Main content

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Městská knihovna v Mannheimu spustila projekt s názvem In Shalom, Salām und Frieden židovsko-muslimsko-křesťanské spolupráce proti rasismu, antisemitismu a islamofobii v Německu jako nabídku pro školy a rodiny. Městská knihovna má 11 poboček a bibliobus a působí ve městě, kde žije cca 170 národností. Každý rok uspořádá přes 4000 akcí pro cca 60 000 návštěvníků. Samozřejmostí jsou cizojazyčné knižní fondy a bilingvní hodiny čtení ve spolupráci s dobrovolníky. Již desítky let se aktivity knihovny pro imigranty navyšují a podněty k těmto akcím často přicházejí od samotných aktérů. Zmíněný projekt odstartoval na konci roku 2020. Staví na sdílených tvůrčích činnostech (malování, tanec, hudba…). Knihovna byla vždy místem setkávání s nízkoprahovými nabídkami a nízkými vstupními náklady. Pozitivní zpětná vazba se dostavila již po prvním workshopu, který byl organizován ve spolupráci se základní školou. Workshopy mají délku 90 minut a jsou exkurzí do židovského, muslimského a křesťanského světa se zaměřením na dialog. Nabourávají systematicky zavedené stereotypy a porušují společenská klišé. Všechny školy v Mannheimu dostanou nabídku těchto workshopů a mohou se registrovat do dvouletého adresáře aktivit. Městská knihovna při workshopech využívá příslušnou literaturu a další informační zdroje. Podobně nabízí tyto aktivity nejen školám, ale také rodinám. Je tak příjemným a pozitivním místem setkávání ve veřejném prostoru, kde se diskutuje s odborníky na příslušné téma.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Nr. 8/9, 2021, s. 448–449)

Havajské knihovnictví je založené na havajských hodnotách a postupech s cílem co nejlépe sloužit celému společenství. Zkušenosti knihovníků pracujících s materiály a sbírkami představujícími havajštinu tvoří fyzický a duchovní základ a katalyzátor znalostí zdejší společnosti. Prohlášení IFLA „o domorodých tradičních znalostech“ uznává, že tyto znalosti jsou zranitelné, protože je lze zneužít, a také kvůli ztrátě starších informací v průběhu jejich předávání mladším generacím tváří v tvář tlakům na modernizaci. Problémy zranitelnosti, vykořisťování a přerušení mezigenerační výměny domorodých znalostí se připisují kolonizaci. Původní národy se ocitly v konfliktu, který vyústil v téměř genocidu a ničení původních kulturních tradic. Dekolonizace těchto informačních oblastí je tedy klíčová pro uzdravení a posílení indiánských komunit. V základní rovině jde o zbavení se cizích okupačních mocností, změnu způsobů vlády, způsobů péče o lidi a krajinu a zejména způsobů myšlení. Domorodé národy uznávají původní způsoby poznání, dávají mu přednost před povrchním vrstvením vědění západního světa. Doporučení pro havajské knihovny uvá-dí osvědčené postupy pro budování vzájemně respektujících vztahů s původními komunitami. Knihovny poskytují domorodým znalostním systémům informační metodiky v oblastech jako jsou správa sbírek, vývoj sbírek, přístup, popis a digitalizace. Každá knihovna je zodpovědná za své vlastní místní kontexty.  

(IFLA Journal – Volume 47, Number 3, October 2021, s. 331–340)

Slovenské knihovny spolupracují s dobrovolníky. Tato činnost musí být dobře zorganizovaná a naplánovaná. Patří k ní včasné vypracování seznamu konkrétních aktivit, které nemohou zabezpečit pomocí svých pracovníků. Na seznamu by se měli podílet všichni pracovníci knihovny, aby v repertoáru zůstaly jen aktivity, které jsou reálné a dodají knihovně přidanou hodnotu. Dobrovolníci přinesou novou energii a nezatížený pohled na zaběhnutou činnost organizace. Nutné je přesně definovat cílovou skupinu a na ni směrované aktivity. Poznat specifika cílové skupiny je potřebné – knihovna získá profil uživatelů (potřeby a očekávání skupiny). Služebně starší knihovníci velmi dobře znají stálé uživatele, přesto malá anketa mezi cílovou skupinou dobře poslouží. Pak začne knihovna hledat ochotné lidi. Velký potenciál je mezi mladými lidmi – mají přístup „vše se dá“, na studenty je pomocí vedení školy dosah, pokud by vykonali něco protispolečenského nebo nemorálního. Zájemce lze oslovit s ohledem na profil cílového uživatele (prostřednictvím lokálních médií, rozesláním letáčků do zdravotnických zařízení, sdružení a spolků, které s potencionálními uživateli pracují).

(Knižnica – ročník 22, číslo 4, 2021, s. 24–27)

Připravil ROMAN GIEBISCH