Main content

LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Srpen, září

SRPEN

Před 100 lety,  3. 8. 1920, se narodila světově proslulá anglická spisovatelka P. D. Jamesová († 2014), autorka detektivních románů s Adamem Dalglieshem (např. Zahalte jí tvář, Rubáš pro slavíka, Černá věž, Plány a touhy, Smrt v sutaně a další), z nichž většina byla zpracována pro televizi; věnuje se však i jiným žánrům (např. zfilmovaný sci-fi román Potomci lidí).

Před 170 lety,  5. 8. 1850, se narodil francouzský spisovatel Guy de Maupassant († 1893), autor románu Miláček či povídky Kulička.

Před 30 lety,  5. 8. 1990, zemřel český básník Ivan Blatný (* 1919), autor sbírek Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Stará bydliště či Pomocná škola Bixley; společně s Jiřím Ortenem napsal Hru na povídkuDruhou hru na povídku.

Před 120 lety,  6. 8. 1900, se narodil český spisovatel, literární kritik, novinář a překladatel Jiří Weil († 1959), autor románů Moskva–hranice, Život s hvězdou, Na střeše je Mendelssohn, Dřevěná lžíce a jiných.

Před 90 lety,  8. 8. 1930, se narodil britský romanopisec Barry Unsworth († 2012), nositel Booker Prize za román Posvátný hlad; česky vyšly romány Kdo zabil Tomáše Wellse, Kamenná madona, TanečniceZemě zázraků.

Před 140 lety,  12. 8. 1880, se narodila britská spisovatelka Radcliffe Hallová († 1943), autorka dnes už klasického románu s lesbickou tematikou Studna osamění.

Před 25 lety, 13. 8. 1995, zemřel český básník, spisovatel a psycholog Jan Křesadlo (* 1926, vl. jm. Václav Pinkava), autor románů a próz Obětina, Slepá bohyně, Fuga Trium či Mrchopěvci.

Před 160 lety,  16. 8. 1860, se narodil francouzský básník Jules Laforgue († 20. 8. 1887), z jehož díla vyšel česky např. výbor Kosmické klauniády.

Před 120 lety, 16. 8. 1900, zemřel největší portugalský spisovatel 19. století José Maria Eça de Queiroz (* 1845), autor slavného románu Zločin pátera Amara.

Před 100 lety,  16. 8. 1920, se narodil ame-rický básník a spisovatel Charles Bukowski († 1994), autor nekonvenčních autobiografických románů a povídek, např. Faktótum, Hollywood, Škvár, Paměti starého chlapáka či Těžký časy.

Před 170 lety,  18. 8. 1850, zemřel francouzský spisovatel Honoré de Balzac (* 1799), autor rozsáhlého cyklu románů a novel Lidská komedie, z nichž k nejznámějším patří Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán, Sestřenice Běta, Bratranec Pons, Modesta Mignonová, Evženie Grandetová, Plukovník Chabert, Gobseck, Šagrénová kůže a další.

Před 130 lety,  20. 8. 1890, se narodil Howard Phillips Lovecraft († 1937), americký básník, prozaik, žurnalista a esejista, autor fantasy, sci-fi a hororů, proslulý svými povídkami (např. Volání Cthulhu).

Před 170 lety,  22. 8. 1850, zemřel maďarsko--rakouský básník Nikolaus Lenau (* 25. 8. 1802), autor epického cyklu romancí Albigenští.

Před 100 lety,  22. 8. 1920, se narodil americký spisovatel Ray Bradbury († 2012), proslulý sci-fi románem 451 stupňů Fahrenheita či Marťanskou kronikou.

Před 140 lety, 23. 8. 1880, se narodil Alexandr Grin († 1932), ruský autor romantických fantaskních románů a novel s dobrodružnou tematikou, např. Nachové plachty nebo Jessie a Morgiana, zfilmovaná Jurajem Herzem jako Morgiana.

Před 130 lety,  24. 8. 1890, se narodila dominikánská spisovatelka Jean Rhysová († 1979), proslulá románem Širé Sargasové moře, v němž vypráví o tom, co mohlo předcházet ději románu Jana Eyrová Charlotte Brontëové.

Před 120 lety,  25. 8. 1900, se narodil francouzský dramatik a básník Georges Neveux († 1982), podle jehož her složil Bohuslav Martinů své opery Julietta aneb SnářAriane.

Před 120 lety, 25. 8. 1900, zemřel Friedrich Nietzsche (* 1844), německý filozof a klasický filolog, jedna z nejvlivnějších, ale také nejkontroverznějších postav v dějinách filozofie, autor mnoha spisů, např. Zrození tragédie z ducha hudby, Nečasové úvahy, Ranní červánky, Radostná věda, Tak pravil Zarathustra, Mimo dobro a zlo, Genealogie morálky, Případ Wagner, Ecce Homo či Soumrak model.

