LENKA HANZLÍKOVÁ lenka.hanzlikova@mlp.cz

Městská knihovna v Praze poskytuje knihovnické a informační služby v 42 kamenných a dvou pojízdných knihovnách. Fond tvoří zhruba 2,2 mil. knihovních jednotek, každý rok knihovnu aspoň jednou využije více než 180 000 registrovaných čtenářů a fyzicky ji navštíví na 2,4 mil. lidí. „Volný průtok“ čtenářů i dokumentů napříč celou sítí byl jeden z dlouhodobých strategických cílů ve službách knihovny. Snaha byla z uživatelského hlediska dovršena v prvním čtvrtletí roku 2012, kdy „nové“ rezervace přinesly možnost zvolit si pobočku, kde si chce zájemce vybranou knihu půjčit.

Jedna knihovna

Když v roce 1992 vzniklo v Městské knihovně v Pra­ze (MKP) Oddělení automatizace (dnes Oddě­lení informačních technologií) a do jeho ve­de­ní byl jmenován současný ředitel knihovny RNDr. Tomáš Řehák, začal se odvíjet příběh sna­hy o propojení celé knihovní sítě v jeden funkční celek. Protože nárokům knihovny s velmi živým provozem, desítkami poboček a stovkami obsluž­ných míst nevyhovoval žádný tehdy dostupný automatizovaný systém, rozhodlo se vede­ní knihovny jít cestou neprozkoumanou a inve­stovat finance i lidskou práci do vývoje knihov­ního systému vlastního. Takového, který by dokázal „pojmout“ automatizaci všech poboček i vizi jednotných knihovnických služeb napříč celou sítí. Systém MKP používá dodnes a stále se jmenuje Koniáš (ajťáci mají zvláštní smysl pro humor).

Automatizace knihoven v síti MKP začala v ro­ce 1998 Ústřední knihovnou, a završena byla v ro­ce 2009 pobočkou Dejvice. Postupnou automatizací čtenáři získávali přístup ke stále větší části fondu. A to hlavně díky prostupnosti čtenářského průkazu napříč všemi pobočkami – jedno čtenářské konto včetně jeho správy on-line pro jednoho čtenáře a celou MKP. Přesto i v roce 2009 čtenářům k dokonalosti služeb knihovny stále něco chybělo.

Možnost vrátit knihy půjčené v jedné pobočce v kterékoli jiné by podle průzkumu služeb mezi čtenáři MKP z roku 2009 uvítalo 66 % z nich. Přání se tak umístilo na krásném druhém místě hned za schopností knihovny mít dostatek zajímavého fondu vždy a pro všechny. Už od prosince 2009 ho začala knihovna postupně plnit, když čtenářům umožnila vracet knihy ze všech poboček v Ústřední knihovně a v Dejvicích. S rokem 2010 se služba rozšířila do celé sítě, a záhy se stala tou nejoblíbenější vůbec. Ani potom to ale nebylo úplně dokonalé.

Možnost půjčit si knihu z jiné pobočky v té, kterou mám nejblíže/nejlépe dostupné, by podle stejného průzkumu uvítalo 53 % čtenářů. Vzhledem k poměrně vysoké náročnosti na zabudování služby do systému (Koniáš, on-line katalog) se čtenářské přání splnilo až v březnu roku 2012, kdy byla spuštěna služba „rezervace s dovozem“. Směrem ke čtenáři je princip zcela jednoduchý – čtenář si při zadávání rezervace zatrhne z výběru poboček tu, na které si chce titul půjčit, a je na knihovně, aby mu jeho přání splnila. Ať už svazkem, který je jinde přítomný ve volném výběru, nebo svazkem odchyceným při vracení. Rezervace s dovozem je placená služba, za každou splněnou rezervaci čtenář zaplatí 10 Kč.

Jeden fond

Strategie MKP do roku 2015 praví, že jednou z cest k vyváženému doplňování fondu je „nechápat přiřazení svazku jedné konkrétní pobočce jako trvalé a pracovat s ním jako s nástrojem průběžné profilace fondu“.¹ Dá se říci, že s nástupem „všudevracení“ bylo toto strategické prohlášení v mnohém překonáno a v současné době je nutné chápat množinu fondů jednotlivých po­boček MKP jako jeden celek, jako fond Městské knihovny v Praze.

Cesta, kterou jsme k tomuto rozhodnutí dospěli, byla poměrně přímá. Co se z pohledu čtenáře zdá jednoduché – vrátím si, kde se mi to ho­dí –, pro knihovnu znamená poměrně mnoho úvah jak procesy nastavit a zajistit je tak, aby vedly k vyváženému a efektivně využitému fondu, srozumitelné nabídce pro čtenáře i omezení převozů mezi pobočkami.

Po několika měsících zkušebního provozu služ­by „vracení všude (všudevracení)“, kdy se knihy důsledně vracely na „domácí“ pobočku, bylo rozhodnuto, že knihy začnou „těkat“. Tedy, že zůstanou na té pobočce, kde je čtenář vrátí. Opatření mělo za cíl snížit počet převozů a zároveň částečně vložilo rozhodnutí o výskytu daného exempláře v síti do rukou čtenáře.* Knihovna rozvíjí nástroje k tomu, aby se dal tento stav částečně upravovat právě s ohledem na profilaci poboček, složení i efektivní využití fondu.

Proměněný náhled na fond se začíná pomalu promítat i do dalších činností. Posun čeká nejen akvizici a s tím spojenou evidenci fondu (nákup do fondu Městské knihovny v Praze, nikoli poboček), ale i distribuci a technické zpracování novinek. Podobně už se změnil pohled na připisování darů, posuzování svazků do oprav či k odpisu, které se z velké části děje centrálně a odstraňuje tak nebezpečí různého, někdy až zcela protichůdného, hodnocení knihy na různých místech sítě MKP (v jedné pobočce navrhují knihu k vyřazení, na druhé může chybět…).

Pohledem čtenářů

Služby velmi náročné na přípravu a realizaci jsou z pohledu čtenáře vlastně zcela jednoduché:

a) mám jeden čtenářský průkaz a jedno čtenářské konto;

b) půjčuji si tam, kde se mi to hodí;

c) vrátím, kde potřebuji;

d) rezervuji si knihy pro své pohodlí.

Jsme přesvědčeni o tom, že tak to má být.

* Výjimku tvoří svazky ze specializovaných oddělení.

ODKAZY:

1) Strategie Městské knihovny v Praze do roku 2015. Městská knihovna v Praze: Praha, 2007. s. 27. ISBN 978-80-85041-00-2.

Foto Petr Macháček