Main content

TÉMA: Zapojení studentů do výzkumu: Zapojení studentů oboru knihovnictví do výzkumu na Slezské univerzitě v Opavě

MICHAELA MRÁZOVÁ michaela.mrazova@msvk.cz

Kromě výzkumů, které se realizují v rámci závěrečných prací, mají studenti oboru knihovnictví (v bakalářském i magisterském stupni) možnost se zapojit do výzkumu hned ve třech rovinách. Jde o výzkum v rámci vyučovaných předmětů, jak v přímé výuce, tak při seminářích a cvičeních. Dále pak mohou být studenti zapojeni do výzkumu při absolvování praxe či studijní stáže ve vybrané instituci. Nejvýznamnější zapojení studentů do přípravy, realizace, vyhodnocení a prezentace výstupu výzkumů je na Slezské univerzitě Studentská grantová soutěž (dále jako SGS).

Novou akreditaci mají studijní stáže v délce trvání od čtyř do šesti týdnů, a to dvakrát během studia, takže vybraná instituce může při takto dlouhé praxi studenta zapojit do nejrůznějších činností i dlouhodobějšího charakteru (nejsou omezeni pouze „povinným kolečkem“ po knihovně). Např. v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě se studenti během praxe/stáže podílejí na zkoumání dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru.

Studium knihovnictví je na Slezské univerzitě (SU) zaměřeno profesně, s důrazem na praxi a propojení studentů s knihovnami a knihovníky. Tomu také odpovídají realizované výzkumy a vědecko-výzkumná činnost pedagogů.

V souladu s Koncepcí rozvoje FPF SU v Opavě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na období 2021–20231 by se další výzkum v oblasti informačních věd měl orientovat na výzkumy informačního chování a interakce člověka s novými médii. Tendencí rozvoje informačních věd v dlouhodobém horizontu je integrace modelů informačního chování uživatelů do systému služeb a produktů. Záměrem je rozšířit výzkum v této oblasti na oblast dolování z datových zdrojů a na problematiku pokročilé vizualizace a znalostních systémů.

Prostorem interdisciplinárních průniků informatiky, informační vědy a tradiční knihovní vědy je především oblast knihovnictví, jíž se věnuje Ústav bohemistiky a knihovnictví ve spolupráci s Ústavem informatiky, především se soustředěním na situaci knihoven v digitálním věku, na výzvy a příležitosti, které vedou k redefinování rolí tradiční instituce v 21. století.

Nosnými směry výzkumu zde budou:

— informační gramotnost a digitální čtení;

— smart knihovny a uživatelské rozhraní digitálních knihoven;

— digitalizace kulturního dědictví;

— informační politiky a znalostní management;

— dějiny knihoven.

Výzkum v rámci výuky

Příkladem zapojení studentů do výzkumu může být úspěch prof. Dušana Katuščáka, který ve spolupráci se studentkou druhého ročníku navazujícího magisterského studia v předmětu Digitalizace a dlouhodobá ochrana fondů řešil transkripci české fraktury (písma z 15. století) pomocí umělé inteligence.2

K transkripci byla použitá platforma Transkribus, která je výsledkem projektu mezinárodního evropského základního výzkumu READ, vedeného prof. Günterem Mühlbergerem z univerzity v Innsbrucku. Platforma Transkribus je světovým lídrem v oblasti optického čtení písma (OCR), zaměřená na transkripci historických rukopisů.

Prof. Katuščák připravil model transkripce české fraktury, studentka pracovala zejména na jeho testování ve cvičném souboru. Přesnost transkripce dosahovala 99,56 %. Výsledky jsou dostupné na platformě Transkribus ve sbírce FRAKTURA_CZ (114429, Owner).

Studentská grantová soutěž

Je postavena na úzké spolupráci studenta (obvykle v magisterském stupni studia) a vyučujícího, který celou práci a výzkum garantuje. Téma a zaměření výzkumu reflektuje odborné zaměření vyučujícího, doba řešení projektu je 12–36 měsíců.

Výstupy z výzkumů se prezentují na oborových konferencích, často také ve formě odborné publikace. Student by se měl podílet na všech součástech výzkumu: od grantové žádosti přes realizaci výzkumu a s grantem spojenou administrativu až po prezentaci výstupů.

Za bližší zmínku stojí dva granty/výzkumy. První z nich se realizoval v letech 2016–2018 doktorem Janem Matulou a studentkou Michaelou Mrázovou. Jejich projekt se zabýval analýzou kompetencí a uplatnitelnosti informačních profesionálů. Studentka pracovala na podpůrných činnostech (rešerše, korektury, citace, grafy a schémata) při vydání knihy, která byla jedním z výstupů projektu (viz repro obálky na s. 45). Mimo to se také podílela na prezentaci výsledků (články a výstup na konferenci), některé dílčí výstupy zapracovala do své závěrečné práce. V rámci tohoto grantu také vznikl předmět Hyde Park informačních profesionálů.

Nejnovější výzkum realizovala doktorka Michaela Dombrovská ve spolupráci se studentkou Lucií Valjentovou a týkal se informační gramotnosti vysokoškolských studentů v období pandemie covid-19. Projekt byl zaměřen na zjištění dopadů pandemie na vysokoškolské studenty a jejich informační chování; konkrétně na studenty knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity. Výzkum sleduje, jak se proměňuje informační chování a informační gramotnost studentů, a to v návaznosti na obdobný výzkum uskutečněný na Katedře knihovnictví a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.3 Spolupráce s druhou uvedenou institucí vedla k vytvoření takové metodiky výzkumu, která současně umožnila základní srovnání mezi studenty obou škol. 

Závěr

Studenti oboru knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě mají hned několik možností, jak se zapojit do realizace výzkumu, popř. s vyučujícím rozvíjet výzkum ve své závěrečné práci. Zapojení do výzkumu již v rámci studia poskytuje studentům patřičný vhled do metodologie výzkumu, zjistí, jak se samotný výzkum realizuje, jak probíhá prezentace výstupů z projektu, a také to může studenty nasměrovat k profesi informačního vědce či akademického pracovníka.

Jak se staví k zapojení studentů do výzkumu docent Richard Papík, garant studijního programu v Opavě? Jako nejefektivnější se mi jeví (…) vypisování vhodných témat kvalifikačních prací a jejich orientace na potřeby praxe. Je to také výzkum, byť není v honbě za body v akademickém hodnocení bohužel doceněn, ale je svým způsobem nejužitečnější, nejmilejší a nejpraktičtější. Nejlepší moje zkušenosti byly orientovat studenta–diplomanta, aby zpracoval téma, které pomůže knihovnicko-informační sféře a půjde případně na ně i navazovat dalšími subtématy. Žel, přestože je to největší a nejpraktičtější a nejužitečnější záležitost, není v zásadě systémově podporována.

P. S. Aktuálně je spuštěno první kolo přijímacího řízení a pro zájemce o studium knihovnictví v Opavě jsme připravili souhrnné informace na stránce http://knihovnik.fpf.slu.cz/studium-knihovnictvi-opava/.

1 https://www.slu.cz/fpf/cz/file/cul/32bad0b7-a3a9-4df7-9670-9d24d7d68e1b

2 http://knihovnik.fpf.slu.cz/umela-inteligencia-cita-cesku-frakturu/

3 https://www.snk.sk/images/Edicna_cinnost/Casopis_Kniznica/2021/2021_04_23_02_Pavol_Rankov_2.pdf