Main content

LITERÁRNÍ VÝROČÍ - LISTOPAD

Před 110 lety, 1. 11. 1907, zemřel Alfred Jarry (* 1873), francouzský spisovatel, předchůdce surrealismu, proslulý zejména sérií satirických her o Králi Ubu či prózami Nadsamec a Messalina.

B. StokerPřed 170 lety,   8. 11. 1847, se narodil autor proslulého hororového románu Dracula, irský spisovatel Bram Stoker († 1912); Dracula se stal námětem mnoha filmů, pokračování, variací i parodií nebo úspěšného muzikálu Karla Svobody.

Před 140 lety,  9. 11. 1877, zemřel Karel Sabina (* 1813), český politik, publicista, kritik, básník, dramatik a prozaik, dnes známý především jako libretista Smetanových oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta a nechvalně také tím, že byl spolupracovníkem rakouské tajné policie.

N. MailerPřed 10 lety,  10. 11. 2007, zemřel americký spisovatel Norman Mailer (* 1923), autor beletristických děl a reportážních románů (tzv. nový žurnalismus), dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny (Armády noci a Katova píseň) a Národní knižní ceny (Armády noci); mezi jeho další díla patří např. Nazí a mrtvíAmerický senCo děláme ve Vietnamu?Oheň na MěsíciDávné večeryDuch děvkyLesní zámek aneb Hitlerův přízrak či biografie slavné herečky Marilyn.

Před 10 lety,   12. 11. 2007, zemřel americký prozaik a dramatik Ira Levin (* 1929), autor románů Rosemary má děťátkoStepfordské paničkyHoši z Brazílie a Někdo se dívá, které byly zfilmovány.

A. LindgrenováPřed 110 lety, 14. 11. 1907, se narodila švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová († 2002), jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších autorek literatury pro děti a mládež. Nejznámějšími knihami jsou Pipi Dlouhá punčocha a Děti z Bullerbynu, dále např. Ronja, dcera loupežníkaEmil NeplechaBratři Lví srdce či Karkulín ze střechy. Její knihy byly přeloženy do šedesáti jazyků a bylo podle nich natočeno přes čtyřicet filmů. Sama autorka psala i filmové a divadelní scénáře.

Před 170 lety,  18. 11. 1847, se narodila Eliška Krásnohorská († 1926), česká básnířka a prozaička, propagátorka ženské emancipace, překladatelka, kritička a libretistka oper Smetanových (HubičkaTajemstvíČertova stěna a Viola, kterou Smetana už nedokončil) či Fibichových (Blaník), autorka moralizujících próz zejména pro dospívající dívky (např. Svéhlavička), knih i básní pro děti a mládež a dvousvazkových vzpomínek Co přinesla léta.

Před 160 lety,  26. 11. 1857, zemřel Joseph von Eichendorff (* 1788), německý romantický básník, prozaik a dramatik, autor slavné novely Ze života darmošlapa.

W. BlakePřed 260 lety,  28. 11. 1757, se narodil William Blake († 1827), anglický grafik, malíř a básník, ve své době nepříliš pochopený; jeho výtvarné i básnické dílo mělo později značný vliv na romantiky a prerafaelity, na secesi a expresionismus. Byl vyučeným mědirytcem a vytvořil ilustrace k Dantovi, Miltonovi, k Bibli a ke svým vizionářským a mystickým básním, např. Písně nevinnostiPísně zkušenosti či Snoubení nebe a pekla. Česky vyšly např. výbory Svět v zrnku písku či Napíšu básně kytkám na listy.

Před 200 lety,   28. 11. 1817, se narodil francouzský prozaik Paul Féval († 1887), autor historicko-dobrodružných románů-fejetonů, z nichž nejslavnější jsou Tajnosti Londýna a především několikrát zfilmovaný Hrbáč.

A. MoraviaPřed 110 lety,   29. 11. 1907, se narodil Alberto Moravia (vl. jm. A. Pincherle, † 1990), jeden z nejslavnějších italských spisovatelů 20. století. Proslavil se hned svým prvním románem Lhostejníz roku 1929. Následovala dlouhá řada úspěšných děl, z nichž k nejlepším patří vedle dvou svazků Římských povídek zejména romány ŘímankaKonformistaPohrdáníHoralka a Nuda; dále jsou to např. AgostinoJá + OnMarné ctižádostiPozornostLáska manželská či Cesta do Říma. Množství jeho knih bylo zfilmováno, slavné jsou např. filmové verze Římanky s Ginou Lollobrigidou či Horalkyse Sophií Lorenovou, která za svůj herecký výkon získala Oscara.

Před 350 lety,  30. 11. 1667, se narodil anglický prozaik Jonathan Swift († 1745), autor jednoho z nejslavnějších románů světové literatury, satiry ve formě alegorie Gulliverovy cesty.

Před 70 lety,  30. 11. 1947, se narodil americký dramatik, scenárista a režisér David Mamet, nositel Pulitzerovy ceny za drama Glengarry Glen Ross (Konkurenti), které bylo i zfilmováno.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora