Hlavní obsah stránky

TÉMA: Stavby nových knihoven

LIBUŠE FOBEROVÁ libuse.foberova@fpf.slu.cz

Cesty k moderní architektuře knihoven

Architekti vnímají knihovnu jako prostor, knihovníci jako službu – a čtenář chce obojí. Do roku 1989 se u nás knihovny stavěly spíše ojediněle, po roce 1989 se ve zvýšené míře začínají stavět i rekonstruovat stávající.

KNIHOVNA SE Z PROSTORU KE ČTENÍ PROMĚŇUJE NA SPOLEČENSKÉ CENTRUM S MNOHANÁSOBNÝMI KOMPETENCEMI.

REM KOOLHAAS

Úvodem

Architektura odráží dějiny, reaguje na změny vkusu, ale i politické situace. Od velkorysých bytů a romantických vil ze začátku 20. století přes přísně funkcionalistické stavby a standardizované panelové domy se v průběhu století dostáváme k novému fenoménu „satelitních městeček“. Tvůrčí svoboda v 90. letech přinesla řadu staveb zajímavých, rozporuplných (např. Tančící dům v Praze), ale i oceňovaných. Proměna životního stylu se promítá do výstavby nákupních a zábavních center (součástí nákupního centra je např. Městská knihovna v Orlové) i skladovacích a výrobních areálů, což ovlivňuje ráz krajiny. Poslední velkou diskusí o možnostech dalšího vývoje architektury veřejných staveb v ČR byla veřejná debata o nerealizovaném návrhu nové Národní knihovny ČR od architekta Jana Kaplického (v letech 2007–2008). Dnes se hovoří o postmoderní architektuře, jedná se o myšlenkový směr konce 20. století, který usiluje o alternativní přístup ke světu.

Nových objektů knihoven u nás do roku 1989 mnoho nevzniklo: např. budova ústřední knihovny Městské knihovny v Praze (1925–1928), Městská knihovna v Českém Těšíně, jež je součástí zdejšího Těšínského divadla (1960–1961), Okresní knihovna v Mostě (1984), Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou (1987)1. Po roce 1989 se situace zlepšuje. Dana Lošťáková, ředitelka Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci, přichází v roce 2001 s nápadem organizovat konference Knihovna a architektura. Konference se konají dodnes. Významně ovlivnily knihovníky v oblasti komunikace s tvůrci staveb. Architekti hovoří o architektuře vyhovující potřebám digitálního věku.

Nové technologie ovlivnily knihovny ve třech oblastech: v oblasti výpůjčních systémů, správy záznamů a v oblasti vlastních informačních médií. Jak ovlivní knihovny čtvrtá průmyslová revoluce – robotizace –, se můžeme jen domnívat. Dnešní knihovníci plní úlohu navigátorů ve světě vědomostí a architekti konstruují knihovny jako plavidla, v nichž jsou tyto vědomosti uchovávány.2

Výstavba knihoven v zahraničí

Ve světě považují architekturu knihoven včetně interiérového vybavení za efektivní marketingový nástroj a lákadlo pro turisty. Takovým příkladem je například The Seattle Public Library (http://www.spl.org/locations/central-library). Dvanáctipodlažní stavba se skládá z pěti hlavních celků, které různě předskakují a odskakují, a vytvářejí tak nepravidelný obrys stavby, a pěti programových či funkčních shluků (clusters). Mezi nimi jsou pak administrativní a organizační prostory pro práci knihovníků, jejich interakci a „hru“ s médii. Nejdůležitější úrovní je „spirála knih“, která prochází jako rampa přes čtyři podlaží a umožňuje volný výběr knih. Z horních poschodí se nabízí pohled na patra pod vámi, město a záliv Puget Sound. Knihovna preferuje čítárny; nabízí jich přes třicet. Neschází ani „obývák“, kavárna, videotéka a automatický systém ukládání knih.

Každá země je charakteristická vlastním přístupem ke knihovnám, k jejich architektuře. Např. Francie považuje knihovnu za místo vědění, za symbol autority státní moci. Jedním z hlavních rysů, kterými se vyznačují francouzské knihovny, je originalita jejich architektury. Knihovna tu není jen samostatná budova, ale opravdový památník, symbol města, na nějž mohou být obyvatelé právem hrdi. Francie je rovněž známá tím, že výrazně podporuje rozvoj malých komunitních knihoven. Francouzští architekti chápou knihovny jako třetí nejoblíbenější místo lidí: domov – práce – knihovna (místo pro setkávání, pro společenský dialog apod.). Při projektování budov knihoven (vícefunkční zařízení, atraktivní interiéry a atmosféra potenciálu místa) zvou veřejnost ke spoluvytváření prostoru a služeb. Uvědomují si, že knihovna je nejen místem, ale i službou.3

Němečtí architekti pojímají knihovny jako reálný prostor. Knihovna je podle nich především místem pro setkávání, ke studiu, ale i k vedení různých dialogů, k občerstvení. Je důležité umět si odpovědět na otázku: Co musejí knihovny dnes nabídnout? Také je potřeba stanovit na začátku, čeho chceme při výstavbě nové knihovny dosáhnout. Nejde jen o architekturu, ale zejména o uspořádání vnitřního prostoru knihovny4, proto největší pozornost věnují vstupní části s orientačními informacemi a podmínkám pro pobyt a práci v knihovně.

