Main content

ZE SVĚTA

Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V souvislosti s vraždami v redakci pařížského časopisu Charlie Hebdo musí i pracovníci knihoven řešit zpřístupňování dokumentů, které mohou vzbudit až vražedný vztek některých čtenářů. Muslimští čtenáři považují mnoho dokumentů v evropských knihovnách za rouhačské. Některé muslimské země za takové projevy udělují i trest smrti. V souvislosti s přílivem uprchlíků z těchto zemí se budou muset evropské knihovny věnovat i této problematice. V redakci časopisu Charlie Hebdo bylo zabito 12 osob, protože uveřejnil karikatury proroka Mohameda. Francie nemá žádné zákony postihující kritiku náboženství, ovšem zabijáci jednali na zákla­dě vlastní interpretace islámského práva. Mezinárodní humanistické organizace identifikují 55 zemí, které uplatňují zákony proti rouhání včetně sankcí, ve 39 zemích můžete být uvězněni a šest zemí uplat­ňuje trest smrti. V dávné minulosti znaly zákony pro­ti rouhání i evropské země (ve skotském Edinburgu byl roku 1697 popraven Thomas Aikenhead – poslední oběť těchto zákonů ve Velké Británii). Svobodu projevu definovala Ústava USA z roku 1791, primárně její První dodatek, kde princip svobody definuje pouhých 45 slov. OSN přijala Všeobecnou deklaraci lidských práv v roce 1947 a Evropská úmluva o ochraně lidských práv platí od roku 1950.

(IFLA Journal – Volume 41, Number 2/2015, s. 112–119)

Jedinečnou akvizicí Státní knihovny v Mnichově a Státní knihovny v Berlíně byl nákup archivu hudebního vydavatelství Schott z Mohuče, který nabízí nahlédnutí do historie hudby. Hudební vydavatelské archivy poskytují zajímavé informace i o autorech, ukazují preference vydavatelů a jejich vliv na kulturní vývoj. Vydavatelství Schott má více než dvousetletou historii a jeho archiv byl rozdělen na tři části. První tvoří ekonomická agenda a obchod­ní korespondence vydavatelství z let 1787 až 1945, druhá obsahuje publikační činnost z let 1810–1950 (50 000 titulů tištěných not a 30 000 rukopisů). Třetí část archivu je opravdový poklad – 35 000 dopisů významných skladatelů a 600 notových autografů. Bavorská státní knihovna v Mnichově převzala první a druhou část archivu (350 metrů polic). Třetí část archivu získala Berlínská státní knihovna a dalších šest institucí. Pro badatele je velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se ubírala vydavatelská politika a co byl ochoten vydavatel publikovat (vydávaná díla musela slibovat určitou tržní hodnotu a zájem veřejnosti). Vydavatelství si už v minulosti muselo dělat analýzu trhu a oslovovat autory, kteří mu přinesli úspěch a finanční prostředky. Německé výzkumné instituce tento archiv dnes považují za součást národního kulturního dědictví. Historie hudebních vydavatelů přináší odborníkům nové informace o umělcích, kteří byli často na vydání svých děl existenčně závislí. Archiv bude postupně digitalizován a zpřístupněn zájemcům na internetu.

(Bibliotheks Magazin – 10. Jahrgang, 29. Ausgabe, 2/2015, s. 3–9)

Na počest významné osobnosti v dějinách slovenských národních dějin byl rok 2015 vyhlášen za Rok Ľudovíta Štúra. Slavnostní zahájení se konalo v sále Bratislavského hradu a předznamenalo řadu aktivit konaných téměř ve všech koutech Slovenska. Hlavním organizátorem akcí je Ministerstvo kultury SR. V prostorách Hradu je instalována výstava Ľudovít Štúr (1815–1856) – reformátor slovenské společnosti s výtisky jeho knih. Návštěvník může obdivovat jeho portréty, dobové litografie, dokumen­-t­y z muzeí a knihoven. Slovenské Národní noviny, které vydával od 1. 8. 1845, vycházejí dodnes. Za pozornost stojí i další akce, výstavy, koncerty, di­vadelní hry (otevření Knihovny Ľudovíta Štúra na Evangelickém gymnáziu v Prešově, literárně-hudeb­ní program v kostele sv. Kateřiny v Kremnici, projekt scénických a divadelních aktivit Zrcadlení Ľudovíta Štúra v Nitře). Musíme zmínit také premiéru divadelní hry Orol tatranský ve Zvolenu, celonárodní slavnost na Děvíně a Národní vlastivědný výstup na Pustý hrad u Zvolenu. Vyvrcholením a vyjádřením pocty Ľudovítu Štúrovi byly celonárodní oslavy 200. výročí jeho narození v rodné obci Uhrovec 24.–25. 10. 2015. Depozitáře Slovenské národní knihovny v Martině ukrývají bohatý osobní archiv Ľudovíta Štúra. Je tu i jeho školní sešit s krasopisem z latiny a dalších jazyků. V paměti slovenského národa zůstane navždy zapsán jako člověk, který Slováky probudil z hlubokého snu.

(Bibliotheca Universitatis – 11. roč., č. 2/2015/2016, s. 8–12)