Main content

Z KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY: Zajímavé knižní novinky

VLADANA PILLEROVÁ  vladana.pillerova@nkp.cz

Zajímavé zahraniční i české knižní novinky dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR, v databázi knihovnické literatury (https://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name= find-b&local_base=kkl).

MURRAY-RUST, Catherine. Library Next: seven action steps for reinvention. Chicago: ALA Editions, 2021. 110 s. ISBN 978-0-8389-4839-2

Za svou více než čtyřicetiletou kariéru na Georgijském technickém institutu, odkud odcházela na pozici děkanky pro knihovny, vidí autorka knihy hlavní výzvu naší profese jednoduše: jak obrátit knihovnu směrem ven, aby změnila životy jednotlivců i komunity. Vybízí čtenáře, aby se podívali do očí nejisté budoucnosti knihoven. Sdílí příběhy ze svých transformačních let na Technickém institutu v Georgii, které zahrnují inspiraci i praktické rady, jak se postavit za hodnoty a zároveň změnit způsob, jakým podle nich jednáme. Kniha nás provádí sedmi akčními kroky, které vedou ke změně. Nabízí následující poznatky a aktivity, které mohou být přizpůsobeny pracovnímu stylu a organizační kultuře:

– tři druhy informací, které je potřeba znát pro měření dopadu;

– využití nových oblastí, mimo roztříštěné knihovní struktury, k dokončení práce;

– limity při snaze zvládnout velkou změnu v kultuře organizace;

– zakotvení v komunitě za účelem rozvoje vizí a strategií ke zlepšování;

– nutnost sebevzdělávání;

– jak nepříjemný úkol nakonec může pomoci při vytvoření úspěšného prvku knihovny;

– nutnost odvahy pro dosažení opravdové změny;

– inspirace komerčním sektorem při zapojení a zvyšování kreativity zaměstnanců.

HAUKE, Petra, Karen LATIMER a Robert NIESS, ed. New libraries in old buildings: creative reuse. Berlin: De Gruyter Saur, [2021]. IFLA publications.

ISBN 978-3-11-067951-9

Kniha se zaměřuje na komplikace a možnosti při přeměně starých, zchátralých nebo opuštěných budov na knihovnu a zkoumá proměny budov, které měly původně jiný účel. Publikace ukazuje nejzajímavější příklady veřejných a vysokoškolských knihoven z celého světa – Evropy, Ameriky i Asie. Ukazuje příklady knihoven v historických budovách, v městském nebo venkovském prostředí se zaměřením na udržitelnost v oblasti architektury a interiérového designu. Udržitelnost a povědomí o životním prostředí jsou celosvětově klíčové problémy a knihovny se zavázaly hrát svou roli při ochraně planety. Implementace udržitelných strategií je nyní v mnoha knihovnách dobře zavedená, ale nová kniha vydaná jménem Sekce životního prostředí, udržitelnosti a knihoven IFLA (ENSULIB) spolu se Sekcí pro budovy a vybavení knihoven IFLA (LBES) posouvá koncept ještě o krok dále. Citlivá přeměna stávajících historických budov na vzrušující, funkční a krásné knihovny je náročná, ale smysluplná.

PAHL, Kate a Jennifer ROWSELL, etc. Living literacies: rethinking literacy research and practice through the everyday. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, [2020]. ISBN 978-0-262-53971-5

Publikace přibližuje gramotnost tak, jak ji prožíváme a zažíváme v každodenním životě napříč různými prostory a populacemi. Nezaměřuje se jen na oficiální a vyučované aktivity, ke kterým můžeme zařadit čtení, psaní, mluvení nebo poslech, ale také na rutinní, tiché činnosti, jako je procházení Instagramu, sledování zpravodajství a poslech hudby. Jedná se o přístup, který přesahuje zažité rámce gramotnosti jako předmětu studia a přetváří gramotnost v něco, co je neustále v pohybu, je vitální, dynamické a citově intenzivní. Tento přístup naznačuje obrat k aktivismu, slibným metodám a ke kreativitě. Autoři zkoumají gramotnost prostřednictvím řady aktivních sloves: vidět, narušovat, doufat, vědět, vytvářet a dělat. Případové studie, např. zkoumání fotografie jako způsobu, jak posunout pohled na projekt, v němž dospělí učí mladé lidi rybařit, ukazují tzv. žitou gramotnost v teorii i praxi. U těchto kapitol autoři ukazují gramotnost jinak. Umožňují vidět gramotnost v každodenních činnostech, vepsanou do způsobů vidění a vědění. Gramotnost může zahrnovat širokou škálu praktik – výměnu informací před vchodem do školy nebo vytváření koláže. Na základě své teorie podpořené výzkumem a spoluprací s umělci, fotografy, básníky a tvůrci vyzývají autoři knihy ke vzdělávání v oblasti gramotnosti.

PLEŠTILOVÁ, Anna a Lucie ROHANOVÁ. Na konci byla kniha. [Praha]: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2020. Post Scriptum (UMPRUM).

ISBN 978-80-88308-15-7

Dizertační práce se zabývá v našem prostředí dosud takřka nezpracovaným žánrem autorské knihy. Jeho vymezení vychází ze zahraničních studií s přihlédnutím ke specifikům tuzemské tvorby. Příklady jsou vybrány s důrazem na pestrost a hloubku žánru, přičemž nejvýraznější osobnosti a díla autorka nachází v 60.–80. letech minulého století. Úvodní a obecná část práce se týká otázek spojených s vymezením média autorské knihy. Je zde též zařazena přednáška Lucie Rohanové „Autorská kniha jako kniha“. Náplní hlavní části je klasifikace typů autorské knihy. Tato klasifikace vychází z děl, která vznikla v našem prostředí. Je tedy podřízena jeho specifikům, odlišnostem a limitům. Má paralely v rozvržení typů autorské knihy v díle americké teoretičky Johanny Druckerové The Century of Artists’ Books. Jednotliví autoři jsou zmiňováni i na více místech, základní údaje o klíčových osobnostech zkoumaného období jsou proto umístěny do samostatné závěrečné části. V té nalézáme také oddíl věnovaný kulturně-historickým předpokladům. Zvolené historické příklady mají dokreslit kontext zrodu autorské knihy, nelze je však považovat za jediná východiska.