Main content

KNIHOVNY A UŽIVATELÉ SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI: Nejtěžší knihovnická disciplína nese ovoce. 1. část

ZLATA HOUŠKOVÁ zlata.houskova@gmail.com

V posledních letech se Čtenář snaží přinášet pravidelně informace pro ty knihovny, které uvažují o přiblížení svých služeb osobám se specifickými potřebami. V posledních číslech se hovořilo např. o formách základních dokumentů knihovny či o přístupnosti webových stránek. Zkusme se dnes podívat na problematiku těchto služeb ze zorného úhlu spolupráce.

Okřídlené a dnes již obecně známé rčení V. Richtera, že spolupráce je nejtěžší knihovnická disciplína, platí u této klientské skupiny dvojnásob. Dá se říci, že bez partnerů a spolupráce s nimi služby lidem se specifickými potřebami dobře vůbec poskytovat nelze, a zejména je bez spolupráce nelze zahájit. Toto tvrzení ilustruje i příběh, který mi vyprávěli v jedné severoanglické knihovně, jež později získala ocenění za práci pro různé skupiny handicapovaných: Když jsme začínali, nastudovali jsme si všechno možné o nevidomých, připravili projekt služeb pro ně a služby nabídli. Reakce nevidomých byla ale velmi vlažná. Jednoho dne do knihovny přišla se svým psem nevidomá dáma a řekla nám: Víte, to, co nabízíte, jsou samé nesmysly, to nevidomé vůbec nezajímá, to nepotřebují. Nebyla to právě reakce, kterou jsme chtěli slyšet, ale na druhou stranu jsme chtěli poskytovat potřebné a relevantní služby. A tak jsme jí položili otázku: Byla byste ochotna udělat si knihovnický kurz? Paní sice na chvíli ztratila řeč, ale pak řekla: Proč ne? A byla ruka v rukávě. Ona si udělala roční knihovnický kurz (!) a my jsme ji zaměstnali. Pořídili jsme jí adekvátní technologické vybavení a společně s ní jsme připravili relevantní nabídku služeb nevidomým v našem regionu. Počet nevidomých uživatelů našich služeb prudce vzrostl a my se stali „jejich“ knihovnou. Po téhle zkušenosti jsme zaměstnali i neslyšícího pracovníka a zavedli s jeho pomocí vhodné služby pro neslyšící… Oddělení pro handicapované mělo po dobu trvání projektové dotace šestnáct zaměstnanců; když dotace projektu skončila, nebylo už možné se službami přestat, protože knihovna se stala pro handicapované úspěšným a vyhledávaným centrem. Počet pracovníků oddělení byl sice z ekonomických důvodů zredukován na polovinu (handicapovaní zaměstnanci zůstali), ale služby byly zachovány a knihovna skvěle slouží handicapovaným v regionu dál…

Podobné zkušenosti uvádějí i knihovny v ČR. Ředitelka Knihovny Kroměřížska, držitelky certifikátu SKIP Handicap Friendly v oblasti fyzického postižení, Šárka Kašpárková na základě mnohaletých obdobných zkušeností říká: Konzultace s těmito spolky je vždy dobrá a výhodná, pomohou vymyslet nebo navrhnou řešení.

Prvním partnerem knihovny by tedy měli být sami lidé se specifickými potřebami (např. se zdravotním handicapem), resp. jejich sdružení, organizace, spolky a spolky/organizace je podporující. Právě oni sami by měli říci, jaké služby od knihovny potřebují; měli by se účastnit jejich koncipování, měli by mít možnost korigovat naše (jistě dobře míněné) nápady, přinášet náměty na zavedení, zlepšení, rozšíření, nebo naopak odstranění zbytečných či nevhodných prvků v relevantních službách. Často nás mohou také na specifika takových služeb připravit vhodnou instruktáží či školením.

