Main content

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Masarykova veřejná knihovna „na Vsetíně“ v letech 1918–1940

JANA VACULÍKOVÁ jvaculikova@mvk.cz

Za první republiky byl Vsetín malým horským městečkem s přibližně 7000 obyvateli1 a poválečná kulturní a osvětová činnost zde – stejně jako na mnoha jiných místech – navazovala na působení čtenářských a vzdělávacích spolků, které na Valašsku vznikaly od 60. let 19. století. Již v 70. letech 19. století začal ve Vsetíně a v jeho blízkém okolí působit Vzdělávací spolek Snaha, který bývá označován za kolébku vsetínské kultury. Na jeho činnost na poli čtenářském přímo navazovala i první vsetínská veřejná knihovna.

Spolkový čtenářský život ve Vsetíně (1861–1918)

První čtenářský spolek ve Vsetíně byl německý a vznikl roku 1861. Tento Leserverein Casino však navštěvovali i Češi. O dva roky později vznikl český čtenářský spolek, Občanská beseda. Oba spolky sídlily v hostincích, které mnohdy jako sídla nejrůznějších společností plnily kromě společenské i kulturně-vzdělávací funkci. Po vyostření česko-německých vztahů Češi ze spolku Casino vystoupili a spolu s radikálnějšími členy Občanské besedy založili roku 1872 Vzdělávací spolek Snaha, při němž ihned vznikl odbor čtenářský a vzdělávací, později také pěvecký, divadelní, turistický a sportovní. V letech 1883–1920 sídlil spolek v místnostech občanské záložny v Prostředním šenku, poté až do konce své činnosti roku 1929 v hostinci Na Pančavě. Spolek disponoval vlastní čítárnou, kde bylo vyloženo asi 40 českých časopisů, a od roku 1880 měl i vlastní knihovnu. Knihy si mohli půjčovat i nečlenové spolku, půjčovalo se ovšem za poplatek. Fond knihovny ve svém vrcholném období čítal úctyhodných 4050 svazků; k orientaci ve fondu sloužily ručně psané vázané katalogy a seznamy knih. Své knihovny měly i další vsetínské spolky, za zmínku stojí knihovna Učitelského spolku Komenský, existovala knihovna sokolskámuzejní, množství knih pro ženy a dívky odebíral i Ženský vzdělávací spolek Světlá.

 Pro čtenářský vývoj ve Vsetíně před první světovou válkou byl ještě významný den 11. 3. 1913, kdy se sdružené spolky za vedení Osvětového sboru pro Vsacko usnesly na otevření veřejné čítárny. Byla vhodně umístěna v domě na Dolním náměstí v místech, kde se nachází současná Masarykova veřejná knihovna Vsetín. Tato čítárna válku nepřečkala, její spolek se rozešel roku 1919 a její krásný nábytek připadl Sokolu. Ač to knihovní zákon ukládal a čtenářská veřejnost po ní prahla2, během první republiky ve Vsetíně čítárna neexistovala, vznikla až roku 1947.

Od záměru ke vzniku knihovny (1918–1921)

Ihned po válce, 20. 12. 1918, se vsetínské zastupitelstvo usneslo, aby místo diplomu čestného občanství T. G. Masarykovi zřízena byla na náklad obce veřejná knihovna Masarykova a čítárna3. V celostátním průzkumu z března 19194 tak Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně již figuruje – v jejím fondu má být 3000 knih a obec na ni plánovala věnovat 2000 korun. Podle prvních návrhů měla být knihovna umístěna v prostorách stávající knihovny Snahy, jejíž fond měl být základem nové knihovny, počítalo se i s knihami od Sokola. Do fondu měla být vybrána „přiměřená literatura“.5

