Main content

ROZHOVOR s Mgr. Evou Svobodovou, ředitelkou Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové

JIŘINA KÁDNEROVÁ kadnerovaj@volny.cz

Královéhradecký kraj je rodištěm řady věhlasných spisovatelů a obrozenců. Zdejší krajská knihovna si letos připomíná deset let od otevření nové budovy, které se dnes v Hradci Králové podle tvaru oken říká „ementál“. Dříve sídlila v budově bývalé synagogy, jež byla usnesením vlády převedena do majetku Židovské obce. V roce 2019 si bude knihovna připomínat 70 let od svého založení. Eva Svobodová nastupovala do funkce ředitelky právě v době přípravy nové budovy, takže se „dramatických“ témat k rozhovoru naskýtá celá řada…

Paní ředitelko, povězte nám ve stručnosti celý příběh…

Nastupovala jsem do funkce na začátku roku 2002, to už měla knihovna v ruce rozhodnutí o stavbě nové budovy knihovny. Ale vše začalo daleko dříve, v roce 1994, kdy bylo usnesením vlády rozhodnuto a schváleno převedení naší hlavní budovy, bývalé synagogy, do majetku Židovské obce v Praze. Od tohoto roku probíhala mezi vedením knihovny a Ministerstvem kultury jednání o výstavbě nového moderního komplexu. Projekt výstavby knihovny s názvem Knihovnicko-informační centrum U Přívozu byl na ministerstvu zaregistrován 31. 7. 2001 s celkovým rozpočtem 394,5 milionu korun. Od města jsme si pronajali pozemky v lokalitě U Přívozu nedaleko univerzitního kampusu. Byla vyhlášena architektonická soutěž, která se uskutečnila v roce 2002. Zvítězila studie týmu Projektil architekti Praha. V roce 2003 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Stavba pak byla zahájena v roce 2004 a ukončena v roce 2008. Lidé budovu přezdívají „ementál“, na což jsme dost alergičtí. To už spíše skousneme stále přežívající název ‚vědárna’… Unikátní nástěnné malby nám vytvořila paní Martina Novotná, proto čas od času pořádáme komentované prohlídky s výkladem autorky. Stále se najdou lidé, kteří se o ně zajímají. Téměř všechny nástěnné malby jsou zachyceny v námi vydané knize1.

Kdy jste novou knihovnu otevřeli?

Stěhování do nové budovy probíhalo v parném létě roku 2008, slavnostní otevření pro veřejnost bylo stanoveno na 25. září 2008. V ten den prošlo knihovnou na dva tisíce lidí. Jeden z nich nám zanechal vzkaz: Byl jsem tady! Fantomas. Od loňského roku máme pro podpisy významných osob vyčleněný jeden ze sloupů ve druhém nadzemním podlaží, takže stát se to dnes, jeho podpis bychom uchovali pro budoucí generace, ale tehdy jsme ho odstranili… V následujícím období naši čtenáři, uživatelé, návštěvníci a příznivci knihovnu doslova adoptovali, protože jsme jich registrovali dvojnásobek oproti období ve staré budově. Tím se dal také do pohybu nepřetržitý sled změn. Hned v prvním roce jsme zjistili, na co architekti ve svých projektech zapomněli. Uživatelé nás například upozornili na chybějící poličky na položení tašek u výpůjčních pultů. Vodní živel nám dokázal, že betonový povrch zhotovený podle norem ještě nezaručí jeho absolutní rovnost. Knihovna také občas „plave“, a tak se její uživatelé v touze po vědění před knihovnou brodí vodou. Každý rok nabízíme alespoň jednu novou službu. Instalovali jsme Wi-Fi i automat na kávu, terminál pro bezhotovostní platby, zavedli jsme on-line platby, nové webové stránky knihovny, od 1. 1. 2010 jsme spustili vzdálený přístup do placených databází. Ve druhém patře jsme zřídili galerii Automat, rozšířili kamerový systém. S velkým zájmem návštěvníků se setkaly dětské koutky, přebalovací pulty pro miminka i fontána na pitnou vodu. Vše se využívá opravdu hojně.

Věnujete také velkou pozornost e-knihám a rozšíření služeb pro různé kategorie uživatelů…

