smlouvu s místním odborem frýdeckého spolku Bund der Deutschen Schlesiens. Knihovna byla spravována jednotně knihovním výborem.

Veřejná obecní knihovna města Místku

Osmadvacátého října 1923 byla otevřena Veřejná obecní knihovna v Místku. Fond knihovny tvořily dary občanů a knihy spolkových knihoven. Vedením knihovny byla pověřena slečna Blandina Čížková, jež složila státní knihovnickou zkoušku a byla v roce 1922 potvrzena dohlédacím úřadem. Blandina Čížková byla nejen knihovnice, ale také redaktorka, publicistka, sběratelka folklóru, autorka povídek v regionálních severomoravských a slezských časopisech. Hovořilo se o ní jako o slezské Boženě Němcové. Bohužel v roce 1925 zemřela. Její místo převzal Václav Čabla.4

Do knihovny byly na žádost velitelství 8. pěšího pluku v Místku5 umístěny vojenské knihy. Ty byly půjčovány zájemcům z řad důstojníků v činné službě, v záloze i ve výslužbě.

Také v Místku působila menšinová knihovna. Německý spolek Deutsche Volksbücherei nadále půjčoval knihy pro německou menšinu, ke které se hlásilo celkem 747 obyvatel.

Knihovny za 2. světové války

O tomto neradostném období naší historie se zřetelem ke knihovnám uvádím alespoň telegraficky některé základní informace:

– do frýdecké knihovny nastoupil Drahoslav Gawercký, pozdější zakladatel a ředitel vědecké knihovny v Ostravě;

– z knihoven byly vyřazovány „závadné“ knihy – knihy podléhaly přísné cenzuře;

– občané židovské národnosti měli do knihoven vstup zakázaný;

– dne 23. května 1944 došlo ke sloučení knihoven ve Frýdku a Místku, knihovna ve Frýdku se stala centrální knihovnou;

– po osvobození byla místecká pobočka přestěhována do vily po německém důstojníkovi, který v budově spáchal sebevraždu.

1 Frýdecko-místecký kraj, 14. 3. 1932, s. 2.

2 Narozena 3. 5. 1905 v Satalicích u Prahy; knihovnice, překladatelka, spisovatelka. Zemřela 1994.

3 Frýdecko-místecký kraj, 23. 1. 1932, s. 1–2.

4 Frýdecko-místecký kraj, 28. 10. 1933, s. 1–2.

5 Informace o 8. pěším pluku zde: http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/osmy-pesi-pluk-Slezsky-170315.htm.

Pozn. red.: Text je volně zpracovaný podle bakalářské práce, kterou autorka obhájila na Slezské univerzitě v Opavě (1997).

Více informací o dějinách knihovnictví na Frýdecko-Místecku naleznete na https://www.knihovnafm.cz/o-knihovne/historie-knihovny/.