Main content

PSALO SE JINDE

SEDLICKÁ, Dagmar. Kniha nezanikne. Literární noviny: Příloha – Harmonie života, č. 10, s. 51. ISSN 1210-0021

Rozhovor s PhDr. Alicí Krýžovou, Ph.D., ředitelkou pražské Střední školy knižní kultury, na téma knihkupecké školy v 90. letech a dnes. Témata rozhovoru se týkala vzniku Střední školy knižní kultury, činnosti školy, učebních osnov, prolínání teorie a praxe, přijímacích zkoušek, uplatnění absolventů v praxi (v knihkupectví, antikvariátech, knihovnách, archivech, nakladatelstvích). Autorka v článku vysvětluje termín knižní kultura, popisuje doplňkové/zájmové činnosti školy a nastiňuje výběr vhodných vyučujících. Dále upozorňuje na akce, na kterých se škola se svými studenty podílí aj.

JENDRUCHOVÁ, Michaela a Eva KATRUŠÁKOVÁ. Společné čtení je krásný rituál. Instinkt, č. 42, s. 46. ISSN 1213-774X

Projekt Celé Česko čte dětem má desetiletou tradici. Rozhovor s Evou Katrušákovou, která je iniciátorkou projektu, se zaměřuje na vznik kampaně k projektu, důvody vzniku, ocenění náležející tomuto projektu, na novinky (například on-line dobročinnou dražbu uměleckých děl a užitého umění na http://celeceskoctedetem.cz/). Věnuje se také samotnému čtení rodičů dětem. Na konci je medailonek Evy Katrušákové.

MUSÁLKOVÁ, Zuzana. Česko – země knihoven. Magazín Práva, č. 44 (20161029), s. 22. ISSN 1211-2119

Autorka ve svém článku připomíná, že Česko je zemí s nejhustší sítí knihoven na světě vzhledem k počtu obyvatel, dále popisuje funkce knihoven (mimo výpůjčních funkcí), akce pro čtenáře různých věkových kategorií. Stručně popisuje projekt Už jsem čtenář – knížka pro prvňáčka. Dále seznamuje s workshopy pro malé čtenáře a jinými akcemi.

NAVARRŮ, Miroslav. Čtečka e-knih. Počítač pro každého, č. 20, s 46. ISSN 1212-0723

Příspěvek přináší přehledný návod popisující základní úkony při práci s e-knihami, jako jsou: přidání titulu do knihovny, zadání parametrů knihy, výběr publikace z knihovny, navigace v knize samotné. Věnuje se také práci s e-knihou v počítači, programu FBReader a jeho instalaci. Nakonec popisuje správu knihovny a odstranění knihy.

ŘEHÁK, Tomáš. Jak moc se vyplatí knihovna? Moderní obec: odborný časopis pro veřejnou správu, 2016, 22 (9), s. 46–47. ISSN 1211-0507

Autor článku, ředitel Městské knihovny v Praze, vysvětluje rozdíl mezi neziskovými institucemi typu knihovna a divadlo v pokrytí jejich nákladů. Věnuje se situaci, kdy jsou veřejné knihovny závislé na veřejných rozpočtech, a představuje analýzu nákladů a přínosů knihoven (Cost-benefit analysis, CBA), vzorec podílu nákladů a přínosů. Předkládá pojmy jako celkově upravený objem nákladů, celková hodnota užitků plynoucích z poskytovaných služeb, objem celkových ročních nákladů na provoz knihovny, skryté veřejné náklady aj. V závěru upozorňuje na výzkum ROI – Return on Investment (studie zkoumající efektivitu knihoven), trvající od roku 2011.

KRATOCHVÍLOVÁ, Monika. Erasmus Rotterdamský: doma jsem tam, kde mám knihovnu. Moderní obec: odborný časopis pro veřejnou správu, 2016, 22 (9), s. 48. ISSN 1211-0507

Autorka, pracující v oddělení vzdělávání a krajské metodiky Moravské zemské knihovny v Brně, uvádí, kolik bylo použito finančních prostředků na obnovu knihovních fondů malých obcí, a objem finančních prostředků krajů na regionální funkce. Popisuje knihovny jako místa setkávání, nejen místa půjčování. Z tohoto důvodu upozorňuje na nedostatečnou podporu krajů v oblasti vybavení knihoven (například nábytkem). V druhé části článku uvádí jako výjimku Jihomoravský kraj, který schválil dotace na vybavení knihoven. Na závěr se věnuje myšlence vzniku Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukce knihoven.

RYCHLÍK, Martin. Knihovny jako sociální tmel. Lidové noviny: Příloha – Orientace/Věda, č. 242, (20161015), s. 26. ISSN 0862-5921

V úvodu článku autor shrnuje úlohu knihoven během celé jejich existence, dále se věnuje současnosti a proměňující se roli knihoven vzhledem k digitalizaci, Open Access a dalším trendům. Odvolává se na výzkum Nadace Billa a Melindy Gatesových z roku 2013. Věnuje se proměně knihoven na komunitní centra a centra setkávání, klíčovým hodnotám knihoven 21. století (lidé, místo, platforma). Na závěr analyzuje situaci v České republice, která má nejhustší síť knihoven na světě, a připomíná oceněné knihovny v rámci letošní soutěže Knihovna roku.

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