Main content

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V městské knihovně v německém Offenbachu je v oblasti čtení a jazykové propagace využívaný neobvyklý kolega – sedmiletá psí slečna Bonny. Má hnědé oči, jemnou kožešinu a jasně růžovou mašli. Projekt s názvem Propagace čtení na 4 tlapách oslovuje pedagogy ve školách, rodiče a děti, zájem mají i pracovníci tisku, rozhlasu a televize. Výzkumy prokázaly, že přítomnost psa zejména ve stresových situacích snižuje u lidí krevní tlak a tepovou frekvenci. Bonny pomáhá dětem školního věku při hlasitém čtení – přítomnost psa má na děti uklidňující účinek, pomáhá jim překonat dyslexii a objevit radost ze čtení. Čtení probíhá ve speciálním pokoji v dětské knihovně nebo ve vhodném prostoru ve škole. Na začátku jsou děti nejvíce zvědavé na Bonny, vedoucí projektu pak pokračuje aktivizačními hrami. Malé „zahřátí“ v úvodu pomáhá dítěti i Bonny, aby se poznali hravou formou. Dítě pak čte vybrané texty Bonny, v průběhu hlasitého čtení nejsou děti kritizovány ani přerušovány – cílem projektu je nebát se dělat chyby. Porozumění se procvičuje hravou formou. Tady pomáhá Bonny, reaguje na otázky pomocí naučených triků – kutálí se, aportuje, hýbe se atd. (momentálně jich má naučeno 45). Pracovníci knihovny se podílejí na dalším proškolování psa, jeho chování je nutné průběžně klasifikovat a nepodceňovat. Ve školách města Offenbach se stal velmi oblíbený, a tak knihovnu navštěvuje čím dál více školních tříd.   

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 73, Nr. 2–3, 2022, s. 74–76)

Knihovnický svět se musel již počátkem roku 2020 přizpůsobit pandemii covid-19 a informační sektor prošel zcela novými fázemi svého vývoje. Prvotní opatření vyústilo v dalekosáhlé uzavření institucí, přesto se snažily sloužit svým uživatelům a předefinovat své služby. Rychle se zaměřily na digitální služby. Pro mnoho knihoven ještě nebyla strategie digitální transformace relevantní, a pandemie je přivedla na tuto cestu. V této složité situaci hrála nezastupitelnou roli odborná doporučení knihovnických sdružení po celém světě. Když se knihovny začaly pomalu otevírat veřejnosti, nabídly tyto organizace konkrétní institucionální plány, jak organizovat práci knihoven v nových podmínkách. IFLA připravila analýzu 77 plánů znovuotevření knihoven, která ukazuje čtyři klíčové oblasti: projevily se v přeskupení prostor knihoven, změnách v sanitaci, přehodnocení knihovnických služeb a zavádění nových bezpečnostních opatření. IFLA to definuje jako Systém 4S: prostor, služby, bezpečnost, sanitace. Po znovuotevření knihoven se knihovnický sektor adaptoval na nové podmínky a to, co vypadalo jako dočasná adaptace, se stalo dlouhodobým trendem. Knihovny si uvědomují, že epidemie není jen krizí, ale předznamenává novou éru.

(IFLA Journal – Volume 48, Number 1, March 2022, s. 3–8)

Situace související s epidemií covid-19 nepochybně zasáhla i knihovny – hledají různé způsoby, aby si udržely kontakt s uživateli a zároveň poskytovaly plnohodnotné služby. Mají velký potenciál sehrát důležitou roli v boji proti současné pandemii. Danou problematiku možno chápat v různých kontextech – od přijímání opatření, které mají zamezit přenosu infekce, přes vzdělávání a šíření osvěty až po vykonávání zdravotní péče v prostorách knihovny. Existují různá opatření a postupy související s poskytováním služeb, manipulací s dokumenty, dezinfekcí fondů a prostor knihovny, ochrannými pomůckami apod. Mnohé způsoby a návody, jak tyto informace a doporučení aplikovat, poskytují na svých webech Slovenská národní knihovna a Národní knihovna ČR. Přiblížíme si kroky, které souvisí se vzděláváním, šířením osvěty a zdravotní péčí přímo v knihovnách. Jednou z možností, jak podpořit zdraví uživatelů, je testování obyvatel. Například ve skotském Edinburghu v některých knihovnách realizují komunitní testování na covid-19. Snahou je zachytit i lidi s bezpříznakovým průběhem nemoci. Lidé si mohou v knihovnách vyzvednout i domácí testovací soupravy. Testování může probíhat i v akademickém prostředí, ve kterém přichází do kontaktu větší množství lidí z různých lokalit. Například v prostorách akademické knihovny Georgijského technického institutu v Atlantě bylo vytvořené místo určené na testování studentů, pedagogů a dalších zaměstnanců. Knihovny mohou být vhodným místem i pro očkování proti nemoci covid-19. Například knihovna Brentwood Library ve městě Jacksonville na Floridě poskytla na tuto činnost prostory klinice. Na Slovensku vzpomeneme očkování v prostorách Městské knihovny v Medzilaborcích.

