JAN SEKAL, Paříž, listopad 2016

Grenoble je největší alpskou aglomerací. Podvakrát zde byla zimní olympiáda, a i když je zejména symbolem zimních sportů, je také významným evropským vědeckým střediskem a zároveň jedním z nejprestižnějších francouzských univerzitních center. Podle nedávné ankety časopisu L´Etudiant je Grenoble na prvním místě v žebříčku měst, kde se nejlépe studuje.

V lednu minulého roku došlo ke sloučení tří místních univerzit a vznikla Université Grenoble Alpes. Studuje tu 45 000 studentů, z toho 15 % ze zahraničí, u doktorandů činí tento podíl 45 %. Univerzitu tvoří 24 fakult a institutů, 80 laboratoří a výzkumných středisek. Pracuje zde na 3000 pedagogů a 2500 technických a administrativních pracovníků, její roční rozpočet je 450 milionů eur.

Komplex univerzitních knihoven poskytuje fakultám a studentům zdroje potřebné ke studiu i pedagogické činnosti a je přístupný pro všechny studenty univerzity. Nabízí časopisy, tištěné knihy a další související služby: prostory pro skupinovou práci, kopírky, skenery a přístup k rostoucímu počtu digitálních dokumentů periodik, elektronických knih, databází.

Knihoven je vlastně několik – jsou organizovány jako univerzitní knihovní síť s profesionálním personálem a koncipovány tak, že se vzájemně doplňují. Otevřeno mají 78 hodin týdně, ve všední dny do 22 hodin, v sobotu do 17 hodin.

V areálu Saint-Martin-d'Hères získáme informace z oblasti humanitních věd, literatury, jazyků, práva, ekonomie, managementu, matematiky, chemie, biologie, fyziky apod. Při Fakultní nemocnici v La Tronche se nachází knihovna zabývající se lékařstvím a souvisejícími obory, na dalších místech pak najdeme pedagogiku, komunikaci a umělecké obory. Studenti literatury a humanitních věd mají raději klasickou podobu knih, a i když je jim nabízena forma elektronická (v elektronické verzi je možné si půjčit většinu publikací), často raději počkají, až se vrátí tištěná verze žádaného dokumentu. Do univerzitních knihoven má přístup každý, ve skutečnosti toho využívá z řad laické veřejnosti jen několik desítek postarších čtenářů. Zato studenti o prázdninách a v neděli, kdy je univerzita zavřená, houfně využívají služeb sítě městských knihoven.

Městská knihovna v Grenoble spravuje síť třinácti veřejných knihoven rozmístěných po celém městě, stejně jako osm dalších knihoven místních kulturních institucí (např. Informační centrum současných divadelních spisů, knihovna vydavatelství Glenat, knihovna Alberta Soboula, knihovna Muzea francouzské revoluce). Byla založena v roce 1772 a od roku 1970 sídlí v budově, kterou navrhl architekt Jean Benoit a která byla postavena v letech 1955–1959. Budova má od září 2004 statut kulturní památky dvacátého století. Obsahuje kolem 800 000 knih a dokumentů, fondy bývalé provincie Dauphiné a kraje Auvergne-Rhône-Alpes, jakož i prestižní fondy: kláštera La Grande Chatreuse, Stendhalův, Berliozův a Champollionův. Tyto fondy jsou přístupné na vyžádání. Řadí se k nim i původní všeobecný fond, obsahující 196 000 tiskovin, 20 000 rukopisů z doby do konce 19. století a 706 inkunábulí.

Posláním veřejné knihovny je kromě památkové péče také přispět k rozvoji četby a bojovat proti negramotnosti. K tomu slouží i propojená výzkumná a konzultační síť ostatních knihoven ve městě včetně oněch osmi výše zmíněných.

Od roku 2003 knihovna v dubnu organizuje ve spolupráci s městem Grenoble akci Knižní jaro, sestávající z přednášek, panelových diskuzí, představení, výstav, workshopů a autogramiád. Na internetových stránkách knihovny je možno najít a připojit svůj názor na 900 filmů všech žánrů i na záznamy některých přednášek, které se zpravidla konají v ústřední budově (například seminář astrofyzika Huberta Reevese z března 2014). Systém Pagella (pagella.bm-grenoble.fr) umožňuje přístup k digitálním sbírkám.

Světem místních knihoven mne provázel Laurent Perrilat, kurátor univerzitní knihovny.