Main content

PRŮZKUMY: Čtenářství a Facebook

MARTIN BRZOBOHATÝ mbrzobohaty@gmail.com

Informační a komunikační technologie proměnily za poslední roky komunikaci (nejen) v západních zemích k nepoznání. Vznikají nová virtuální „místa“, kde se lidé se stejnými zájmy mohou sdružovat, akceleruje se rychlost přenášených informací, vytvářejí se nové sociální vazby. Tento článek se snaží zachytit malou dílčí proměnu z těchto komplexních změn: vznik a fungování čtenářských komunit na sociální síti Facebook.

Tyto čtenářské skupiny jsou živým prostorem, kam každý den přispívají stovky lidí s žádostmi o radu, někdy si vzájemně doporučují knihy, které je zaujaly, jindy sdílejí recenze a knižní novinky. Zdá se, že se zde vytvořily nové způsoby a formy komunikace mezi čtenáři.

Přestože na území České republiky probíhají pravidelně průzkumy čtenářství, tato souvztažnost Facebooku a čtenářských komunit dosud povšimnuta nebyla. Cílem tohoto příspěvku je informovat, jací lidé tyto čtenářské skupiny navštěvují, jakým obsahem přispívají, jak tyto skupiny ovlivňují a formují jejich výběr literatury, jaké jsou jejich čtenářské návyky a preference. Výzkum vznikl v rámci mé magisterské práce, která je v celém znění přístupná na https://is.muni.cz/th/spdkw/.

Metodologie

Prvním problémem, před kterým jsem při výzkumu stál, byl výběr skupin. Čtenářských skupin je na Facebooku velké množství: jak zvolit skupiny tak, aby byly relevantní, ale zároveň tak, aby výzkum nebyl přehlcený? Vytvořil jsem několik kritérií (počet členů, téma atd.), podle kterých jsem vybral devět čtenářských skupin, ve kterých jsem výzkum provedl:

1.  co čteme

2.  literární s(n)obi

3.  úryvky z oblíbených knih

4.  fantasy literatura

5.  čteme to, co nás baví

6.  čteme, co nás baví a naplňuje

7.  doporučme si přečtené knihy

8.  literární novinky

9.  knihy a čtení.

Metody, které jsem pro výzkum celé práce zvolil, byly jak kvalitativní, tak kvantitativní. Věděl jsem, že bez statistických dat týkajících se jednotlivých skupin (počet členů, odhadovaný počet příspěvků atd.) se neobejdu, nicméně jsem  chtěl ve výzkumu mít i výpovědi správců (administrátorů) skupin, bez jejichž subjektivních výpovědí bych výzkum nepovažoval za úplný. Ke kvalitativní části patřila také obsahová analýza příspěvků, které se ve skupině za určité období objevily.

Tak jako každý výzkum potýkal se i ten můj s řadou redukcí, pravděpodobně nejvýznamnější z nich je samovýběr respondentů. Při dotazníkovém online výzkumu je prakticky nemožné zajistit reprezentativní výběr vzorku: vždy odpoví pouze ti, kteří odpovědět chtějí. Jiná metoda však prakticky není možná. Další formou jisté redukce je hypotéza, která se později ukázala jako pravdivá – že uživatelé bývají velmi často členy více skupin. To může být problematické kvůli překryvu při interpretaci získaných dat z různých skupin, nicméně i zde se jedná o omezení, které v takto formulovaném výzkumu nelze obejít.

Výsledky dotazníkového šetření

Celého výzkumu se zúčastnilo celkem 1592 respondentů, z nichž celých 40 % je členem dvou a více čtenářských skupin.

Jedním z nejvíce disproporčních údajů celého dotazníkového šetření bylo genderové rozložení respondentů: dotazník vyplnilo 88 % žen a pouhých 12 % mužů. Nelze tvrdit, že jde pouze o odchylku způsobenou samovýběrem respondentů; také administrátoři napříč skupinami se shodli na velké převaze žen. Jak vyplývá z již provedených čtenářských výzkumů, ženy obecně čtou více než muži (a obecně čtou spíše beletrii).1 Dává tedy smysl, že i ve čtenářských skupinách budou zastoupeny v hojnějším počtu, překvapením byla snad pouze tak enormní převaha.

Mezi údaji o vzdělání uživatelů se nejčastěji objevovalo středoškolské vzdělání s maturitou, které uvedlo 43 % respondentů. Hned za ním následovalo vzdělání vysokoškolské s 38 %. Ostatní kategorie byly zastoupeny pouze minoritně s hodnotou nepřekračující 10 % [viz Graf 1].

Pokud jde o věk členů čtenářských skupin, nejčastěji naměřenou hodnotou byl věk mezi 25–44 lety (Jiří Trávníček tuto generaci ve své knize Česká čtenářská republika označuje jako generaci počítačovou), který uvedlo 50 % respondentů. Hned za ní věk 15–24 let (internetová generace) se 40 % dotazovaných, 10 % dotázaných je ve věku 45–64 let (televizní generace) a pouhé 0,4 % tvoří senioři od 65 let výše (rozhlasová generace) [viz Graf 2] .

Aktivita členů ve skupinách bývá často nízká, z tisíců členů přispívá a komentuje velmi málo lidí. Jde o trend, který je v online komunitách obecně známý pod pojmem tzv. lurkers. Lurker je osoba, která zůstává skryta, uživatel diskuzního fóra nebo chatovací místnosti, který se nezapojuje [viz Graf 4].2

Na otázku, zda si členové skupin nechají poradit v otázce výběru literatury, odpovědělo 51 % uživatelů, že ano.

Část otázek se zaměřovala také na vztah uživatelů ke čtenářským sociálním sítím, jako je například Goodreads nebo Databáze knih. Dvě třetiny uživatelů vlastní účet na některé z knižních sociálních sítí, nejčastěji mají účet na českém serveru Databáze knih, hned vzápětí na americké síti Goodreads. Jiné čtenářské sociální sítě se vyskytly v zanedbatelných počtech [viz Graf 5].

Celých 31 % uživatelů odpovědělo kladně na otázku, zda sledují knižní blogy a booktubery (youtubeři, kteří se ve svém videoobsahu zabývají knihami). Nejčastěji zmiňovali Dorotu Noon a Svět podle Katky, jejichž zařazení do této kategorie však může být částečně problematické, poněvadž záběr jejich obsahu je širší a někdy bývají řazeny do kategorie lifestyle. Další uvedená jména byla například Čtenář Jarda, Hlava plná knih, Lucie Zelinková a další. Knižní novinky uživatelé těchto skupin získávají nejčastěji právě ze sociálních sítí, uvedlo to celých 37 % respondentů. Na dalších místech se umístila knihkupectví a poté bodovali přátelé a rodina [viz Graf 6].

Knihy nejčastěji nakupují v kamenných knihkupectvích (34 % respondentů), nicméně podobně velké množství uživatelů uvedlo, že velmi často nakupují také v internetových obchodech (29 %). Naopak mnoho respondentů uvedlo, že nikdy nenakupují přes knižní kluby nebo v supermarketech; 80% respondentů uvedlo, že navštěvují veřejné knihovny.

Na otázku po přečtených knihách za poslední rok se odpovědi rozcházely. Ukázali se zde jak ti nejsilnější čtenáři, tak ti spíše sváteční. V nejaktuálnějším celostátním výzkumu (2013) byl průměrný počet přečtených knih 13,2. Celých 42 % uživatelů uvedlo, že čtou denně, taktéž 42 % dotázaných uvedlo, že čtou jednou týdně. Zdaleka nejvíce čtená je beletrie (70 %), odborná literatura a literatura faktu se čte méně.

S výrokem Nepotřebuji už knihy v podobě tištěné; dokážu si představit, že bych je četl/a pouze v podobě elektronické (na obrazovce počítače, čtečky nebo na displeji telefonu) nesouhlasila drtivá většina: 94 % respondentů. Papírová kniha se tedy vůbec nejeví jako přežitek, jak se čas od času můžeme dozvědět od některých samozvaných proroků.

Na konci dotazníkového šetření jsem se ze získaných dat pokusil vytvořit obecný profil typického člena skupiny. Uvedl jsem, že typický uživatel skupiny by byla žena něco lehce pod třicet let se středoškolským maturitním vzděláním, která nejčastěji čte beletrii, a to každý den nebo alespoň jednou týdně. Časopisy spíše čte, ale ne denně, stejně jako na čtení využívá čtečku a tablet spíše sporadicky – na rozdíl od PC a notebooku nebo mobilního telefonu, které na čtení používá o poznání častěji. Knihy nakupuje nejvíce v kamenných obchodech nebo přes internet a navštěvuje veřejné knihovny. Sociální sítě pro ni hrají důležitou roli v získávání informací o nových knihách, ale důležitou roli pro ni v tomto směru hrají také knihkupectví. Na internetu stráví čtením zhruba do jedné hodiny denně a svět bez papírové knihy nechce. Je velká pravděpodobnost, že je v nejpočetnější skupině Co čteme a že má účet na knižní sociální síti Databaze.knih. Facebookové čtenářské skupiny sleduje vcelku pravidelně, stejně jako často reaguje na příspěvky ostatních uživatelů, nicméně málo komentuje a ještě méně často sama příspěvky vkládá.3

Závěr

Ve svém článku jsem se pokusil představit publikum tvořící české čtenářské facebookové skupiny. Nejde o kompletní zmapování, spíše o jakýsi pilotní výzkum, ze kterého mohou vycházet další výzkumy a studie.

Pokud bychom výsledky vzali a porovnali je s výzkumy celostátními, nalezli bychom mnoho spojujících linií. Stejně jako v plošných výzkumech dominují i mezi čtenáři ženy a čte se převážně beletrie. U respondentů převažuje středoškolské a vysokoškolské vzdělání a mimo jiné chtějí čtenářky také zachovat papírovou knihu.

1 TRÁVNÍČEK, JIŘÍ, Překnížkováno: čteme a kupujeme (2013). Brno: Host, 2014, s. 183. ISBN 978-80-7491-256-6

2 WENGER, Etienne, Nancy WHITE and John D. SMITH. Digital habitats: stewarding technology for communities. Portland, OR: CPsquare, 2009, s. 203. ISBN 978-09-8250-360-7

3 BRZOBOHATÝ, Martin. Facebook a čtenářství. Brno, 2017, s. 67. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.