Main content

OD REDAKČNÍHO STOLU

Letní rozjímání

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

každé letní dvojčíslo odborného časopisu – a Čtenář není výjimkou – má svá specifika a pevně stanovené hranice. Nemělo by zapomínat na svůj oborový profil, ale naopak poskytovat věcné informace stejně jako po celý zbytek roku, na druhé straně by ale mělo umět i navodit odlehčenou atmosféru nadcházejících prázdnin a kýženého času dovolených. Kreslíř letošních obálek se svého úkolu zhostil na výbornou, a tak jsme se v redakci snažili, abychom nezůstali pozadu. Rozšířený rozsah nám umožnil poskytnout více prostoru hlavnímu tématu čísla – dětskému čtenářství. Na tomto místě bych rád poděkoval zvláště Zlatě Houškové za její pomoc a roli neocenitelného dispečinku dětských oddělení knihoven. Abychom zachovali tematickou různorodost čísla, nemohli jsme ani všechny zajímavé příspěvky najednou zařadit. Dostane se však na ně postupně v dalších číslech, protože dětské čtenářství, informační gramotnost a roli, které v tomto procesu zastávají veřejné knihovny, považujeme za klíčové pro budoucnost – a nestydím se použít patetického vyjádření – našeho národa. Rovněž kalendárium odborných akcí před dobou dovolených a chystaných po jejím skončení utěšeně narostlo. I o těchto aktivitách přináší toto číslo svědectví.

Léto svým způsobem rozmarné jsem si nanečisto vyzkoušel už v červnu. Krásné pláže plné jemného bílého písku, kam jen dohlédnete, prakticky bez zahraničních turistů. Ani žhnoucí slunce pořádně neohřálo několik šťastných, ale zimou promodralých dětí, pokud nebyly oblečené v neoprenových oblečcích. Nad písečnými dunami čněly pozorovatelny a nepoužité „dračí zuby“ proti tankům, mlčenlivé betonové pozůstatky druhé světové války. Ne, neblouzním z přehřátí už zpátky doma a pod tíhou zodpovědnosti, která aktuální témata upřednostnit v dalším čísle. Snažím se vám jen přiblížit atmosféru Studlandského zálivu na jihu Anglie a se vzpomínkou na Winchesterskou bibli, kterou uchovávají v nepříliš vzdálené slovutné katedrále, nám všem přát, aby se již po desetiletích přetřásaná potřeba nové budovy pro Národní knihovnu stala konečně skutečností a aby se kompletně revitalizovaná knižní katedrála Klementina zaskvěla v plné kráse. Nebo je snad blíže realitě teplejší voda v Atlantiku?

JAROSLAV CÍSAŘ