Hlavní obsah stránky

Rekapitulace regionálních funkcí knihoven 2009–2011

LADISLAVA ZEMÁNKOVÁ ladislava.zemankova@nkp.cz

Když jsem před dvěma lety psala o re­gionálních funkcích knihoven v ČR, hodnotila jsem při tom rok 2009. Byl to rok mimořádně úspěšný nejen ve srovnání s lety předešlými, ale zejména se dvěma následujícími. Rok 2009 znamenal nejen dosažení původní částky převedené státem na kraje v roce 2005 na regionální funkce, ale také růst všech standardizovaných služeb, jimiž jsou RF naplňovány. Došlo i k zastavení nepřetržitého snižování počtu metodiků (pracovních úvaz­ků přepočtených na plně zaměstnané), kteří RF realizují a na kterých z podstatné části RF závisejí. Následně se vše odvíjelo od výše krajských dotací. Je sice pravda, že jsme již všichni o blížících se finančních těžkostech věděli, ale jejich razantní nástup hned v roce 2010 byl zdrcující.

Při snížení dotací zpravidla dochází i k poklesu počtu a kvality poskytovaných služeb knihoven plnících RF, a tím i ke vzdalování hlavních cílů programu RF. Rok 2010 byl poznamenán dosud nevídaným poklesem v jejich financování. Nejvíce to postihlo náklady mzdové a investice na doplnění výměnných fondů (VF). K nej­ra­zantnějšímu snížení došlo ve Středočeském kra­ji. Menší snížení se však objevila i v dalších krajích. Částku na RF nesnížily jen čtyři kraje ČR. Chybějících 18 mil. Kč (v ČR celkem) poznamenalo výsledky roku 2010 v ukazatelích čtyř základních služeb RF. Opět začal klesat počet již tak plně vytížených a často i přetížených metodiků, a to o 10,8 pracovního úvazku!

Bohužel další snižování krajských dotací pokračovalo také v roce 2011 (a rýsuje se i v roce 2012, viz Graf č. 1). To samozřejmě mělo vliv na výsledky loňského roku.

• Struktura systému zůstala i v roce 2011 prakticky beze změn: do programu bylo zapojeno 14 krajských knihoven (KK), 85 pověřených (PK) a 5979 obsluhovaných knihoven (oproti 6019 v roce 2009 a 6022 knihovnám v roce 2010).

• RF vykonávalo 223,6 metodiků (přepočteno na plně zaměstnané, od roku 2005 to představuje úbytek 45,62 pracovního úvazku!).

• Kraje přispěly, resp. z krajských dotací bylo na RF čerpáno v roce 2011 celkem 114 758 763 korun, z toho na tvorbu VF bylo použito 29 milionů Kč.

• Dále bylo z jiných zdrojů vynaloženo 3 786 775 Kč.

• 368 obcí (tj. 6,2 % z počtu obsluhovaných) přispělo na budování výměnných fondů částkou 2 258 975 Kč.

• Výhradně pro své knihovny nechalo 1224 obcí u PK nakoupit a zpracovat knihovní fond za 15 273 950 Kč.1 Každá z nich průměrně věnovala na svůj KF 12,5 tisíc Kč.

• V rámci RF bylo poskytnuto 24 000 konzultací (tj. průměrně čtyři konzultace jedné obsluhované knihovně), a to vyššímu poč­tu knihoven, než je počet obsluhovaných (tedy i knihovnám mimo systém RF, zpr­avidla školním, muzejním apod.), a zrealizováno 11 600 metodických návštěv (průměrně 1,95krát do každé knihovny).

• Metodici zkompletovali a rozvezli 22 000 souborů knih, které obsahovaly přes 1 250 000 k. j. VF. Výměnné fondy využívá 88 % obsluhovaných knihoven. Každé z nich byly během roku 2011 poskytnuty průměrně čtyři soubory obsahující celkem 238 knih.

• Metodici uspořádali 545 vzdělávacích akcí v rámci RF, jichž se zúčastnilo 7145 knihovníků z 3582 knihoven.

Dále bychom mohli pokračovat ve výčtu číselně vyjádřených standardizovaných služeb RF. Charakteristika roku je však zřetelnější, je-li porovnán nejen s rokem 2010, ale i s úspě­š­ným rokem 2009.

S financováním to bylo v roce 2011 mnohem složitější, než jsem uváděla výše. Knihovny plnící RF vynaložily z prostředků krajů 114 758 763 Kč, to je o téměř 19 mil. Kč méně než v roce 2009. Z dalších zdrojů, včetně příspěvků obcí na vlastní (kmenové) KF, náklady za rok 2011 činily 19,5 mil. Kč, tzn. o 3,3 mil. Kč méně než v roce 2009. Zvýšily se pouze výdaje obcí na kmenové fondy, a to o 1,4 mil. Kč. Naopak knihovny nezískaly téměř žádné finan­č­ní prostředky z dalších krajských grantových progra­mů (které byly většinou zrušeny nebo vý­zna­mně sníženy).

