Main content

ZE ZAHRANIČÍ: Univerzitní knihovníci v Berlíně

JAN HRADIL jan.hradil@osu.cz

Začátkem května uspořádala Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ) první zahraniční zájezd pro univerzitní knihovníky do Berlína. Počasí vyšlo, o zážitky nebyla nouze, o nové dojmy také ne. Cesta z Česka do Berlína vedla autobusem z Brna přes Prahu a Ústí nad Labem, kde jsme postupně nasbírali téměř 50 kolegů.

První zastávka byla u Freie Universität Berlin, kde jsme měli možnost seznámit se s kampusem a budovami v jeho blízkosti. Bohužel, nezbyl čas, abychom se blíže podívali na Campus-bibliothek. Zato jsme viděli budovy Institutu pro biochemii Hahn-Meitner-Bau na Thielallee, reprezentativní Henry-Ford-Bau na Zentrales Campusgelände a také budovu Universitätsbibliothek.

Na Freie Universität existuje spousta větších i menších knihoven, rozptýlených po Berlíně. Jsou zaměřené podle fakult a oborů vyučovaných na univerzitě a celkově obsahují přes 8,5 milionu knihovních jednotek. Campusbibliothek je jen jednou z nich, další knihovna nazvaná Universitätsbibliothek na Garystrasse funguje navíc jako vědecká knihovna.

Druhá knihovna v pořadí, která na nás čekala, byla Stabi – Staatsbibliothek zu Berlin, jejíž historie sahá do roku 1661. Tato knihovna s univerzálním fondem čítajícím na 32 milionů jednotek sídlí ve dvou budovách; tou první je budova na Potsdamer Strasse (za minulého režimu v Západním Berlíně), novější a architektonicky velmi zajímavá. Navrhli ji architekti Hans Scharoun a Edgar Wisniewski, stejně jako další budovy na Kulturforum; postavena byla v letech 1967–1978. Prostory v této budově jsou ohromující. Kombinují prvky expresionistické a organické architektury. Uživatelé mají registraci zdarma, podmínkou je pouze dosažený věk 16 let.

Zajímavým architektonickým zážitkem byla také návštěva Centra Jacoba a Wilhelma Grimmových, které spadá pod Humboldt Universität. Tato nová knihovna je známá svou unikátní terasovitou studovnou o výšce přes pět pater a délce sedmdesát metrů. Celá budova je členěna podle středové osy tak, jak to zamýšlel švýcarský minimalistický a racionalistický architekt Max Dudler. Zde jsme si také plně uvědomili, jak striktní režim vládne v německých knihovnách: pro exkurzi jsme dostali průvodcovská sluchátka, abychom výkladem nerušili čtenáře. Všimli jsme si, že také zde si uživatelé nesmějí brát žádné zbytečné věci do čítáren – pouze psací potřeby a lahev s vodou, které nosí v apartních nákupních košících. Běžné jsou zde také individuální studovny, kterých mají na padesát, nebo samoobslužné výpůjční stanice s RFID technologií.

Na závěr druhého dne jsme se vrátili ke Stabi, tentokrát do druhé z budov, umístěné na ulici Unter den Linden (v bývalém východním Berlíně) přímo v centru města. Tato budova byla postavena mezi lety 1908 a 1913 podle návrhu Ernsta von Ihne v novobarokním stylu. V roce 2021 byl dokončen dlouholetý proces kompletní obnovy budovy. Překvapivou dominantou komplexu je obrovská centrální čítárna obložená knihami, dřevem a sklem. Také zde nechybí individuální pracovny a všudypřítomné nákupní košíky na osobní věci čtenářů. Náš průvodce Jochen poznal, že nás tolik výkladu za celý den již zmohlo, ale čítárnou jsme se ještě ohromit nechali.

Od Unter den Linden je to jen kousek k dalším berlínským pamětihodnostem: na dohled k Brandenburger Tor, Reichstagsgebäude, Židovskému památníku, parku Tiergarten, nepřehlédnutelné televizní věži na Alexanderplatz nebo k Berliner Dom na muzejním ostrově.

Poslední exkurze nás zavedla tam, kde jsme začínali: do rozsáhlého komplexu Freie Universität Berlin. Komplex se podle vzhledu budov dělí na Rostlaube a Silberlaube, ale tentokrát jsme měli možnost prohlédnout si třetí, nejnápadnější a nejzajímavější část komplexu, Philologische Bibliothek, přezdívanou Das Gehirn – mozek. Kupolovitá budova je uvnitř rozčleněna na dvě „hemisféry“, tvořené patry s regály. Jejím autorem je britský architekt Norman Foster.

Výklad naší průvodkyně byl poněkud zarážející, když namísto chvály upozorňovala na mnohé nedostatky krásné budovy, především absenci tichého prostoru (i nahoře je možné slyšet, co říkají knihovnice návštěvníkům u výpůjčního pultu v přízemí) a ostudný problém s vnějším pláštěm budovy, kvůli kterému do knihovny léta zatékalo. Knihovna je ale i tak obdivuhodná a fotogenická. Její fond, čítající téměř 800 000 jednotek, obsahuje kromě klasických filologických oborů jako germanistika, slavistika nebo romanistika také fondy klasické filologie, filozofie, japanistiky či indologie.

Na závěr patří poděkování členům Výkonného výboru AKVŠ, především Markétě Bočkové a Haně Landové, za zodpovědnou organizaci celého zájezdu. Každý z účastníků si určitě odnesl zajímavé zahraniční postřehy či inspiraci. Všichni také věří, že tento zájezd, ač první, určitě nebyl tím posledním, který AKVŠ zorganizovala. Budeme se těšit na další zahraniční zážitky.

Poděkování za korekci textu Davidu Miffkovi, který se zájezdu také účastnil.