Příklady dobré spolupráce knihoven s těmito partnery:

Hradecké centrum pro osoby se sluchovým postižením, o. p. s., připravilo a lektorsky zajistilo pro zaměstnance knihovny velmi pozitivně hodnocené školení, jak komunikovat s nedoslýchavými (odezírání, průběh komunikace, kompenzační pomůcky apod.), uvádí Knihovna města Hradce Králové (dále KMHK).

TyfloCentrum Hradec Králové, o. p. s., poskytlo konzultace bezbariérových úprav (např. zvýšení kontrastní barevnosti stupňů schodiště aj.); TyfloCentrum také nyní zajišťuje doprovod uživatelů do knihovny na pravidelný pořad pro osoby se zrakovým handicapem Setkání s literaturou, pozvánku na tuto akci uveřejňuje ve svém Informačním zpravodaji Střípek. (KMHK)

Centrum pro integraci osob se zdravotním postižením pomohlo při přípravě žádosti o vybudování plošiny pro imobilní občany a pořízení navigačního majáku na vchod v Národním rozvojovém programu mobility pro všechny. (Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, dále SVKHK)

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR), resp. její Metodické centrum odstraňování bariér podrobilo knihovnu zevrubnému šetření a následně doporučilo řadu zásadních opatření ke zlepšení stavu. Na jejich základě pak prosadila knihovna např. umístění navigačního majáčku pro nevidomé na fasádu knihovny či výtah se zvukovým hlášením; další připomínky využila při následné rekonstrukci oddělení pro dospělé. V závěru realizace projektu bezbariérových toalet v knihovně se potvrdilo, jak cenné je, že i sami čtenáři s handicapem přijali knihovnu „za svou“: na nemilou chybu v připraveném projektu upozornila maminka dětského čtenáře-vozíčkáře a díky ní byla chyba včas a „bezbolestně“ opravena. (Městská knihovna Dobříš, dále MěK Dobříš)

Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob Jihlava (SNN ČR) připravil video o knihovně pro neslyšící a zajišťuje lektory kurzů znakového jazyka, které knihovna léta pořádá. (Městská knihovna Jihlava, dále MěK Jihlava)

Poradenské centrum pro sluchově postižené Kroměříž, o. p. s., (www.chcislyset.cz) dlouhodobě výborně spolupracuje s Knihovnou Kroměřížska. Z této spolupráce vzešla např. idea realizovat v knihovně indukční smyčku, kterou instalovali lidé se sluchovým postižením. Univerzitu III. věku v knihovně tak mohou navštěvovat a toto zařízení využívat i frekventanti se sluchovým handicapem. V rámci Akademie III. věku v knihovně centrum představuje možnosti a nabídky služeb pro sluchově postižené. (Knihovna Kroměřížska, dále KK)

Do určité míry výjimečné postavení má ve spolupráci s knihovnami Radek Pavlíček, který se dlouhodobě zabývá přístupností webových stránek (viz Čtenář č. 2 a 3, 2021). Některé z knihoven s ním spolupracovaly v době jeho působení v TyfloCentru Brno, o. p. s., Např. KMHK, další z nositelek certifikátu SKIP Handicap Friendly pro oblast zrakového postižení, si právě zde objednala oficiální audit přístupnosti svých webových stránek včetně testu navigace a vyhledávání, závěrečné zprávy a možností následných konzultací. Spolupráci hodnotí jako vynikající. R. Pavlíček v současné době působí ve Středisku Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně (viz níže).

Spolupráci s TyfloCentry, SONS, SNN ČR, ČUN a ostatními svazy doporučují mnohé další knihovny a připomínají, že pokud knihovna disponuje vhodným bezbariérovým prostorem, zmiňované organizace zde rády pořádají pro své klienty společné i vlastní akce, což je pro knihovnu velmi dobré PR v příslušných komunitách.