Před 140 lety,  26. 8. 1880, se narodil francouzský básník a dramatik Guillaume Apollinaire († 1918), autor slavného Pásma, sbírek Alko-holyKaligramy nebo dramatu Prsy Tiréziovy, kde je poprvé použit termín surrealismus.

 

ZÁŘÍ

Před 20 lety, 3. 9. 2000, zemřel Oldřich Daněk (* 1927), český dramatik, spisovatel, scenárista a režisér, autor románů Král utíká z boje nebo Král bez přilby, her Vévodkyně valdštejnských vojsk nebo Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo, spoluautor seriálu Byl jednou jeden dům a dalších.

Před 150 lety,  7. 9. 1870, se narodil ruský spisovatel Alexandr Kuprin († 1938), jehož nejznámějším dílem je román Souboj.

Před 190 lety,  8. 9. 1830, se narodil francouzský spisovatel Frédéric Mistral († 1914), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1904), autor dlouhé básně Mirèio, podle níž napsal Charles Gounod operu Mireille.

Před 25 lety,  8. 9. 1995, zemřel český prozaik a fejetonista František Nepil (* 1929), který psal také prózy pro děti (Dobré a ještě lepší jitro, Malý atlas mého srdce, Kněžnin prsten, Makový mužíček, Naschválníčci aj.).

Před 120 lety,  9. 9. 1900, se narodil anglický prozaik James Hilton († 1954), autor bestselleru Ztracený horizont.

Před 130 lety,  10. 9. 1890, se v Praze narodil německy píšící spisovatel Franz Werfel († 1945), autor románů a novel Sjezd abiturientů, Barbora neboli Zbožnost, Čtyřicet dnů, Verdi – Román opery, Jeremiáš, Píseň o Bernadettě, Hvězda nenarozených, Dům smutku a dalších.

Před 135 lety,  11. 9. 1885, se narodil anglický spisovatel D. H. Lawrence († 1930), autor románů Synové a milenci, Duha, Ženy milující a skandálního Milence lady Chatterleyové a mnoha novel a povídek (český výbor Stíny jara); proslul svým otevřeným popisem lidských vášní a instinktů a vztahů (i sexuálních) mezi muži a ženami.

Před 190 lety,  13. 9. 1830, se narodila Marie von Ebner-Eschenbachová († 1916), rakouská spisovatelka narozená ve Zdislavicích na Kroměřížsku, autorka románů a novel Božena, Obecní dítě či Nevěrec.

Před 130 lety, 15. 9. 1890, se narodila anglická spisovatelka Agatha Christie († 1976), nesmírně populární autorka kriminálních a detektivních románů a povídek, stvořitelka Hercula Poirota a slečny Marplové, „královna detektivek“, nejlépe prodávaná spisovatelka tohoto žánru; jejích knih se prodalo již přes dvě miliardy výtisků v angličtině a více než miliarda výtisků v dalších 103 jazycích. Napsala přes 80 románů, povídkových knih a divadelních her; její Past na myši je nejdéle hranou divadelní hrou všech dob. Existuje také nespočet filmových a televizních verzí jejích děl. K nejznámějším knihám patří Vražda Rogera Ackroyda, Vražda v Orient-expresu, Smrt na Nilu, Deset malých černoušků, Záhada na zámku Styles, Vražda na faře, Vraždy podle abecedy, Vražda v postranní ulici, Schůzka se smrtí, Mrtvá v knihovně, Svědek obžaloby a další. Několik románů vydala pod pseudonymem Mary Westmacottová a napsala také Vlastní životopis.

Před 110 lety,  17. 9. 1910, se narodil František Hrubín († 1971), český básník, spisovatel, dramatik a překladatel, autor sbírek Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě či Včelí plást, poém Jobova nocRomance pro křídlovku nebo hry Srpnová neděle.

Před 85 lety,  17. 9. 1935, se narodil americký spisovatel Ken Kesey († 2001), jehož nejznámějším dílem je román Vyhoďme ho z kola ven, předloha slavného pětioscarového filmu Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.

Před 45 lety,  20. 9. 1975, zemřel francouzský básník Saint-John Perse (* 1887), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1960).

Před 160 lety,  21. 9. 1860, zemřel německý filozof Arthur Schopenhauer (* 1788), autor spisu Svět jako vůle a představa; svou pesimistickou filozofií ovlivnil např. F. Nietzscheho nebo skladatele R. Wagnera.

Před 150 lety,  23. 9. 1870, zemřel francouzský spisovatel Prosper Mérimée (* 28. 9. 1803), autor novely Carmen, podle níž vytvořil Georges Bizet jednu z nejpopulárnějších oper světového repertoáru.

Před 50 lety,  25. 9. 1970, zemřel německý prozaik Erich Maria Remarque (* 1898), jeden z nejčtenějších světových spisovatelů, autor románů Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi, Miluj bližního svého, Vítězný oblouk, Čas žít, čas umírat, Černý obelisk, Nebe nezná vyvolených, Noc v Lisabonu a dalších.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora