Hlavní obsah stránky

TÉMA: Knihovny ČR a Ukrajina: S roboty v knihovně

MICHAELA MRÁZOVÁ mrazova@svkos.cz

Podpoře uprchlíků z Ukrajiny se začala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (MSVK) věnovat brzy po vypuknutí konfliktu. Již od března 2022 jsme spustili kurzy češtiny pro dospělé. V našem projektu, který podpořila Nadace OSF, šlo o doplnění těchto kurzů o volnočasové aktivity dětí od šesti let. Klub robotiky je iniciativou, díky které se mohou děti a mladí lidé ukrajinského původu zapojit do vzdělávacích aktivit a posilovat své schopnosti a zájmy v oblasti robotiky.

V MSVK rozvíjíme aktivity v oblasti STEAM, tedy propojování vědy-technologií-techniky-umění-matematiky, již od roku 2019. Je to např. vedle informační a mediální gramotnosti či kybernetické bezpečnosti jedna z našich klíčových oblastí. V této oblasti poskytujeme služby pro školy – od mateřské až po střední – ve formě lekcí s výukovými roboty pro žáky, také se snažíme metodicky pomáhat pedagogům se zaváděním techniky a výukové robotiky do IT, ale i neinformatických předmětů.

Činnost Klubu robotiky pro děti

Tento Klub robotiky pro děti, který propojuje výše zmíněné aktivity knihovny, je určen primárně pro děti z Ukrajiny, kterým atraktivní formou chceme pomoci s jejich adaptací do českého (výuka češtiny) a školního (výuková robotika, rozvoj technické a digitální gramotnosti) prostředí. Také jsme chtěli dětem nabídnout kvalitní způsob trávení volného času v bezpečném prostředí, což, jak se nám později potvrdilo, kvitují i jejich rodiče, kteří (z pochopitelných důvodů) mají o své děti obavy. 

Celkem jsme v období březen–květen naplánovali osm setkání, vždy ve čtvrtek 14:45–17:30. Tento den a čas jsme zvolili tak, aby se nám kryl s kurzem češtiny pro dospělé, aby rodiče, kteří chodí na kurz, mohli přivést s sebou i děti, které se budou účastnit klubu. Klub je otevřen všem dětem (není podmínkou účast dospělého na kurzu češtiny), nevyžaduje se žádná registrace, poplatek ani členství v knihovně. Věkovou hranici šesti let jsme stanovili proto, že pro práci s některými výukovými roboty je třeba umět číst a pochopit jednoduchý text, ale mnohé aktivity jsme schopni upravit tak, aby si s nimi poradily i děti v předškolním věku. 

O Klubu jsme informovali prostřednictvím webu a sociálních sítí knihovny, také jsme k informování využili facebookovou skupinu Ostrava pro Ukrajinu, kde se sdružuje mnoho ukrajinských uprchlíků. Informaci jsme také rozeslali našim partnerům v projektu, kteří vylepili naše česko-ukrajinské plakátky. S propagací pomohla také lektorka a překladatelka, která informace šířila dále směrem ke svým kontaktům v ukrajinské komunitě.

Robotické výukové prostředky

Prostředky poskytnuté Nadací OSF jsme použili na nákup Bee-botů, překlady aktivit a lektorské honoráře. Bee-bot (název je odvozen od vzhledu připomínající včelku) je druhem tzv. krokovacího robota. To znamená, že robotovi zadáváme posloupnost příkazů (kroků) pomocí šipek a určujeme směr jeho pohybu. Bee-bot se umí pohybovat vpřed a vzad, jeden jeho krok je dlouhý 15 cm a po stisknutí šipek vpravo nebo vlevo se otáčí o 90°. Takovýchto kroků si umí zapamatovat až čtyřicet.

Kromě Bee-botů zapojujeme další robotické výukové pomůcky, jako jsou například ozoboti, Lego Boost nebo Sphero. Část programu je řízená – účastníci pracují na připravených úkolech, dětem ale dáváme také velký prostor pro samostatné objevování práce s roboty, 3D pery a dalším vybavením, které nabízí naše makerspace dílna. Můžou si tedy vybrat, se kterým robotem chtějí pracovat nebo jakou aktivitou naplní čas v klubu.