Dalším žádoucím partnerem by knihovnám měla být školská zařízení pro osoby se specifickými potřebami (mateřské, základní a střední školy, případně katedry či střediska na školách vysokých), pokud v obci či regionu jsou. Bývají schopna poskytnout určitý teoretický background k problematice, mohou být pravidelnými „dodavateli“ organizovaných uživatelských skupin a event. i motivátory uživatelů-jednotlivců; jejich pedagogové jsou velmi vhodnými partnery a pomocníky v oblasti vzdělávacích služeb, ale i při propagaci a PR knihovny, bývají vstřícní ke společně pořádaným aktivitám atd.

Příklady dobré spolupráce knihovny s těmito partnery:

— Pobočka Knihovny Jiřího Mahena v Brně na Lesné (KJM, Lesná) spolupracuje se ZŠ a MŠ pro sluchově postižené: lekce pro děti vedou knihovnice, učitel/ka tlumočí do znakového jazyka; s MŠ speciální, ZŠ speciální a praktickou školou Ibsenka Brno (děti s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra): lekce jak v knihovně, tak ve školách vedou knihovnice za přítomnosti učitelů/ek i asistentů žáků, děti si také chodí hromadně půjčovat knihy při odpolední procházce…

— KMHK spolupracuje se Školou pro sluchově postižené v HK (viz http://neslhk.com/): videa ve znakovém jazyce (s informacemi o knihovně) na webových stránkách knihovny, včetně připomínek ke scénářům, pomohli připravit studentka, neslyšící učitel-kameraman, tlumočnice do znakového jazyka/učitelka. Škola v knihovně také např. realizovala výstavu prací studentů oboru grafik, chodí na exkurze do knihovny, mladší děti s družinou pravidelně navštěvují výtvarné dílny i komiksový klub; pro děti se sluchovým postižením se v knihovně konalo několik představení s prvky znakového jazyka (spolupráce s prof. Veronikou Broulíkovou a studentkami oboru výchovné dramatiky pro Neslyšící JAMU).

 S Ateliérem výchovné dramatiky pro Neslyšící JAMU spolupracuje také MěK Jihlava.

— Masarykova veřejná knihovna Vsetín (dále MVK) spolupracuje snad se všemi speciálními školami ve městě a regionu, včetně dětského domova a odlehčovací odpolední služby s asistentem (neorganizováno školou), pro něž pořádá speciální programy a čtení, různé hry a jejichž žákům samozřejmě poskytuje adekvátní výpůjční služby.

— Součástí projektu přístavby bezbariérového vchodu MěK Dobříš měla být i úprava chodníků propojujících nejdůležitější místa v centru (úřady, školy, poštu, polikliniku, domov seniorů…) a sportovní halu s knihovnou. Knihovna na přípravě tohoto projektu spolupracovala se svým dlouhodobým partnerem – týmem učitelů a dětí z Jedličkova ústavu v Praze. Společná „pracovní procházka“ odhalila mnoho netušených slabin této cesty, a i když projekt z důvodu vysoké finanční náročnosti nakonec nebyl realizován, potvrdila se výhodnost této spolupráce.

— Spolupráci se Střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity v Brně v oblasti tisku haptických map si pochvaluje MěK Jihlava. Pracovníkem střediska je zmíněný Radek Pavlíček, který se zde i nadále zabývá problematikou přístupnosti digitálního prostoru (analýzy, audity, workshopy o přístupnosti; v loňském roce např. workshop pro KJM), semináře (viz např. https:// poslepu.cz/informacni-technologie-v-knihovnach-2020-webinar-o-pristupnosti-webu/), přednášky o problematice na knihovnických akcích aj. Středisko také vyrábí orientační značení pro nevidomé, digitalizuje materiály či provozuje knihovní bránu pro zrakově postižené Daleth (zastřešující portál přístupných dokumentů, viz: https://www.teiresias.muni.cz/daleth/).

Se speciálními a praktickými školami spolupracuje samozřejmě řada dalších knihoven, příklady dobré spolupráce by mohly zaplnit mnoho stran našeho časopisu.

Foto: archiv MVK Vsetín