Main content

KLÁŘINA KUCHAŘKA ANEB DESET RECEPTŮ NA WORKSHOPY V KNIHOVNĚ

Poučné knížky v muzejní omáčce

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Zabýváme-li se čtenářstvím, automaticky myslíme na četbu krásné literatury. Čtení knih populárně naučných stojí stranou zájmu, odborné publikace přijdou na přetřes až při studiu na vysoké škole. Do té doby se nikdo ani slůvkem nezmíní o tom, že naučné knihy nám mohou přinést nejen nové informace, ale také čtenářský zážitek.

Kolik knihovnických workshopů se zaměřuje na seznámení s odbornými či populárně naučnými publikacemi? Převládají programy, které mají za cíl zprostředkovat knihy beletristické, zaměřují se na literární kvality vybraných titulů, představují literární žánry, seznamují se spisovateli považovanými za umělce.

Začněme právě dnes. Rok 2015 byl vyhlášen rokem technického vzdělávání.

Recepty z muzea

Začnu oklikou přes muzea. Zde se již několik let děje něco podstatného a pro knihovny inspirativního. Animační, lektorské či edukativní programy se snaží zprostředkovat různým návštěvnickým skupinám poznatky o vystavovaných exponátech. Muzejní pedagogové hledají příběhy, na kterých lze cestu za poznáním vystavět, a metody, které udrží pozornost při vybraném tématu a skupinu aktivizují.

Muzejní pedagogika je stále v plenkách, ale už můžeme říct, že takové programy mají odezvu. Muzeum od muzea se v chápání animace liší, takže někde se úspěšně vydávají s předškoláky za lovci mamutů, jinde zkoumají s celými rodinami vysoké pece nebo pátrají se žáky po historii pohřbívání a v dalším muzeu podnikají se seniory geologické expedice.

Chybí nám v kuchyni odborníci?

Dá se namítnout, že na rozdíl od muzea v knihovnách nepracují odborní pracovníci, kteří by tako­vé programy mohli garantovat. Knihovna však disponuje množstvím naučných publikací, se kterými se dá vybrané téma otevřít a postupně živit. A ostatně, co nám brání při přípravě workshopů vejít v kontakt s autory knih odborných?

Knihovníci jsou sami informačními odborníky a právě programy věnované informační, internetové či počítačové gramotnosti bývají velmi oblíbené. Fakt, že v knihovnách většinou nepracují literární vědci, ale experti na práci s informacemi, přece dává stejné šance programům seznamu­jícím s fondem knih přírodovědných, uměnovědných, etnografických či třeba psychologických. Jen vše správně připravit.

Zážitek z vědecké kuchyně

Aby nedošlo k mýlce. Nejde o to, téma vyvařit, podusit, maximálně vytěžit… Smyslem takových setkání je ochutnat, zprostředkovat zážitek z odborného textu, zakusit dobrodružství objevování. Absence příběhu je jen domnělá, i naučná literatura umí být čtivá a napínavá. A kdo koneckonců tvrdí, že krásná literatura čtenáře nesytí odbornými poznatky?

V knihovně nemusíme postupovat podle učiva a ročníku, ale podle zájmu. Pokud děti nadšeně znovu a znovu čtou knihu o tom, jak si postavit motorku nebo letadlo, jak dobýt hrad nebo jak bednáři staví sud, upevňují čtenářské návyky a zároveň zažívají radost z objevování světa i nečekaných zákoutí jazyka.

Recepty pro poučné hraní s předškoláky

  • Povídejte si s dětmi o tom, kdy je základem knihy příběh a kdy se něco nového dozvídáme.
  • Porovnávejte publikace, ve kterých jsou zvířa­ta, auta nebo mašinky pohádkovými postavami, jež jednají, mluví a zažívají příhody, a publikace, které nás seznamují s jednotlivými zvířecími druhy nebo dopravními prostředky. Odlišujme pohádkové a skutečné, fantazii a poznatky.
  • Po četbě příběhu přecházejme k dohledávání významů. Zjišťujme v knihách odpovědi na otázky typu: Co je verpánek? Jak vypadá bagr? Co dělá sopka?

