Main content

KONFERENCE: Bezpečnost v knihovnách aneb Libri catenati nestačí

JIŘÍ MIKA mika@svkkl.cz

PAVLA VLKOVÁ vlkova@svkkl.cz

Vedle tradičních sekcí se na konferenci Knihovny současnosti letos objevila i jedna nová – s názvem Knihovna jako bezpečný veřejný prostor a s řadou velice různorodých příspěvků, které však na sebe navazovaly a vzájemně se prolínaly. Tuto sekci prezentuje její odborný garant a její účastnice.

Bezpečnost ve veřejném prostoru je obecné téma, které se netýká jenom knihoven. Hodně diskutováno bývá v souvislosti s urbanismem, tedy s rozvojem měst, vesnic a jejich částí. Nazýváme-li knihovny s oblibou obýváky měst, pak se nevyhneme otázce, jak tento obývák zařídit, aby byl přívětivý i bezpečný zároveň. Bezpečí musí být součástí příjemného pocitu, jakého chceme v prostorách našich knihoven dosáhnout. Zároveň může být i protipólem snahy po maximální vstřícnosti a otevřenosti, nebo s ní může být přímo v rozporu.

Sekce Knihovna jako bezpečný veřejný prostor, která obsáhla celý jeden den konference Knihovny současnosti, se pokusila postihnout téma bezpečnosti v knihovnách z různých hledisek: bezpečnost pro návštěvníky i zaměstnance, bezpečnost pro knihovní fond, vybavení i samotný objekt knihovny.

Při výběru témat chtěli organizátoři sekce (na přípravě programu se podíleli také Zdena Ciprová a Ivo Kareš) vyjít z praktických zkušeností v knihovnách, ukázalo se však, že zatímco zkušeností je patrně dost, hovořit o nich se mnoho nechce. Knihovníci možná považují toto téma za příliš citlivé nebo od sekce očekávali spíše pomoc a radu, jak v nepříjemných situacích postupovat, než příležitost podělit se o to, co je v profesním životě potkává. I s ohledem na to byly nakonec příspěvky vybrány.

Inspirující názory a náměty

V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze některé postřehy a podle nás zajímavé momenty. Zuzana Hájkováz Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích zahájila přednáškový blok otázkou, jak zabezpečit knihovny proti hrozbám, které můžeme jen stěží ovlivnit – proti živelným pohromám. Odpověď hledala ve Francouzské národní knihovně v Paříži. Představila její krizový plán, sestávající ze tří částí – co dělat před možnými pohromami, co v situaci, kdy nastanou, a co po nich. Je zřejmé, že krizový plán nemůže předvídat všechno, rozhodně je však cestou, jak zabránit improvizaci, chybám a zbytečným ztrátám na majetku. V Paříži jsou na živelné pohromy připraveni. A recept pro nás? Položit důraz na prevenci, v nepříznivém případě skutečné živelné pohromy nepropadat panice, vyhodnotit a upřednostnit urgentní záležitosti a vše pečlivě dokumentovat!

Téma bezpečnosti v prostoru knihoven naplno otevřela Zdena Ciprová. Zaměřila se především na zkušenosti s problémovými uživateli v Městské knihovně v Praze. Ukázala důležitost nastavení pravidel – knihovním, případně návštěvním řádem, vnitřní směrnicí o postupu vůči uživatelům v případě řešení problémových situací. Znalost pravidel, vytvoření bezpečnostního týmu, vzdělávání zaměstnanců pomáhají knihovníkům získat jistotu pro jednání s konfliktními uživateli nebo ve chvíli, kdy uživatelé překračují stanovená pravidla. Bezpečnost v knihovně mohou podpořit i technické prostředky (kamerový systém, bezpečnostní tlačítko pro knihovníky), velmi důležitá je také spolupráce s dalšími institucemi, zvláště s Českou policií. Celkový dojem – jako doma: pravidla, hranice, komunikace, ale také (jak autorka příspěvku uvedla hned zpočátku) nezapomínat na zdravý rozum!

Petr Čáp z Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR navázal příspěvkem o činnosti knihoven v oblasti integrace sociálně znevýhodněných osob. Ocenil bohaté aktivity knihoven v této oblasti a poukázal na příležitost čerpat finanční prostředky z dotačních programů zaměřených na sociální začleňování. K řešení problémových situací doporučoval spíše měkká než tvrdá opatření, zdůraznil význam vzdělávání knihovníků, dlouhodobého budování důvěry s uživateli, překonávání předsudků a stereotypů, rozšíření spolupráce se sociálními službami i místní samosprávou.

O tom, jak lze vytvářet bezpečný prostor knihovny sídlící (spolu s dalšími institucemi) v bývalé továrně a jaké problémy jsou s tím spojeny, pohovořila Zdeňka Friedlová z Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně; její kolega Jan Kaňka příspěvek doplnil přehledem technických zabezpečovacích prostředků. O pohled na „prazvláštní prostor knihoven“ z pozice psychologa, filozofa a čtenáře se podělil Lubomír Kostroň, naopak klinická psycholožka Katarina Durecová se zaměřila na představení některých typů poruch osobnosti. Lidé, kteří těmito poruchami trpí, se v prostoru knihoven pohybují také a jednání s nimi může být z hlediska bezpečnosti obtížné (a připusťme, že jimi nemusí být vždy jen uživatelé). Jan Chodora ze společnosti SECURITAS ČR představil možnosti spolupráce knihoven s poskytovateli komerčních bezpečnostních služeb. Na to, zda máme dostatečně zabezpečené systémy a prostředky výpočetní techniky proti ztrátě a zneužití dat nebo proti páchání trestné činnosti, se zeptal a základní rady poskytl příslušník Policie České republiky Roman Kohout. (Pokud vaše heslo k služebnímu počítači zní „1234“, autor varuje a radí: neprodleně změnit!) Více se lze dočíst v jeho publikaci Bezpečnost v online prostředí, vydané ve spolupráci s Krajskou knihovnou Karlovy Vary. Neradostnou škálu trestných činů, které mohou nastat v souvislosti s provozem veřejné knihovny, přednesla vedoucí státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně Nina Brozová.A tak jsme se dozvěděli, v jakém případě lze spáchat trestný čin i z nedbalosti, že kriminálním činem může být nedostatečná ochrana osobních dat nebo třeba i pomluva, dotkli jsme se porušování autorského zákona a mnoha dalších oblastí s bezpečností tak či onak souvisejících. Sebeobranný systém Krav Maga nelze řadit k měkkým opatřením při řešení konfliktů, jeho trenér Tomáš Martinovský se svými pomocníky Kristýnou Čočkovou a Františkem Veselým přesto vnesli do svého vystoupení jisté odlehčení a prvky humoru. V dynamickém závěru celého dne ukázali, jak předvídat hrozící nebezpečí a jak si i křehká knihovnice může poradit v některých obtížných situacích.

Více informací z prezentací naleznete na webu Sdružení knihoven ČR a v chystaném elektronickém sborníku. Jak ale zaznělo už v diskuzi v průběhu sekce, ne všechno mohlo být k tomuto širokému tématu řečeno během jednoho konferenčního dne. Proto bude účelné se k bezpečnosti v knihovnách průběžně vracet, ať již při jiných příležitostech (nabízí se například jednání Sekce SDRUK pro služby), nebo v dalších ročnících konference Knihovny současnosti.

 

Většinu prezentací a příspěvků ze všech sekcí a také elektronický sborník z konference najdou zájemci na webových stránkách Sdružení knihoven ČR (http://sdruk.mlp.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti/).