Peckham Library je knihovna v jihovýchodní městské části Londýna – Peckhamu. Budova nové knihovny získala v roce 2000 prestižní Stirlingovu cenu za architekturu. Jedná se o otevřenou budovu, která připomíná kaleidoskop barevných skel. Stojí uprostřed nově vytvořeného otevřeného prostoru a nabízí různorodé prostory pro setkávání, ale např. i afro-karibskou sbírku. Tato rozsáhlá knihovna kombinuje tradiční studijní boxy po obvodu s neobvyklými konstrukcemi vloženými ke středu, které jako Noemova archa uchovávají zvláštní sbírky knihovny. Stavba ohlašuje začátek nové epochy v architektuře knihoven – epochy, v níž mají lidé přednost před knihami a pestrost před jednotvárností2. Ve světě existuje celá řada dalších zajímavých nových knihoven, např. Amsterdam Public Library, která nabízí úžasná místa k sezení, od moderních až po klasické obývací zóny, Delft Public Library ve stylu hypermarketu, moderní knihovny v Singapuru, velkorysé polské mediatéky a jiné

Výstavba knihoven u nás

Knihovna je živý organismus plnící řadu úloh. Při plánování výstavby knihovny je nutné sledovat tři cesty: cestu knihy, čtenářů a cestu knihovníků. Tyto cesty by měly být dobře promyšlené a neměly by se křížit. Role knihovny vyplývá z vnímání knihovny jako veřejné služby; má být místem setkávání, místem studia a soustředěné práce, zdrojem informací a místem otevřených dveří a veřejných služeb. Záleží na dobře formulovaném stavebním programu, zda se budova v takový živý organismus promění.5

Koncepce rozvoje knihoven na léta 2017–2020 navrhuje výstavbu nové budovy Národní knihovny ČR, ale také nové budovy Vědecké knihovny v Olomouci, Krajské knihovny Vysočiny a Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Knihovníci upozorňují na nevyhovující prostorové a technické vybavení knihoven (pozn. red.: shrnutí hlavních výsledků Průzkumu prostorového a technického vybavení knihoven přineseme v březnovém a dubnovém čísle). Koncepce dále navrhuje dostavbu depozitáře Moravské zemské knihovny v Brně, uvádí se zde i návrh na zřízení metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, jež by fungovalo právě v Moravské zemské knihovně v Brně. S knihovnami se počítá jako s centry pro celoživotní vzdělávání v oblasti informační a digitální gramotnosti, ale řada knihoven není adekvátně technicky vybavena. Výstavba knihoven a jejich vybavení technologiemi je jednou z osmi priorit koncepce.6

Na druhou stranu existuje celá řada kvalitních nových knihoven i kvalitních rekonstrukcí knihoven.

Národní technická knihovna v Praze je pozoruhodná svou velikostí (21 000 m2). Vznikla spojením Státní technické knihovny, Ústřední knihovny VŠ chemicko-technologické a dejvické pobočky Městské knihovny v Praze. Má pět nadzemních podlaží a její hlavní ideou je stát se místem setkávání. Disponuje studovnou s nočním provozem – v tom je u nás jedinečná. Moderní stavba získala v roce 2009 Cenu Klubu Za starou Prahu za novostavbu v historickém prostředí a nominaci na Stavbu roku 2009. Originální kresby v hlavním sále od rumunského umělce Dana Perjovschiho jsou hlavní dominantou této pozoruhodné stavby. Tento výtvarník použil ochozy hlavní haly jako skicák; sto kreseb je výpovědí a komentářem k aktuálním společenským a politickým otázkám dotýkajícím se každého z nás.

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové – betonová budova má půdorys ve tvaru písmene X, který člení prostor na centrální vestibul a čtyři křídla. Součástí knihovny je literární kavárna, fasádě dominují dřevěná kruhová okna (místní obyvatelé pojmenovali knihovnu „Ementál“), natáčí se zde reklamní spoty T-Mobile (s hercem Ivanem Trojanem). Interiér je vyzdoben nástěnnými malbami Martiny Novotné. Zajímavostí je, že v budově se nachází mimo kavárny i galerie.

Knihovna města Hradce Králové – knihovnu navrhl architekt a herec David Vávra (syn Zdeňka Vávry, který navrhl Těšínské divadlo Český Těšín, jehož součástí je i městská knihovna, sídlící v divadle dodnes). Ale zpět k nové knihovně v Hradci Králové – tou město získalo funkční společenské centrum s literární kavárnou. Střechu knihovny zdobí velryba – pohádková ryba z knihy Jiřího Trnky Zahrada. Architekti milují schodiště; i hradecká knihovna má uprostřed vstupní haly barevné točité schody, které tvoří pomyslné obaly knih se jmény desítek slavných autorů, jako byl Kafka, Remarque, Hrabal, Lustig nebo Hemingway. Dětské oddělení je zase navrženo ve stylu stavebnice Merkur.