Recepty pro průzkum populárně naučných publikací s mladšími školáky

  • Neulpívejme na věkovém doporučení, ale vycházejme ze zájmu o téma. Knihy vám dají oporu nejen pro historické či biologické exkurze, pomohou nám i s otázkami z technických věd.
  • Dohledávejme společně v naučných knihách informace, na které představivost nestačí: o dobovém oblečení, o chování zvířat nebo výzkumu vesmíru. To vše mohou děti využít při vlastní tvor­bě: psaní, kreslení nebo hraní.
  • Podnikněme výpravu za historií písma a knihoven, vyzkoušejme si psaní brkem, klínové písmo vtiskované do hliněné tabulky.
  • Všímejme si řazení populárně naučných knih, podporujme děti při tvorbě takových textů, třeba o historii jejich města nebo o přírodě v okolí.

Recepty pro ochutnávání odborných knížek se staršími školáky

  • Buďme v kontaktu se školami nejen při zajišťování publikací a besed k hodinám literatury, ale i dalších předmětů a zejména projektů, pro které žáci musí sami dohledat informace.
  • Diskutujte o tom, jak jsou knihy řazené, kolik různých vědeckých disciplín máme a čemu se věnují.
  • Všímejme si tiráže, doslovů a předmluv. Pátrejme po autorství knih, hledejme jejich autory a seznamujme se s nimi, aby čtenáři pochopili, že kniha není anonymní zdroj.
  • Nebojme se tištěné knihy porovnávat s informacemi na internetu. Informujme čtenáře nepředpojatě o tom, že knihy zastarávají, ale na druhou stranu vždy informaci podávají v kontextu, s jas­ně vyjádřeným názorem a čitelným autorským pozadím. Informaci z internetu vždy musíme ověřovat.
  • Podporujme holky a kluky ve vědeckých výpravách a bádání, vyhlašujme soutěže a projekty, jejichž výstupem bude vědecká zpráva, encyklopedický text, zápis z pozorování či experimentu.

Recepty pro vědecké experimenty se studenty a pokročilými čtenáři

  • Okopírujme po stránce z knih odborných a beletristických. Záměrně vybírejme nejasné pasáže. Třeba Chazarský slovník, román srbského spisovatele Milorada Paviće, Borgesovy Obecné dějiny hanebnosti, ukázku z Vedlejších příznaků či Bez peří Woodyho Allena nebo z Pekařovy noční nůše Ivana Wernische a mezi ně zamíchejme texty odborné, ale psané svižným nebo vytříbeným jazykem. Vyzkoušeny jsou texty Stanislava Komárka, Zdeňka Kratochvíla, Sigmunda Freuda či Zigmun­da Baumana. Potom zadejme jednoduchý úkol roztřídit stránky na dvě hromádky. Přímý kontakt s odborným textem čtenáře překvapí.
  • Zvěme do knihovny odborníky, kteří publikují. Nebojme se ani knih s výraznou specializací či vysokou náročností. Autor sám je schopen posluchačům téma ozřejmit.
  • Nedávejme v knihovnách větší prostor astrologům než astronomům, neupřednostňujte numerology před matematiky, znalce léčivých kamenů před geology, léčitele před lékaři.

„Ošklivá literatura“ čtenářům rozšiřuje slovní zásobu, pomáhá porozumět novým oblastem, učí moudrosti a respektu k vědě. Knihovna může nasměrovat školáky ke studiu a pomoci rozšířit obzory dospělým. Kdo jiný by měl poskytnout podporu pro čtenářství odborných knih u laické ve­řejnosti? Přednáškami či besedami o vědecké literatuře knihovny zaujmou i seniory, kteří touží po dalším vzdělávání. Proč by za ním nemohli zamířit zrovna do knihovny?