Poklesy prostředků se netýkaly všech kra­jů. Finanční situace RF v jednotlivých krajích je růz­ná a rozdíly mezi kraji se stále prohlubují.

Největší propad začal již od roku 2005 a nadále pokračuje právě ve Středočeském kraji. Postupné snižování dotací na RF vykazují i kra­je Plzeňský a Pardubický.

Čím méně jsou RF financovány, tím obtížněji se plní standardizované služby, ale co je horší, tím více se prohlubují rozdíly kvality služeb občanům mezi jednotlivými kraji, ale i mezi obcemi a městy a cíle programu se vzdalují.

Jak se KK a PK s touto situací vyrovnávaly? Které výdaje byly nejvíce omezeny? Výdaje mzdové a výdaje na doplňování VF. Pro úspěch RF jsou důležití lidé – metodici. Jejich počet a pochopitelně jejich profesní přednosti. Přestože je problém každoročně přetřásán, dále se, se snižující se dotací, prohlubuje. Pouze rok 2009 byl výjimkou, kdy se pokles počtu metodiků zastavil.

Od roku 2005 do konce roku 2011 se jedná o snížení o 45,62! pracovního úvazku. Postup­né snižování je patrné z Grafu č. 3.

Nejcitlivější snižování počtu pracovníků vykazují ty kraje, které nejrazantněji snižují náklady na výkon RF. Tedy kraj Středočeský, Ústecký a kraj Pardubický2. V krajích, kde ubý­vá výkonných metodiků, je obtížné nebo zcela fyzicky nemožné nejen dosahovat obecně formulovaných cílů RF, ale i hodnot jejich standardů. Výkony přepočtené na jeden celý pracovní úvazek metodika mnohonásobně překračují průměr ČR i hodnot v ostatních krajích. Komplexní, systematicky a cílevědomě realizovaná pomoc obsluhovaným knihovnám se přes vynaložení všech sil metodiků mění v závod s časem, spěch a řešení nejpalčivějších problémů.

Maxima uvedená v tabulce jsou zároveň údaji nejhůře financovaného kraje – Středočeského, ten významně ovlivňuje průměrné hodnoty. Např. devět krajů vykazuje nižší počet obsluhovaných knihoven na jeden pracovní úvazek, než je celorepublikový průměr. Co všechno v hodnoceném roce musí vykonat metodik (zaměstnaný na celý pracovní úvazek) i jaké má profesní kvality, je pravidelně zveřejňováno ve Výroční zprávě o plnění RF krajských knihoven na území ČR za rok …4. V krajích, v nichž jsou RF financovány adekvátně, nejenže bez problémů dosahují standardizovaných výsledků, ale věnují se zavádění a rozvoji elektronických služeb, realizaci komunitních funkcí knihoven v malých obcích, usilují společně o zlepšování celkových podmínek knihoven5, úzce spolupracují s provozovateli malých obecních knihoven, stanovují si individuální cíle (jak zlepšit obsluhované knihovny a jejich služby) a postupně je plní. Přizpůsobí tomu nejen školení a instruktáže pro knihovníky, ale zavádějí rychlou a pružnou poradenskou činnost prostřednictvím elektronické komunikace apod. To vše lze realizovat jen za určitých personálních podmínek. Metodik musí být zkušený, znalý svého obvodu, musí mít navázány dobré vztahy s knihovníky i provozovateli knihoven, musí vynikat vysokými profesními kvalitami a orientovat se ve vývoji oboru. Rozhodně se nejedná o mechanickou činnost, kterou lze řešit prostřednictvím pracovníků nasmlouvaných na provedení konkrétní práce.

Druhou nejvíce postiženou položkou při snižování dotací jsou výdaje na nákup VF.  Přitom poskytování souborů dokumentů z VF patří k trvale nejvíce žádaným službám ze strany všech obsluhovaných knihoven s „dobrovolným“ knihovníkem. V některých krajích se na financování VF podílejí i obce nebo je doplňován z prostředků „dalších zdrojů“. Celková částka však v roce 2011 klesla o 11 mil. Kč (oproti roku 2009), a to především „zásluhou“ poklesu nákladů z krajských dotací.

Pro dokreslení situace s výměnnými fondy zkusme vyjádřit roční "obnovu VF" v procentech a srovnat tento ukazatel s požadavkem standardu VKIS5ten jako cíl stanovuje roční přírůstek 10 % ze stávajícího KF.

Přes všechny obtíže roku 2011 (i roku 2010), které z velké části vyplynuly ze snížení krajských dotací, došlo k dalšímu posunu rozvoje služeb obsluhovaných knihoven, leč zpravidla jen v těch regionech, kde nebyly významnější měrou kráceny dotace na RF. Zbývající regiony se snažily alespoň udržet kontakty a realizovat služby, které mohou při přechodném nedostat­ku financí fungovat alespoň v omezené mí­ře.

