Main content

TÉMA: Dopad koronavirové situace na knihovny 2: Pád statistických ukazatelů ve Středočeském kraji

RADEK LIŠKA liska@svkkl.cz

Výsledky miniprůzkumu ze Středočeského kraje. Krajské knihovnické centrum (KKC) v souvislosti s dopadem koronaviru na činnost knihoven oslovilo pověřené knihovny, které totéž učinily směrem ke knihovnám ve své působnosti. Výsledek je velmi různorodý. Co knihovna, to trochu jiný názor... Objektivně je však třeba uvést, že reagoval jen zlomek  knihoven.

Dopad na akce a výpůjčky

Asi největší měrou se dopad projevil rušením všech akcí, ať už vlastních, připravených danou knihovnou pro všechny segmenty uživatelů, nebo těch, na kterých knihovna spolupracovala např. s mateřskými nebo základními školami, se čtenářskými kluby, či na konkrétních projektech jako Noc s Andersenem, Pasování na čtenáře či Bookstart apod.

Klasické půjčování knih bylo také omezené. Nejčastěji se zpočátku omezovaly výpůjční hodiny. Někde uživatelé stačili ještě před uzavřením knihoven rychle provést výpůjčky, jinde ještě chvíli fungovala donášková služba; velmi častá byla zvláště v menších obcích. Největší propad výpůjček byl zaznamenán u dětských čtenářů, kteří si často půjčovali knihy při návštěvě knihovny během různých akcí. Dalším důvodem je jistě uzavření škol a distanční výuka; řada knihoven totiž funguje v tzv. střediskových obcích se školou, odkud se pak děti rozjíždějí do svých domovských obcí.

Kvůli neujasněné situaci ohledně škol a výuky v řadě knihoven vázne spolupráce se školami – školy se zkrátka v této době musejí zabývat důležitějšími a naléhavějšími činnostmi... Po krátkodobém otevření knihoven nebyl často paradoxně k dispozici veřejný internet, a to z důvodu zvýšeného zájmu uživatelů, zejména dětí.

Velkým problémem, který se projeví nejspíš později, je rušení informačního vzdělávání pro děti a studenty. Situace je v tomto segmentu činnosti knihoven stejná jako v případě školní distanční výuky, která nemůže adekvátně nahradit – alespoň v současných podmínkách – výuku prezenční.

Knihovny vnímají tak jako tak úbytek uživatelů, a to nejen uživatelů akcí, ale i čtenářů. Chodí většinou ti „skalní“. Další omezení činnosti nastalo, pokud knihovníci či pracovníci úřadu byli sami v karanténě nebo případně onemocněli. Statistické ukazatele každopádně půjdou směrem dolů.

Vliv na ekonomiku

Pandemie koronaviru bezesporu knihovny ovlivní i z ekonomického hlediska. Řadě z nich byl snížen rozpočet už na letošní rok, řadě dalších pak na rok příští; hrozí např. propouštění pracovníků, zkracování úvazků, omezování nákupu knih apod. Knihovnám také okamžitě stouply náklady, hlavně kvůli hygienickým prostředkům, které bylo nezbytné nakoupit – jak na dezinfekci rukou a prostor, tak především na dezinfekci vrácených knih, kde byla spotřeba největší. Nutné náklady si vyžádala rovněž instalace různých zábran z plexiskla apod.

Některé knihovny otevřely okamžitě, když to bylo povoleno, jiné za nějakou dobu, a některé do druhé vlny pandemie neotevřely vůbec. Knihovny také zaznamenaly strach lidí jít do knihovny i v době, kdy už to bylo zase možné. Týkalo se to hlavně seniorů. Důsledkem toho je, že počet uživatelů stále nedosahuje stejných hodnot jako před vypuknutím první vlny pandemie. Po nástupu druhé vlny tento počet zcela jistě nestoupne. Bohužel se tato skutečnost bude projevovat asi ještě delší dobu... 

Náhradní řešení

Řada knihoven nastalou situaci využila k jiným činnostem za zavřenými dveřmi, bez čtenářů, např. k aktualizaci či revizi knihovního fondu či k jeho reorganizaci a novému přehlednějšímu uspořádání. Další knihovny vynucenou pauzu využily ke svému zútulnění, nákupu nové IT techniky, vymalování aj.

Ve většině knihoven převládá názor otevřít co nejdříve, pokud to bude možné, a to i pro zmenšený počet uživatelů. Pracovníci knihoven věří, že si dovedou bez problémů ohlídat požadované hygienické podmínky a stoprocentně je splnit.

„Pozitivum“

Pozitivním důsledkem nastalé situace bylo v řadě knihoven zavádění automatizovaných knihovních systémů či využívání online zdrojů a práce s nimi. Třeba Univerzita třetího věku byla téměř všude dokončena dálkově (online). To se ovšem týká spíše větších či aktivnějších knihoven, takže nepředstavují žádný velký počet.