Ano, začali jsme půjčovat elektronické čtečky s volně dostupnými díly (zejména českou klasickou literaturu), v roce 2012 k tomu přibylo půjčování elektronických knih. Prostřednictvím tzv. služby PDA (řízené akvizice) jsme našim čtenářům umožnili podílet se přímo na výběru a nákupu zahraniční literatury z nabídky firmy EBSCO. Od dubna téhož roku jsme pro registrované uživatele do provozu uvedli dodávání elektronických kopií článků. Čtenářský elektronický katalog byl obohacen o obálky knih a skeny obsahů vybraných odborných publikací. Po stisknutí tlačítka „Citace“ mohou uživatelé získat citaci dané publikace, což by měli ocenit zejména studenti při zpracování vysokoškolských prací. V poslední době se k bibliografickým záznamům připojují odkazy na plné texty publikací. Letos jsme spustili nový vyhledávač PRIMO a možnost objednat si knihy i z volného výběru. Peněženky a kabelky našich uživatelů nezatěžujeme dalším plastem, pokud vlastní městskou kartu nebo studentské či zaměstnanecké průkazy univerzit a dalších škol působících v Hradci Králové a Pardubicích, mohou je využít i pro registraci v naší knihovně. Také studijní boxy si našly své uživatele. Biblioboxy doplňují možnost vracet knihy v režimu 24/7, tato služba je stále oblíbenější. Hendikepovaným občanům a seniorům jsme nabídli ve spolupráci s dobrovolníky donášku knih domů. V druhé polovině roku 2012 byl v naší knihovně založen klub seniorů. Nesmíme zapomenout ani na oblíbené kurzy trénování paměti nejen pro seniory a velice žádané kurzy počítačové gramotnosti. Neměli jsme štěstí na nájemce kavárny, ale po třech neúspěšných pokusech se blýsklo na lepší časy. Kavárnu CrossCafe si oblíbili snad všichni. 

Východní Čechy jsou oblastí spojenou v minulosti s narozením a působením mnoha obrozenců a věhlasných spisovatelů. Je tady stále cítit toto „genium loci“?

Region východních Čech od roku 2002 sdílíme s Libereckým a Pardubickým krajem a Krajem Vysočina. Z bývalého Východočeského kraje nám zbylo jen pět okresů – Jičín, Náchod, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. Ovšem stále jsme krajem rodiny Čapků, Aloise Jiráska, Boženy Němcové, Josefa Škvoreckého, Bohuslava Balbína, Václava Klimenta Klicpery, Matějů Kopeckých, Magdaleny Dobromily Rettigové, ale i Vladimíra Brandejse, Jana Dvořáka, Jiřího Uhlíře, Dragy Zlatníkové, Václava France, Evy Černošové a dalších. Abychom badatelům usnadnili přístup k informacím o významných osobnostech kraje, a to nejen literátech, budujeme databázi regionálních osobností a databázi výročí těchto osobností. Ctíme literární historii našeho regionu. Je naším rodinným stříbrem, ale zajímáme se i o současné literáty a propagujeme je. Máme velmi zajímavou spolupráci se Státní vědeckou knihovnou v Banské Bystrici. Nejen že si každoročně vyměňujeme dva stážisty, ale každý rok jedna z partnerské knihovny posílá na týdenní pobyt do druhé kulturní delegaci, ve které je spisovatel nebo básník, někdy i literární historik daného regionu. Letos je řada na nás a do Banské Bystrice se s námi vypraví pohádkář a bývalý horský záchranář Josef Lukášek. S Univerzitou Hradec Králové pořádáme Literární dílny, kam zveme zajímavé osobnosti. Do našeho kraje patří i Hořice se svou Střední průmyslovou školou sochařskou a kamenickou. Absolventské práce jejích studentů zpříjemňují okolí knihovny. Snad díky naší budově si k nám našli cestu odborníci na malířství, sochařství a architekturu. Přednášky a besedy na tato témata mají u nás téměř domovské právo.

V městě Hradci Králové fungují vedle sebe tři velké knihovny – Studijní a vědecká knihovna, Univerzitní knihovna a Knihovna města Hradce Králové. Jaká je vaše spolupráce nebo „dělba práce“ vzhledem k uživatelům?

Jsem přesvědčena, že mezi občany Hradce a okolí i studenty, kteří sem přijíždějí do škol, se najde mnoho těch, kteří navštěvují všechny tři knihovny. A také vím, že mnoho lidí si zejména naši a městskou knihovnu stále plete. Není to nikterak nový jev a každá knihovna se s tím vyrovnává po svém. „Dělba práce“ mezi naší knihovnou a Knihovnou města Hradce Králové (KMHK) je založena na velmi dlouhé tradici. Nikdy jsme neměli dětské oddělení, to je a zůstane doménou městské knihovny, i když na vyžádání poskytujeme lekce informačního vzdělávání i třídám ze základních škol, a pokud přijdou předškolní děti z mateřské školy na exkurzi, věnujeme se jim také. Ovšem nejsou pro nás prioritní skupinou. Již někdy v osmdesátých letech jsme se s KMHK dohodli, že hudební oddělení a zvukovou knihovnu pro nevidomé budou budovat oni. Do roku 1995 jsme jim předávali povinný výtisk hudebnin. MVS mezi oběma knihovnami má nadstandardní formu. Výměnu knih v rámci MVS realizujeme jednou týdně dovozem objednaných a odvozem vrácených knih služebními auty. Ke škodě uživatelů jsme zatím nedospěli ke společné průkazce. S univerzitou máme dohodu o vzájemné akceptaci ISIC a našich čtenářských průkazů; registrace studentů je u nás v knihovně mnohem jednodušší než dříve. V Hradci Králové jsou ale i další knihovny. Ředitelka knihovny Lékařské fakulty UK je členkou redakční rady našeho zpravodaje U nás. Nové prostory nedávno získala knihovna Galerie moderního umění. Má velice zajímavou sbírku výstavních katalogů. Bez povšimnutí návštěvníků Hradce Králové by neměla zůstat ani Biskupská knihovna a její historické fondy. Spolupráce v rámci kraje se neomezuje jen na knihovny, spolupracujeme i s dalšími paměťovými institucemi, například s Muzeem východních Čech, s muzei v Dobrušce, Jaroměři či Jičíně. V minulosti jsme realizovali společné projekty zpracování regionálních periodik. V rámci krajského projektu digitalizace jsme zdigitalizovali dokumenty muzeím a knihovnám v kraji; v naší krajské digitální knihovně mají vytvořeny virtuální sbírky svých digitalizovaných dokumentů.