I přes dobré startovní podmínky si musela knihovna na konečné usnesení o zbudování počkat do 7. 3. 1920, kdy bylo v mimořádném zasedání zastupitelstva k 70. narozeninám T. G. Masaryka opět navrženo a přijato, aby zřízena byla na Vsetíně veřejná knihovna Masarykova a čítárna a aby, pokud se nenajde vhodných místností, umístěna byla veřejná knihovna v zasedací síni obecního zastupitelstva.6 Spolek Snaha ihned daroval knihovně několik set knih a odprodal jí i velkou žaluziovou skříň na knihy. To vše se stihlo na začátku roku 1920 a podle zprávy z 15. 6. 1920 čítala knihovna 800 svazků a na její výlohy bylo vydáno 2500 korun.7 Zpráva dále uvádí, že s provozem se započne v září, což se ale nenaplnilo. I přes urgence volající po zpřístupnění knihovny byla teprve 30. 12. 1920 jmenována knihovní rada a knihovník8 a k samotnému otevření knihovny pak došlo až 2. 2. 1921 – de facto tři roky od prvního usnesení.9

Ideál a skutečnost prvorepublikové knihovny (20. a 30. léta)

Vsetínská knihovna oficiálně začínala s 1615 svazky a zapsalo se do ní 1014 čtenářů, kteří si v prvním roce dohromady vypůjčili 8615 knih. Školní děti do ní přístup neměly. Prvním knihovníkem se stal učitel Bohumil Lehký, který vedl knihovnu až do roku 1939.  Knihovna byla otevřena ve středu od 16 do 18 hodin, v sobotu prováděl knihovník revize. Roku 1922 získalo město oficiální povolení prezidentské kanceláře, že knihovna může nést Masarykovo jméno10, ale s postupujícími lety se stále více ukazovalo, že knihovna není pro město prioritou. Knihovník a knihovní rada opakovaně žádali o výpomoc, odměny pro pomocníky, zvýšení rozpočtu a především o nalezení vyhovujících prostor.

Knihovna ve skříni v zasedací místnosti vsetínské radnice nedostačovala narůstajícímu provozu, počet svazků i výpůjček stoupl od začátku provozu více než dvojnásobně, a i když se zvýšil i rozpočet na knihovnu11, nejpalčivější problém přetrvával. Roku 1926 knihovní rada napsala oficiální dopis adresovaný městské radě, v němž uvádí: Masarykova knihovna je umístěna v radniční zasedací síni, což se stalo jako výpomoc z nouze, dokud nebude možno najít pro knihovnu výhodnější místnosti. Vědělo se již tenkráte, že vkusný interieur zasedací síně utrpí na kvalitě návštěvníky knihovny (čemuž přes úzkostlivý dozor nebude možno zabrániti) a že snad po čase nebude ani sama síň dostačovati potřebám knihovny. A tyto předzvěsti jsou dnes skutečnými.12 I když se několikrát debatovalo o přestěhování knihovny do lepších prostor (např. do plánovaného hasičského spolkového domu nebo do přízemí Městské spořitelny), žádná jednání nevedla k úspěchu.

Koncem 20. a počátkem 30. let se finanční situace knihovny kvůli hospodářské krizi, která na průmyslový Vsetín silně dopadla, prudce zhoršila. Rozpočet knihovny byl krácen, nebyly možné žádné výdaje navíc, nedostávalo se peněz na nové knihy. Knihovní rada nakonec rozhodla o zavedení poplatků za „konvenční četbu“, kam spadaly oblíbené detektivky a červená knihovna, a za legitimaci. To zapříčinilo pokles čtenářstva i výpůjček, a i když později byla výše poplatků zmírněna, pokles výpůjček trval až do začátku druhé světové války. Jediným světlým bodem v tomto období tak bylo přestěhování knihovny do místnosti uvolněné po gymnaziální třídě v domě Josefa Bubely na Palackého ulici nedaleko památníku T. G. Masaryka. Došlo k tomu 1. 7. 1932; druhá pronajatá místnost měla sloužit jako knihovníkova kancelář a archiv hasičského sboru. Otvírací doba knihovny byla stanovena na středu od 15 do 19 hodin, o prázdninách bylo zavřeno. Že knihovna o své místo ve městě musela stále bojovat, ilustruje i událost z roku 1936, kdy byl ve Vsetíně založen Klub přátel moderní četby, jehož členský poplatek činil 30 korun. Na to knihovník v tisku reagoval návrhem13, zda by se Klub přátel moderní četby nemohl změnit na Klub přátel Masarykovy veřejné knihovny – za poplatek 30 korun by i knihovna poskytla celou řadu cenných nových knih…