(Knižnica – ročník 23, číslo 1, 2022, s. 26–31)

Ve slavnostním sále Rakouské národní knihovny ve Vídni právě probíhá speciální výstava s názvem „Osvoboďte manéž!“ Tato zajímavá výstava ukazuje návštěvníkům fascinující vyobrazení zvířat z bohatých knihovních fondů bývalých císařských sbírek, které vznikaly v průběhu čtyř století. Vystavené exponáty ohromují smyslem pro detail a barevnou rozmanitostí. Působivé obrazy zvířat pocházejí ze vzdálených kontinentů a dorazily v průběhu expedicí jako atrakce potulných zvěřinců do rezidenčního sídla Vídně. Tato zvířata byla dříve známá pouze z ilustrovaných knih nebo byla vycpaná a stala se součástí císařské přírodovědné sbírky. Vzácní ptáci byli na císařském dvoře chováni jako mazlíčci pro vysoce postavené osobnosti u dvora. Knihovna uchovává bohatý poklad ilustrací a písemných pramenů dokládající chov vzácných zvířat na dvoře Habsburků. Obrazy z habsburských sbírek nabízejí také pohledy na dávno zapomenuté zoologické zahrady (např. zahrada na zámku Neugebäude nebo knížecí barokní zvěřinec Evžena Savojského v Belvederu). Šlechtické zoologické zahrady byly často jediným způsobem, jak získat znalosti o exotických zvířatech. Při přípravě svatby císařovy dcery Leopoldiny s portugalským korunním princem Domem Pedrem v roce 1817 bylo eskortováno několik tisíc exotických zvířat z Brazílie do Vídně. Zvířata, která přežila náročný transport, byla umístěna v soukromém zvěřinci císaře Františka II. a v ZOO Schönbrunn. 

(Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr. 1, März 2022, s. 4–6)

V Berlínské státní knihovně je již od roku 2014 uložena pozůstalost zpěváka Dietricha Fischer-Dieskaua (1925–2012). Zahrnuje rozsáhlou korespondenci, písemnosti, deníky a další dokumentární materiál. O pět let později byla doplněna o další hudební materiál z rodu Fischer--Dieskau: notové rukopisy berlínského skladatele a ředitele sboru Klause Fischer-Dieskaua (1921–1994), zpěvákova staršího bratra. Klaus zkoumal hudební vlivy klasicko-romantického repertoáru, zkoušel hrát na klavír a chtěl se stát hudebníkem. Otec Albert Fischer, ředitel první střední školy v Zehlendorfu, pravidelně koncertoval v aule školy s významnými umělci, a tak motivoval oba syny. Klaus vedl do roku 1989 pěvecký sbor a byl manažerem v hudebním studiu v Hannoveru, ale především je tu jeho monumentální dílo 110 oper. Sbírka byla v roce 2019 předána hudebnímu oddělení Berlínské státní knihovny. Klausovy plány na studium na Státní hudební univerzitě v Berlíně zhatila druhá světová válka; byl odveden jako radista k letectvu. Po válce se zcela věnoval hudební kariéře a také začal pedagogicky působit. Se založením pěveckého sboru Hugo Distler Choir se jeho umělecké těžiště přesunulo do vedení sboru a k činnosti kantora na evangelické faře Berlín-Lankwitz. Později spolupravoval se svým bratrem Dietrichem. Jejich hudební pozůstalost je neocenitelným zdrojem informací pro hudební badatele v Berlínské státní knihovně.

(Bibliotheksmagazin, Jahrgang 17, Ausgabe 50, Nr. 2, Mai 2022, s. 14–18)

Myšlenkou zpřístupnit uživatelům elektronické knihy se Univerzitní knihovna Univerzity Mateje Bela (UMB) v Banské Bystrici zabývá už od roku 2013, kdy byly akvizicí do knihovního fondu doplněny čtečky elektronických knih Prestigio a Kindle. Studenti a zaměstnanci mají v současnosti e-knihy dostupné v rámci nabídky licencovaných elektronických i volně přístupných zdrojů, je třeba vzpomenout i digitalizované učební materiály UMB dostupné po přihlášení ve Virtuální studovně UMB. Po konzultacích s dodavateli, institucemi a účasti na odborných knihovnických akcích byl přijat metodický pokyn o zásadách akvizice a zpřístupnění e-knih. Pozornost si vyžádalo nastavení pravidel jejich nákupu – vedle ekonomické efektivnosti a využitelnosti byl důležitým aspektem i legislativní rámec. Na Slovensku existuje minimum platforem, které by knihovnám umožňovaly trvalý nákup odborných elektronických publikací v neomezeném přístupu v souladu s autorským zákonem a licenčními podmínkami vydavatelství. Z tohoto důvodu knihovna oslovila společnost EBSCO, která umožňuje institucionální nákup e-knih od českých vědeckých a univerzitních vydavatelství. 

(Bibliotheca Universitatis – ročník 17, číslo 2, 2022, s. 15–17)

Připravil ROMAN GIEBISCH