Dokončení příště

 

1 NOVOTNÁ, Martina. Malovat po zdech dovoleno: nástěnné malby. Hradec Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2008, 89 s. ISBN 978-80-7052-089-5.

 

Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové  

(údaje o činnosti za rok 2016)

  •  počet pracovníků: 81,8 úvazku
  •  velikost fondu: 1 389 915 knihovních jednotek
  •  počet čtenářů: 9 023; knihovna nabízí registraci uživatelům od 15 let

       studenti VŠ a SŠ: 43 % registrovaných uživatelů

       senioři 60+: 7 % registrovaných uživatelů

       studijní boxy: 1800 návštěvníků ročně

  •  počet výpůjček: 430 385
  •  počet fyzických návštěvníků: 170 269
  •  počet návštěvníků on-line služeb: 570 305
  •  vlastní specializované databáze: 5
  •  licencované EIZ: 8
  •  počet vstupů do EIZ z prostoru knihovny: 7 302
  •  digitalizace: zpracováno 492 monografií a 22 titulů periodik
  •  počet akcí: 76 kulturních, 211 vzdělávacích (pro veřejnost); 45 (vzdělávání pro knihovníky v kraji)

Více informací naleznete na www.svkhk.cz.

Základní fakta z historie

12. 4. 1949 na zasedání vlády přijato konečné rozhodnutí o ustavení Státní studijní knihovny v Hradci Králové
10. 6. 1949 rozhodnuto o pojmenování nové knihovny po ministru školství, věd a umění Zdeňku Nejedlém
4. 11. 1949 slavnostní otevření Státní studijní knihovny v Hradci Králové v prostorách muzea, první ředitelem byl Jiří Rys; současně předán fond Městské studijní knihovny
1951 přestěhování knihovny do prostor Lékařské fakulty v Šimkově ulici
duben 1953 zahájen provoz v nově získaných prostorách na Eliščině nábřeží
1954 Státní vědecká knihovna Zdeňka Nejedlého v Hradci Králové
1. 10. 1958 Krajské knihovny v Hradci Králové
1. 7. 1960 na základě uzemní reorganizace osamostatnění Státní vědecké knihovny; je součástí jednotné soustavy knihoven podle zásad nového knihovního zákona z roku 1959
1. 7. 1968 odkoupení budovy bývalé synagogy na Pospíšilově třídě od Židovské obce státem
1971 zahájení provozu půjčovny v adaptovaných prostorách bývalé židovské synagogy
1983 zahájení provozu v Hale I skladového depozitáře na Pouchově
1994 bezúplatný převod budovy synagogy z vlastnictví státu na Židovskou obec v Praze
1. 7. 2001 změna zřizovatele (Královéhradecký kraj)
31. 7. 2001 vydán Registrační list projektu na výstavbu nové budovy knihovny
20. 3. 2002 vyhlášení architektonické soutěže
27. 10. 2002 vyhlášení vítěze architektonické soutěže (Projektil architekti Praha)
7.–26. 11. 2002 vernisáž 62 architektonických návrhů v prostorách Muzea východních Čech
16. 9. 2004 předání staveniště vítězné stavební firmě VCES, a. s.
26. 10. 2004 slavnostní položení základního kamene
2007 ocenění Vynikající betonová konstrukce ČR
24. 1. 2007 zahájení ostrého provozu knihovnického systému ALEPH
13. 6. 2008 předání stavby, kolaudační rozhodnutí
28. 7. 2008 zahájení stěhování do nové budovy (prostory na Pospíšilově třídě a Eliščině nábřeží byly vráceny Židovské obci Praha a městu Hradec Králové)
25. 9. 2008 slavnostní otevření nové budovy knihovny a den otevřených dveří pro veřejnost
29. 9. 2008 zahájení provozu pro veřejnost
2009 ocenění Stavba roku 2009
2009 Grand Prix Architektů 2009
4. 11. 2009 60. výročí založení knihovny, knihovna obdržela medaili Z. V. Tobolky
24. 2. 2014 zahájení provozu krajské digitalizační jednotky
22. 2. 2016 Odborné knihovny prof. F. Černého – divadlo a region