Vše se ale změnilo s příchodem druhé světové války, to byly ve Vsetíně najednou městské knihovny rovnou dvě – Masarykova musela roku 1940 ze svého názvu tolik vážené jméno vypustit a roku 1941 byla ve Vsetíně zřízena i knihovna německá. Po válce se Masaryko jméno do názvu knihovny vrátilo, a i když v letech 1951–1990 knihovna znovu toto jméno nést nemohla, na Hromnice 2021 si současná Masarykova veřejná knihovna Vsetín připomene už sté výročí od svého prvního otevření.

 

ZDROJE:

BALAŠ, Robert. Jak jest postaráno o lidové knihovny na Moravě a ve Slezsku. Kniha. 1, č. 2 (25. 11. 1919), s. 17–19; č. 4/5 (18. 2. 1920), s. 47–49.

GAJDUŠKOVÁ, Helena. Knihovny a knihovnictví na Valašsku. Okres Vsetín: Rožnovsko – Valašskomeziříčsko – Vsetínsko. Vyd. 1. Valašské Meziříčí: Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2002. ISBN 80-7275-024-0

PETŘIVALSKÝ, Milan. Vzdělávací spolek Snaha Vsetín (1972–1932): Inventář Vsetín. 1986.

RUDA, Zdeněk. Z historie okresní lidové knihovny na Vsetíně. Zprávy okresního muzea na Vsetíně. 1958, s. 25–26 a s. 14–16.

Noviny:

Vsacké noviny, 1919; Občanské noviny, 1929–1938; Noviny zpod Radhoště, 1921.

Archivní materiály:

Protokoly o schůzi městského zastupitelstva. SOkA Vsetín, AM, inv. č. 34 a 35.

Zápisy městské rady 1920–1938. SOkA Vsetín, AM, inv. č. 21, 22, 23, 24, 25 a 26.

 

1 Rok – počet obyvatel: 1921 – 7025, 1930 – 7229, 1937 – 8100, 1938 – 7300, 1940 – 16 089, 1942 – 15 986, 1950 – 16 225. Zdroj: Okres Vsetín, s. 905.

2 Občanské noviny. 3, č. 30, 27. 7. 1929 a Vsacané sobě. 12. 4. 1929.

3 Zastupitelstvo města Vsetín, 20. 12. 1918. SOkA Vsetín, AM inv. č. 34.

4 BALAŠ, Robert. Jak jest postaráno o lidové knihovny na Moravě a ve Slezsku. Kniha. 1, č. 2 (25. 11. 1919), s. 17–19.

5 Vsacké noviny. Na Vsetíně, č. 2, 26. 4. 1919.

6 Zastupitelstvo města Vsetín, 7. 3. 1920. SOkA Vsetín, AM inv. č. 34.

7 Městská rada, 15. 6. 1920, v odpovědi na dotazník ministerstva školství a národní osvěty z 28. 4. 1920. SOkA Vsetín, AM inv. č. 21.

8 Zastupitelstvo města Vsetín, 30. 12. 1920. SOkA Vsetín, AM inv. č. 34.

9 Noviny zpod Radhoště. Ve Valašském Meziříčí, 23, č. 5, 29. 1. 1921.

10 Masaryk byl r. 1907 zvolen do říšského sněmu v politickém okrese Valašská města a vsetínští obyvatelé se o jeho zvolení velkou měrou zasloužili.

11 Z pokladní zprávy za r. 1925 vyčteme, že kromě knihovníka pomáhali v knihovně další čtyři lidé, že město dalo na knihovnu 7000 korun, z poplatků bylo vybráno 2000 korun a 200 korun získala knihovna darem. Na knihy se vydalo cca 6500 korun, na vazby a opravy 950 korun, odměna knihovníka činila 1000 korun, zbylo ještě na drobné odměny pro pomocníky a na psací stůl.

12 Dopis městské radě od rady knihovní s žádostí o nové prostory. 13. 3. 1926. SOkA Vsetín, AM, inv. č. 22.

13 Občanské noviny. 24. 10. 1936.