Hlavní obsah stránky

Na půdě Filozofické fakulty proběhla diskuse o rekonstrukci Národní knihovny

LENKA ŠIMKOVÁ

Ve čtvrtek 21. ledna 2016 v 16 hodin byla v aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zahájena diskuse o další etapě rekonstrukce Národní knihovny, která by se kromě interního provozu měla citelně dotknout také jejích čtenářů a uživatelů. Diskusi předcházelo několik článků v celostátních médiích, příspěvek o nejbližších výhledech knihovny uveřejněný v e-zpravodaji Národní knihovny a otevřené dopisy, které si mezi sebou vyměnili Ing. Pavel Janáček, Ph.D., ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR, a PhDr. Petr Kroupa, generální ředitel Národní knihovny ČR. Diskuse měla odpovědět na některé otázky, nejasnosti a obavy, které publikované informace vyvolaly.

Revitalizace barokního Klementina by po dokončení druhé etapy měla v letošním roce vstoupit do etapy třetí. Ta se podle nové studie spojila s čtvrtou a pátou etapou a dotkne se mimo jiné hlavních čtenářských prostor knihovny (haly služeb a všech studoven), Knihovny knihovnic­ké literatury, Slovanské knihovny a dalších odborných pracovišť. Zasáhne také hlavní skla­dy a většinu jejich pracovního zázemí. Průběh prací je komplikován tím, že souběžně musí proběhnout rekonstrukce starého objektu knihov­ny v Hostivaři. Připomeňme, že v roce 2014 zde zahájila provoz nová část objektu, která obsahuje Národní konzervační fond, studovnu pro veřejnost a některá odborná pracoviště. V Hostivaři by měla následovat i výstavba zcela nové budovy.

Diskusi veřejnosti s generálním ředitelem moderoval člen akademického senátu FF UK doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D., a za hostitelskou instituci se jí zúčastnila děkanka fakul­ty doc. Mirjam Friedová, Ph.D. V jejím začátku PhDr. Petr Kroupa nejprve shrnul jednotlivé fáze revitalizace, a pak představil garantované minimum služeb knihovny – podobným způsobem, jako je popsal náměstek pro služby NK ČR PhDr. Hanuš Hemola ve zmíněném e-zpravodaji. Dr. Hemola se diskuse z důvodu nemoci nezúčastnil. Navržené řešení by mělo zajistit, že navzdory některým tvrzením nedojde k fatálnímu omezení služeb pro veřejnost, tedy k to­mu nejhoršímu z tzv. katastrofického scénáře, který byl vytvořen pro interní potřeby zaměstnanců. Přesto se ukazuje, že se knihovna bude potýkat s mnoha problémy, na které upozornila zejména vědecká komunita, studenti a další přítomní v aule.

Nové informace zazněly ohledně tzv. paralel­ní knihovny, která by mohla vzniknout v budo­vě Kongresového centra v Praze 4 či v prostorách bývalých skladů v Praze 7. Na její pro­voz by mělo vyhradit finance Ministerstvo kultury ČR. I v takovém případě bude však možné zpřístupnit pouze část fondů. Dalším řešením jsou digitalizované fondy či přístup ke konzervačním sbírkám 19. století a k Národnímu kon­zervačnímu fondu v Hostivaři. I tady zazněly otázky a oba­vy z mnoha omezení – zdaleka vše není digitalizováno, jak bude zajištěn přístup k digitálním sbírkám (v podobě dostatečného množství studijních míst), je možné změnit nevyhovující režim přístupu k Národnímu konzervačnímu fondu? Bude existovat možnost trvalých zá­půjček z fondu NK ČR odborným pracovištím FF UK? Mělo by být hlavním zájmem zachování veřejné služby, nebo termín dokončení rekonstrukce v roce 2018?

I když se tedy na první pohled zdá, že diskuse spíše ještě více otázek vyvolala, svůj smysl mě­la. V jejím závěru se k debatě připojila náměstkyně ministra kultury JUDr. Kateřina Kalistová, jež podpořila vznik poradního týmu složeného ze zástupců Akademie věd či Univerzity Karlovy, kteří by měli mít možnost své požadavky s Národní knihovnou diskutovat. To, po čem by ny­ní zejména vědecká komunita toužila – přes­ný harmonogram (ne)dostupnosti jednotlivých sbírek, však podle slov generálního ředitele ne­ní možné v současné době (vzhledem k velkému množství neznámých faktorů) předložit.