Main content

Anketa – 75 let časopisu Čtenář

Jak by měl podle vás vypadat ideální knihovnický časopis?

Jak hodnotíte zaměření a obsah časopisu Čtenář?

 

Podle mě by měl ideální knihovnický časopis reflektovat témata, která knihovny a jejich zaměstnanci (nejen knihovníci) aktuálně řeší. Neměly by chybět inspirativní příklady dobré praxe z malých i velkých knihoven napříč celou Českou republikou, aktuality z českého i zahraničního dění v „knihovnickém světě“, pozvánky na nejrůznější konference a školení nebo tipy na dotační výzvy, do nichž se knihovny mohou zapojit. Kromě zajímavého obsahu by měl být atraktivní i po formální stránce, čímž míním líbivé a přehledné grafické zpracování.

Každému vyhovuje něco jiného a já se těším na každé nové číslo. Vždy je kam se posouvat. Obecně jsem přesvědčena, že Čtenář jde správným směrem a i přes svůj úctyhodný věk je stále schopen držet krok s dobou a dále se vyvíjet.

JANA LINHARTOVÁ, Knihovna Ústeckého kraje

 

Pojem „ideální“ mi evokuje synonymum „nedosažitelný“ či „dokonalý“. Ale ve spojitosti s měsíčníkem pro knihovny Čtenář mi ani jedna charakteristika vlastně nepřipadá „úplně mimo“. Pro řadu (i neknihovnických) periodik je dosažení hranice 75 let kontinuálního každoměsíčního zveřejňování naprosto nedosažitelná… a Čtenář slaví 75. výročí svého vzniku! Každý jsme jiný, stejně jako knihovny, stejně jako knihy samy. Každý preferujeme jiné žánry, jiné autory a autorky, jiná témata. Časopis Čtenář ovšem nabízí ideální symbiózu, kompilát odborného i širokou veřejností obecně vnímaného, tradičního i novátorského. Je to dokonalá knihovnická všehochuť, ve které si to své najde opravdu každý pracovník každé knihovny. Alespoň v mém případě to funguje naprosto bezvýhradně. 

Měsíčník Čtenář se již tři čtvrtě století utváří pro potřebu odborné knihovnické obce, nicméně s určitou přidanou hodnotou, protože díky svému zaměření a obsahu si v něm to své ke čtení najdou i lidé mimo obor, například pedagogové či uživatelé veřejných knihoven apod. Blaží mě, že má Čtenář elektronickou i tištěnou podobu. Vyhovuje mi jeho formát, neboť se mi vejde bez problémů do kabelky (tedy do mé „kabelky“ s rozměry příručního zavazadla do letadla by se vlezl i daleko větší formát, ale A5 je prostě nejlepší). A ráda bych tímto vyjádřila svůj bezmezný obdiv redakční radě, protože poskládat každý měsíc vše do tak pestré a různorodé nabídky, do ryze odborné i vtipně odlehčené, tuzemské i zahraniční, v pravidelně se opakujících i nově zařazovaných rubrikách, výroční či nahodilé, pouze textové i s fotodokumentací, černobílé i barevné skládanky zdánlivě neslučitelných příspěvků je prostě obdivuhodné, precizní a téměř mistrovské umění. A za pouhých 40 Kč za jedno číslo, no neberte to (a hlavně – nečtěte to…)! Chvilku jsem přemýšlela, zda jsem schopná vůbec definovat nějaká negativa, ale vzhledem k zadané otázce (zaměření a obsah) mě nenapadlo ani jediné. Nicméně pokud bych v rámci určité vyváženosti či komplexnosti své odpovědi přemýšlela nad nějakým možným vylepšením Čtenáře, pak bych vyjádřila přání tisknout toto periodikum na lepším papíru, a tím pádem se dopracovat i k lepší kvalitě fotografií. A pokud by se k tomu přidal ještě důraz na kvalitní PR, pak již opravdu popisuji ideální knihovnický časopis.

DANIELA DIVÍNOVÁ, Masarykova veřejná knihovna Vsetín