Hlavní obsah stránky

ZE STATISTIK: Knihovní fond

DANA SMETANOVÁ Dana.Smetanova@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Předmětem zájmu uživatelů knihovny je zejména její knihovní fond. Ten by měl být především aktuální a správně profilovaný. Fond veřejných knihoven bývá, co se týče obsahu, univerzální. Specializované fondy naopak najdeme v knihovnách vysokoškolských, v knihovnách různých vědeckých ústavů, nemocnic a v dalších specializovaných knihovnách.

Pojem knihovní fond je široký, nezahrnuje pouze knihy, ale představuje kolekci různých druhů dokumentů. Stav knihovního fondu, co do skladby a počtu knihovních jednotek, sledujeme v ročním statistickém výkazu „Kult (MK) 12-01“ v oddíle I.

Vykazování dokumentů

Pro účely statistického šetření je třeba vykazovat dokumenty (pokud je knihovna vlastní) do příslušných skupin: beletrie, naučná literatura, rukopisy, mikrografické dokumenty, kartografické dokumenty, tištěné hudebniny, zvukové, zvukově obrazové a obrazové dokumenty a elektronické dokumenty. Dokumenty, které nelze z hlediska druhu zařadit mezi jmenované skupiny, začleníme do položky „jiné“. Zde se nejčastěji mohou objevit např. normy, patentové spisy, firemní literatura, trojrozměrné dokumenty, multimediální soubory a také stolní hry.

Součást fondu tvoří neodmyslitelně také periodika, tedy časopisy a jiné periodicky vycházející dokumenty. S evidencí a vykazováním periodik mohou být spojeny určité problémy. Ve statistickém výkaze zaznamenáváme počet exemplářů titulů docházejících periodik. V této položce se uvádí jen počet jednotlivých titulů periodik, nikoliv jednotlivá čísla. Pokud knihovna nakupuje některý titul multiplicitně, vykazuje počet multiplikátů. Součástí fondu a přírůstkového seznamu se stává svázaný ročník periodik, který se pak vykazuje podle svého obsahu do příslušné skupiny, většinou jako naučná literatura.

Další otázky souvisí s vykazováním dokumentů v elektronické formě. Jako součást knihovního fondu se pro statistické účely vykazují elektronické dokumenty na fyzickém nosiči. Naopak elektronické databáze nebo jednotlivé dokumenty, ke kterým získala knihovna přístup sjednáním individuální nebo konsorciální licence, se vykazují jako elektronické služby knihovny a bylo by chybou je v této části statistického výkazu uvádět.

Evidence knihovního fondu

Evidence knihovního fondu se vede ve formě přírůstkového a úbytkového seznamu. V přírůstkovém seznamu, který je základním majetkovým dokladem knihovny, musí být zapsán veškerý knihovní fond.  Ten je pak na základě knihovního zákona předmětem revize, která se musí vykonávát pravidelně v daných časových intervalech. Periodicita revize závisí na velikosti knihovního fondu.

Knihovní fondy a veřejné knihovny

Veřejné knihovny se snaží vycházet vstříc široké veřejnosti, tzn. lidem různého vzdělání, pohlaví, věku a zájmů. V jejich fondech najdeme nejčastěji beletrii a naučnou literaturu pro dospělé, děti i mládež. Mnoho větších veřejných knihoven půjčuje i zvukové a audiovizuální dokumenty – CD, DVD, gramofonové desky a další. Příkladem netradičního typu dokumentu, který dnes veřejné knihovny běžně nabízí, jsou stolní a jiné hry.

Ještě v roce 2009 byl poměr beletrie a naučné literatury ve veřejných knihovnách ČR vyrovnaný, v roce 2015 již představoval podíl beletrie a naučné literatury 46 ku 43 % ve prospěch beletrie. Naučnou literaturu začíná v mnoha případech nahrazovat internet a elektronické informační zdroje. Výpůjčky beletrie pro dospělé čtenáře tak představují 50 % výpůjček.