Má-li některá nová stavba ambici uchopit genia loci, potom to je Krajská vědecká knihovna v Liberci. Stojí na místě, kde nacisté vypálili židovskou synagogu, největší ve střední Evropě. Autor projektu Radim Kousal navrhl knihovnu jako kulturní, vědecké a duchovní centrum města. Propojení knihovny a synagogy (pozn. red.: liberecká synagoga je jedinou synagogou postavenou na území ČR od druhé světové války, knihovna se proto nazývá „Stavbou smíření“) evokuje tvar poloviny Davidovy hvězdy. Kamenný plášť budovy se třemi průřezy, které vpouštějí do synagogy světlo, připomíná Zeď nářků. Žulové stěny nesou jeden z textů Tóry, v hebrejštině psanou Jonášovu modlitbu, která je napsána po obvodu synagogy.7

Závěrem

Než je vyhlášena architektonická soutěž na návrh nové budovy knihovny, je potřeba věnovat mimořádnou pozornost výběru členů poroty, která návrhy hodnotí. Porotu by měli tvořit erudovaní a světově významní odborníci na danou problematiku, jedině tak se do soutěže přihlásí renomované světové ateliéry a pozoruhodní architekti (poznámka současného ředitele NTK Martina Svobody).

Ale ještě dříve, než vůbec začneme pracovat na realizaci nové knihovny, musíme si definovat, co je jejím posláním, jaká je její vize, komu a čemu má sloužit, zda se vůbec vyplatí investovat do stavby. Co nová knihovna přinese městu/obci a potažmo celé místní komunitě? Co knihovna přinese zaměstnancům a jak se změní její služby, provoz a vůbec celý režim? Tolik medializovaná Kaplického stavba provokovala nejvíce vzhledem a umístěním knihovny, ale smysl knihovny veřejnosti unikal. Ten je však pro medializaci zásadní. Kdybychom se zeptali náhodně vybraných lidí, co je smyslem národní knihovny, divili bychom se, že to většina z nich netuší. Promyslet moto, reklamní sdělení můžeme až tehdy, kdy přesně víme, co od nové knihovny chceme. Každý, kdo stavěl novou knihovnu, ví, že skloubit úžasné představy architekta o prostoru knihovny s funkčností, kterou preferují knihovníci, je snad na celé realizaci nejtěžší. Knihovníci zde zastupují uživatele, kterým jde nejen o komfortní prostory, ale i o služby, od kterých očekávají zejména kvalitu. Hledají se kompromisy a každý z tvůrců stavby vám řekne, že by něco udělal jinak a že ne všechno se povedlo. To je přirozené. Ale čím lépe vše promyslíte na samém začátku, tím lepší je výsledek. Ve světě i u nás se staví překrásné moderní knihovny, což jen podporuje jejich nadějnou budoucnost.

 

1 KURKA, Ladislav. Architektura knihoven. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2011. 86 s. ISBN 978-80-85851-20-5.

2 EDWARDS, Brian a Biddy FISHER. Knihovny a studijní centra [elektronický zdroj]. Havlíčkův Brod: Krajská knihovna Vysočiny, 2006. 1 CD-ROM.

3 AMANDINE, Jacquet. Vybrané francouzské knihovny: architektura a vybavení [online]. Association des Bibliothécaires de France, 2016 [cit. 2017-01-03]. Dostupné z: http://bulletin.skipcr.cz/prezentace/val_hro_architektura/Jackuquet.pdf

4 JONAS, Fansa. Knihovny jako reálný prostor [online]. Zentral- und Landesbibliothek Berlin, 2016 [cit. 2017-01-03]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/valna-hromada/9.-valna-hromada/program-1/konference-architektura-a-vystavba-knihoven/?searchterm=architektura%20a%20v%C3%BDstavba%20knihoven.

5 KURKA, Ladislav a Martin SVOBODA. Ideální knihovna. Čtenář. 2003, roč. 55, č. 11, 12, s. 306–310, 338–342. ISSN 0011-2321.

6 Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2017–2020. Ústřední knihovnická rada ČR [online]. [cit. 2017-01-03] Dostupné z: http://ukr.knihovna.cz/koncepce-rozvoje-knihoven-cr-na-leta-2017-2020/.

7 Architektura knihoven [online]. [cit. 2017-01-03]. Dostupné z: http://architekturaknihoven.euweb.cz/uvod.html.

Doporučená literatura

Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. Ministerstvo kultury ČR. Informace pro knihovny: portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2012 [cit. 2017-01-02]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/legislativa/normy-standardy-doporuceni.