Hlavní obsah stránky

ZE SVĚTA

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

V městské knihovně ve finském městě Hämeenlin­na probíhá odvážná modernizace činnosti již od ro­ku 1990, a tak je trvale zařazena mezi TOP knihovnami celého Finska. Finské knihovny se navracejí k centralizaci, také ke knihovně v tomto finském městě se v roce 2009 připojilo dalších pět obecních knihoven. Knihovna musí průběžně reformovat své služby a reagovat na překotné změny. Má méně finančních prostředků i lidských zdrojů, přesto buduje kvalitní sbírky a nabízí atraktivní služby. Uži­vatelé nesmějí poznat problémy knihovny. Každý rok knihovna reviduje svůj fond a zjišťuje efektivitu akvi­zice, do této činnosti jsou zapojeni čtyři informační specialisté z hlavní knihovny a jedenáct zaměstnanců obecních knihoven – bez důkladné analýzy sbírek nelze efektivně využívat prostředky zřizovatele. Konkrétní akviziční profil knihoven je dán jejich specifickým umístěním, blízkostí vzdělávacích institucí, věkovým a národnostním rozložením obyvatel. Veřejné knihovny, které aktivně spolupracují se školami, své sbírky zaměřují primárně na literaturu pro děti a mládež. Profilování poboček hämeenlinnské knihovny, rezervace knih zdarma a dobře fungující regionální doprava, která zajistí rychlé dodávky dokumentů uživatelům, jsou samozřejmostí. Centralizovaný nákup umožní ušetřit finanční prostředky – ty knihovna využívá pro své marketingové kampaně. Knihovna nabízí nové atraktivní online služby a vzhledem k nižšímu počtu personálu v části dne také samoobslužný provoz.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 48, No. 4/ 2015, s. 17–19)

Bavorský kulturní portál Bavarikon http://www.bavarikon.de byl v loňském roce po dvouletém zkušebním provozu spuštěn pro veřejnost na tiskové konferenci v sále Bavorské státní knihovny v Mnichově. Bavorská knihovna buduje spolu s dalšími knihovnami online portál bavorské regionální historie již od roku 2000, v roce 2012 rozhodli političtí představitelé o širším zapojení muzeí a archivů. V magazínu Bavorské státní knihovny byl o tomto projektu článek v roce 2013, ale po velkolepém star­tu bylo kolem Bavarikonu ticho. Ovšem další dva roky byly naplněny prací na konsolidaci technické infrastruktury, výstavbě organizačních struktur a di­gi­talizaci dokumentů. Do tvorby a rozhodování o další budoucnosti portálu se zapojili představitelé ministerstev (školství a kultury, financí, místního rozvoje), z politických představitelů a zástupců kulturních organizací vznikla také Rada Bavarikonu. Ta vydává doporučení, největší část práce ovšem nadále odvádí Bavorská státní knihovna, která zajišťuje primárně digitalizaci dokumentů (již v roce 2013 Bavarikon obsahoval 200 000 digitalizovaných objektů). Další zapojené organizace doporučují, které objekty digitalizovat a jakým způsobem je zpřístupnit, byl vyvinut i speciální software pro zpřístupnění 3D objektů. Pro Bavarikon je velmi důležité naplnit očekávání svých uživatelů a být přehlídkou kulturního dědictví Bavorska.

(Bibliotheks Magazin – Jahrgang 10, Ausgabe 30/October, s. 42–45)

Celosvětová knihovnická organizace IFLA se dlouhodobě věnuje úloze veřejných knihoven při podpoře čtení v rodině. Zveřejňuje příklady dobré praxe prováděné ve veřejných knihovnách v této oblasti. Knihovny organizují vzdělávací semináře pro rodiče (témata: jakým způsobem využít knih k probuzení zájmu dětí o čtení, jak správně vybrat knihy pro konkrétní věk, jak při společném čtení v rodině posilovat rodinné vazby). Pro dítě je důležité mít již od raného věku pozitivní zkušenost s konkrétními knížkami. Tato zkušenost a získané dovednosti mají významný dopad na budoucí čtení i psaní dítěte. V Manifestu IFLA/UNESCO z roku 1994 stojí: Posláním veřejných knihoven je tvorba a posilování čtenářských návyků u dětí již od raného věku. Veřejné knihovny byly budovány pro všechny generace, nicméně děti jsou jednou z jejich hlavních cílových skupin. Knihovny dětem věnují zvláštní pozornost a řadu svých aktivit na ně zaměřují. Pokyny IFLA pro knihovny mají motivovat rodiče a další dospělé osoby, aby využívali knihovny pro rozvíjení svých dětí i své komunity. Role knihoven je nezastupitelná především v oblasti neformálního vzdělávání a širo­ce přesahuje pouhé půjčování knih. Celkový rozvoj dětí velmi souvisí se sociálním a ekonomickým statusem, kvalifikací a vzděláním jejich rodičů – tady mají knihovny velkou šanci ovlivnit, jakou roli bude hrát čtení a přítomnost knih v konkrétní rodině.

(IFLA Journal – Volume 41, 4/2015, s. 364–369)

Připravil ROMAN GIEBISCH