Bylo by ideální, pokud by knihovny mohly mít celý fond nebo alespoň jeho převážnou část ve volném výběru, aby byl přístupný uživatelům bez zprostředkování knihovníkem. Většina knihoven však nemá optimální prostorové podmínky, a tak musí dokumenty uchovávat v uzavřených skladech, mnohdy umístěných i mimo knihovnu. Uživatelé pak dostávají vybraný dokument s časovou prodlevou i několika dnů.

Fondy by měly být aktuální. Pokud se podíváme na půjčování knih podle roku jejich vydání, je evidentní, že čtenáři veřejných knihoven si nejraději půjčují nově vydaná díla a aktuální čísla periodik. Čím jsou knihy starší, tím klesá jejich přitažlivost pro čtenáře. To je asi největší problém českých knihoven. Fondy veřejných knihoven pomalu zastarávají, neboť nedochází k jejich potřebné obnově.

Podle Standardu VKIS by se mělo ročně obměnit minimálně 10 % knihovního fondu novými přírůstky. Průměr ve veřejných knihovnách ČR v roce 2015 však představoval pouhých 3,7 % obnovy. Nulový přírůstek knihovního fondu uvedlo 1 657 knihoven (31 %).

Definice a standardy

Knihovní fond

Soubor vybraných, uspořádaných, evidovaných a odborně knihovnicky zpracovaných dokumentů, shromážděných a uchovávaných v knihovně, který je k dispozici uživatelům pro absenční a prezenční půjčování a poskytování dalších knihovnických a informačních služeb.

Periodikum, seriálová publikace

Dokument v tištěné nebo elektronické formě, vydávaný postupně s pravidelnou nebo nepravidelnou periodicitou, obvykle s číselným nebo chronologickým označením, pod stejným názvem a se záměrem stálého pokračování. Zahrnuje např. časopisy, noviny, sborníky, výroční zprávy.

Definice všech druhů knihovních dokumentů se uvádějí v Deníku knihovny.

Celkový objem knihovních fondů veřejných knihoven ČR dosáhl v roce 2015 téměř 65 milionů knihovních jednotek. Největší část tvoří beletrie – téměř 30 mil. knihovních jednotek (dále jen k. j.), necelých 28 mil. tvoří naučná literatura a ostatní dokumenty dosáhly počtu 7 mil. k. j., což představuje nárůst o 2 mil. oproti roku 2014.

Přestože se výdaje na nákup knihovního fondu rok od roku zvyšují, stále nedosahují adekvátní výše. Počet přírůstků má naopak sestupnou tendenci. V roce 2015 činil 1,86 mil. k. j., což je téměř o 250 tisíc k. j. méně než v roce 2002. V důsledku toho knihovny ze svého fondu málo vyřazují starší knihy, jejich fondy tak každoročně zastarávají a ztrácejí na atraktivitě pro své uživatele. Připravovaný Standard pro dobrý fond doporučuje, aby se rozsah knihovního fondu pohyboval v rozsahu dvou až tří knihovních jednotek na obyvatele, ale mnoho knihoven tyto hodnoty i několikanásobně překračuje a má regály přeplněné starými a nevyužívanými knihami.

Také standard v oblasti tvorby knihovního fondu (výdaje na nákup knihovního fondu na jednoho obyvatele obsluhované populace) je dlouhodobě podprůměrný. Místo doporučovaných 35 Kč na obyvatele představoval v roce 2015 celostátní průměr pouhých 21 Kč. K nápravě neradostné situace by mohl přispět právě vznikající Standard pro dobrý fond, na který by se knihovny mohly odvolávat u svých zřizovatelů při snaze o navýšení finančních prostředků na nákup knihovního fondu. Ze statistik dále vyplývá, že v roce 2015 nenakoupilo do svého fondu ani jednu knihu 1 706 knihoven, tj. 32 % veřejných knihoven ČR.