Main content

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Počátkem roku 2021 byla po velké rekonstrukci opět otevřena jedna z nejvýznamnějších knihoven světa – Státní knihovna v Berlíně se sedmi studovnami a 660 místy pro uživatele. Všechna pracoviště jsou nyní nově umístěna ve dvou velkých budovách v centru Berlína. Událost byla živě streamována na internetu a vzbudila velký zájem německých médií. Knihovny v dnešní době sice přišly o svůj informační monopol, ale především v souvislosti s digitalizací potřebuje veřejnost neutrální a informačně spolehlivé instituce. V letech 2005–2020 byla budova Státní knihovny v Berlíně za značných federálních finančních prostředků zrekonstruována, vybavena moderními technologiemi a doplněna o zcela nové budovy. V roce 2013 byla nově zpřístupněna centrální čítárna, po rekonstrukci je k dispozici šest nových studoven. Nových 660 pracovních míst je umístěno ve studovnách hudebnin, kartografických materiálů, literatury pro děti a mládež, rukopisů a vzácných historických tisků atd. Studovny jsou nově vybaveny speciálními funkcemi, jako jsou nastavitelné stoly, čtečky pro mikroformáty a skenery. Knihovna nabízí 33 milionů dokumentů, vedle 12 milionů knih jsou to mapy, fotografie, glóby, databáze, mikroformáty atd. V budově je nově umístěno mnoho uměleckých objektů a každý rok se rozšíří sbírky instituce o 100 000 nových dokumentů.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Nr. 4, 2021, s. 157–158)

Slovenské knihovny se stále více věnují novému fenoménu tzv. tichých knih – knih bez textu, s důrazem na výpovědní hodnotu ilustrací. Vizuální formou vyprávějí příběhy, tlumočí emoce, uvádějí čtenáře do světa snů a fantazie, ale dokáží zprostředkovat i fakta a reálie. Tiché knihy jsou univerzálně použitelné pro všechny čtenáře, bez rozdílu jazykových znalostí a kulturního prostředí. Za jejich předchůdce lze považovat romány ze 20. a 30. let minulého století. Mimořádně populární byly v Německu, Belgii a USA a souvisely s uměleckým hnutím expresionismu a érou němého filmu. Použitím grafických technik umělci tvořili sociální romány reflektující frustraci z ekonomické a společenské krize té doby. Zájem o beztextové romány ožil v 60. letech s nástupem komiksů a vyústil do výjimečných knih se sociálními a futuristickými motivy, postavenými na sledu expresivních obrazů. Dnes vznikají zejména v zemích se silnou tradicí vydávání knih na vysoké výtvarné, grafické a polygrafické úrovni a v celkově velkorysém pojetí knižního díla pro dětského čtenáře, a to zejména v USA, Velké Británii, Francii, Itálii, Španělsku, Německu a Holandsku. V posledních dekádách se rostoucí ekonomika východoasijských zemí (Čína, Jižní Korea) projevila také masivní podporou dětské a umělecké literatury a přinesla mnoho zajímavých knih bez textu pro děti a mládež.

(Knižnica – ročník 22, číslo 2, 2021, s. 95–98)

Zemědělské informace jsou důležité pro zemědělce v jihovýchodní Nigérii, kteří tvoří většinu producentů plodin v této zemi. Místní zemědělci mají velký zájem o aktuální informace, díky kterým si zvyšují své znalosti a dovednosti v oblasti zemědělství. V jihovýchodní Nigérii proběhl rozsáhlý sociologický průzkum mezi zemědělci: 41,7 % respondentů bylo ve věku 41–50 let, 62,6 % bylo ženatých, 84,8 % křesťané a 29,8 % nemělo žádné formální vzdělání. Hlavní zdroj zemědělských informací byli přátelé a spolupracovníci zemědělců. Přístup ke kvalitním zemědělským informacím byl obecně velice nízký. Největší problémy jsou u tzv. venkovských zemědělců (v oblastech s nízkým osídlením a relativní izolací zemědělců). Zemědělské činnosti převládají ve více než 86,8 % domácností. Chronický potravinový deficit zaznamenaný ve většině rozvojových zemí Afriky je důsledkem nedostatečné kapacity produkovat dostatek potravin pro obyvatelstvo. Informační specialisté a knihovníci si uvědomují, že zemědělské informace o moderních systémech zemědělství mohou omezit náklady a poskytovat pobídky pro rozšiřování zemědělské produkce. Mohou také otevřít a poskytnout nové příležitosti chudým zemědělcům, aby se snížila jejich zranitelnost na trhu. Pokud budou tyto informace i prostřednictvím knihoven přístupné zemědělcům, bude to mít příznivý vliv na jejich produkci a lepší život.

(IFLA Journal – Volume 47, Number 2, June 2021, s. 119–128)

Připravil ROMAN GIEBISCH