Jak vypadají připravené aktivity? Zde je několik příkladů: u Bee-botů máme připravenou cestu městem (na základě příběhu děti plánují „kroky“ robota, aby například zajel z domu k lékaři) nebo farmaření (včelka jako farmář rozváží seno zvířátkům na pracovní podložce). K ozobotům máme připraveny různé pracovní listy, kam je potřeba umístit barevné kódy tak, aby ozobot projel stanovenou trasu co nejefektivněji/správně. Povídání s Lego roboty jsme zase připravili tak, že Lego robot plní funkci loutky. Jak se příběh odvíjí, tak děti programují jeho pohyb. Všechny aktivity jsme navrhli tak, aby si zábavnou formou trénovaly logiku, informatické myšlení, porozumění textu. Snažíme se o popularizaci techniky a její propojení do dalších činností nejen ve vzdělávání.

Dalším pozitivem klubu robotiky je přátelská atmosféra, která panuje mezi účastníky. Děti (i jejich rodiče) se zde mohou setkávat, sdílet své zájmy a navzájem se podporovat. To vytváří nízkoprahové prostředí, kde se mohou účastníci cítit bezpečně a uvolněně, což zvyšuje jejich schopnost učit se a rozvíjet. Do aktivit se zapojují všechny děti (i v předškolním věku). Část rodičů využívá čas, kdy jsou děti v knihovně, pro sebe a vlastní aktivity, někteří se přímo zapojují do aktivit s roboty. Již nyní máme poptávku po aktivitách na léto a rádi takové aktivity připravíme. Klub se setkal s velkým a pozitivním ohlasem; na některých setkáních bylo více než pětadvacet účastníků.

Získané poznatky

Je důležité zdůraznit šikovnost dětí, které se klubu účastní. Prokazují nejen talent v oblasti robotiky, ale také schopnost spolupracovat v týmu, kreativně řešit úkoly a předávat své zkušenosti ostatním. A to nejen mezi sebou. Máme velkou radost, že se do klubu zapojovali i děti a rodiče z většinové společnosti a všichni spolu příkladně fungovali, pomáhali si a pracovali. 

Mile nás překvapila úroveň češtiny ukrajinských dětí. Po roce v českém prostředí mluví česky dobře jen s lehkým přízvukem, pouze občas se jim do řeči připletou ukrajinská nebo ruská slovíčka. Ale komunikace s dětmi probíhala naprosto hladce, i když jsme z toho na začátku projektu měli velké obavy.  

Tímto projektem se nám potvrdily naše domněnky, že výukoví roboti mohou být skvělým integračním (a bezbariérovým) prostředkem nejenom pro děti z ukrajinské komunity, ale roboty a digitální výukové pomůcky je vhodné zapojovat do aktivit s různými skupinami – věkovými, sociálními, národnostními... Protože přesně taková má knihovna být: místem prolínání komunit(y), kde si každý najde to svoje. Hlavně se nebát a být otevření novým výzvám. Odměnou jsou pak šťastné děti, které naše aktivity baví, a spokojení rodiče, že se jejich dětem někdo věnuje. A to je nejvíc, protože víte, že vaše práce má smysl a nějaký společenský dopad.

V projektu jsme původně pracovali také s další cílovou skupinou, a to středoškoláky, které jsme chtěli zapojit do činnosti klubu jako lektory. Bohužel jsme ale nebyli při jejich oslovování úspěšní ani přes naše partnery (např. Expat Centrum Ostrava), sociální sítě ani osobně prostřednictvím dětí a jejich rodičů, kteří se klubu účastní. V komunikaci se středoškoláky máme velké limity; možná jsme měli zvolit jiné platformy nebo způsoby oslovení. Bylo to poprvé, kdy jsme chtěli do našich aktivit zapojit tuto věkovou skupinu. Bezesporu se ještě máme hodně co učit, abychom byli příště v oslovování úspěšní.

Na tyto aktivity navážeme v příštím školním roce, kdy chceme obnovit klub CoderDojo, který v naší knihovně fungoval před pandemií, ale během ní byl pozastaven. Bude určen pro všechny děti od ukončené první třídy bez ohledu na to, odkud pocházejí. Stačit bude jenom jejich nadšení pro výukovou robotiku a programování. 

Autorka pracuje jako koordinátorka vzdělávání v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě v oddělení edukace a metodické podpory, kde se věnuje vzdělávání knihovníků i učitelů v oblasti technické a digitální gramotnosti, mediální výchovy a stará se o makerspace dílnu, ve které se konají akce pro školy i širokou veřejnost zaměřené na výukovou robotiku a nové technologie.

 

Foto: archiv MSVK v Ostravě