Nač se tedy zaměřily KK a PK v roce 2011? Na uplatňování ICT ve službách uživatelům, na samostatnou správu webů dobrovolnými knihovníky, na připojování dalších knihoven do regionálních automatizovaných systémů a zveřejňování OPAC přes webové rozhraní i zavádění vzdálených přístupu do výpůjčního protokolu. Rozvíjí se úspěšně komunitní funkce knihoven a další je začínají realizovat. Přibyly další knihovny v nově vybavených či v rekonstruovaných prostorách. Knihovníci jsou vede­ni k vzájemné komunikaci, ať osobní či elektronické, vyjíždějí na exkurze do nejúspěšnějších knihoven. Ani částečný výčet aktivit a realizovaných nápadů zde nemohu uvádět, vymezený prostor by nestačil ani na ty nejvýraznější příklady. Podrobně se o nich můžete dočíst ve Výročních zprávách RF6 na webových stránkách krajských knihoven v sekcích určených knihovnám a začátkem července i na webových stránkách Knihovnického institutu Národní knihov­ny7. Specifika jednotlivých krajů, úspěchy, dob­­ré nové nápady i problémy z pohledu knihovníků daného kraje byly představeny v seriálu o RF jednotlivých krajů. A jednalo se opravdu o pestrý „přehled,“ z něhož si každý mohl vybrat svůj typ, vzor, příklad a model řešení.

Závěrem by bylo vhodné uvést alespoň některé ze statisticky sledovaných údajů o službách a aktivitách knihoven, o jejich návštěvnících i registrovaných uživatelích, o webových stránkách a elektronických službách tak, jak bývají zveřejňovány ve výročních zprávách RF nebo na seminářích v podzimních měsících. Bohužel však v tomto ročním období ještě nebývá publikován sumarizovaný přehled výsled­ků knihoven8 za rok 2011, který by dopad RF mohl dále ještě dokreslit.

Deset let fungování programu RF jednoznačně potvrdilo nutnost jeho existence, jsou-li stále naším cílem veřejné knihovnické a informační služby dostupné na všech místech ČR ve stejné kvalitě, aktuálnosti, čase a za stejných podmínek pro všechny. Takový stav je základem pro naplnění dalších cílů uvedených v Koncepci rozvoje knihoven na léta 2011 až 2015 včetně internetizace knihoven9.

Několik zásad výkonu RF, které všichni zná­me aneb Co se ukázalo jako nezbytné pro zdár­né fungování RF, ale především pro následný rozvoj služeb obsluhovaných knihoven veřejnosti?

• Finanční prostředky ze strany kraje, a to alespoň bez razantních poklesů. Propagace této pomoci u provozovatelů knihoven, aby si uvědomovali její hodnotu.

• Všestranní, profesně schopní a zkušení metodici v KK a PK s minimální fluktuací na těch­to místech.

• Zájem obsluhovaných knihoven a jejich provozovatelů projevující se i mírou vůle knihovníků spolupracovat.

• Úspěšnost RF závisí i na vzájemné důvěře mezi metodikem a knihovníky.

• Spolupráce s dobrovolným knihovníkem a profesionálem je kvalitativně rozdílná.

• Jasná koncepce služeb RF a cílů, jichž má být v obsluhovaných knihovnách dosaženo a ztotožnění se knihovníků obsluhovaných knihoven s těmito metami. Dostatečné zveřejnění cílů a výsledků.

• Sedm standardizovaných služeb RF je nástrojem a pomůckou, kterou chceme cílů dosáhnout. Jeden obsah se má ve stejném čase promítnout do vzdělávání, porad, instruktáží, metodických návštěv a s krátkým časovým posunem i do konzultací.

• V každém kraji, v každé knihovně lze najít inspiraci.

• Neobávejme se složitých úkolů pro dobrovolné knihovníky. Úspěch elektronických služeb, pořádaných akcí i komunitních funkcí v části obecních knihoven to potvrzuje.

 

ODKAZY:

1) Jedná se o příspěvek obcí, které provozují knihovnu s „dobrovolným knihovníkem“ nikoli knihovnu s profesionálem.

2)   Kraj Pardubice realizuje z velké části RF formou objednávky těchto služeb. Proto není schopen vykázat personální náročnost.

3) Kraj Pardubický vykazuje 66 knihoven, avšak vzhledem k způsobu realizace a evidence RF není jím vykazovaná hodnota srovnatelná s ostatními kraji.

4) Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm

5) Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/MetodVKIS_2011.htm

6) Vystaveny by měly být na webech KK od 30. března t. r.

7) Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm

8) Zpracovává NIPOS na základě statistických údajů, které knihovny vyplňují do výkazu Kult(MK) 12-01.

9) Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/index.php3