Před 110 lety, 1. 11. 1907, zemřel Alfred Jarry (* 1873), francouzský spisovatel, předchůdce surrealismu, proslulý zejména sérií satirických her o Králi Ubu či prózami Nadsamec a Messalina.

Před 170 lety,   8. 11. 1847, se narodil autor proslulého hororového románu Dracula, irský spisovatel Bram Stoker († 1912); Dracula se stal námětem mnoha filmů, pokračování, variací i parodií nebo úspěšného muzikálu Karla Svobody.

Před 140 lety,  9. 11. 1877, zemřel Karel Sabina (* 1813), český politik, publicista, kritik, básník, dramatik a prozaik, dnes známý především jako libretista Smetanových oper Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta a nechvalně také tím, že byl spolupracovníkem rakouské tajné policie.

Před 10 lety,  10. 11. 2007, zemřel americký spisovatel Norman Mailer (* 1923), autor beletristických děl a reportážních románů (tzv. nový žurnalismus), dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny (Armády noci a Katova píseň) a Národní knižní ceny (Armády noci); mezi jeho další díla patří např. Nazí a mrtví, Americký sen, Co děláme ve Vietnamu?, Oheň na Měsíci, Dávné večery, Duch děvky, Lesní zámek aneb Hitlerův přízrak či biografie slavné herečky Marilyn.

Před 10 lety,   12. 11. 2007, zemřel americký prozaik a dramatik Ira Levin (* 1929), autor románů Rosemary má děťátko, Stepfordské paničky, Hoši z Brazílie a Někdo se dívá, které byly zfilmovány.

Před 110 lety, 14. 11. 1907, se narodila švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová († 2002), jedna z nejslavnějších a nejúspěšnějších autorek literatury pro děti a mládež. Nejznámějšími knihami jsou Pipi Dlouhá punčocha a Děti z Bullerbynu, dále např. Ronja, dcera loupežníka, Emil Neplecha, Bratři Lví srdce či Karkulín ze střechy. Její knihy byly přeloženy do šedesáti jazyků a bylo podle nich natočeno přes čtyřicet filmů. Sama autorka psala i filmové a divadelní scénáře.

Před 170 lety,  18. 11. 1847, se narodila Eliška Krásnohorská († 1926), česká básnířka a prozaička, propagátorka ženské emancipace, překladatelka, kritička a libretistka oper Smetanových (Hubička, Tajemství, Čertova stěna a Viola, kterou Smetana už nedokončil) či Fibichových (Blaník), autorka moralizujících próz zejména pro dospívající dívky (např. Svéhlavička), knih i básní pro děti a mládež a dvousvazkových vzpomínek Co přinesla léta.

Před 160 lety,  26. 11. 1857, zemřel Joseph von Eichendorff (* 1788), německý romantický básník, prozaik a dramatik, autor slavné novely Ze života darmošlapa.

Před 260 lety,  28. 11. 1757, se narodil William Blake († 1827), anglický grafik, malíř a básník, ve své době nepříliš pochopený; jeho výtvarné i básnické dílo mělo později značný vliv na romantiky a prerafaelity, na secesi a expresionismus. Byl vyučeným mědirytcem a vytvořil ilustrace k Dantovi, Miltonovi, k Bibli a ke svým vizionářským a mystickým básním, např. Písně nevinnosti, Písně zkušenosti či Snoubení nebe a pekla. Česky vyšly např. výbory Svět v zrnku písku či Napíšu básně kytkám na listy.

Před 200 lety,   28. 11. 1817, se narodil francouzský prozaik Paul Féval († 1887), autor historicko-dobrodružných románů-fejetonů, z nichž nejslavnější jsou Tajnosti Londýna a především několikrát zfilmovaný Hrbáč.

Před 110 lety,   29. 11. 1907, se narodil Alberto Moravia (vl. jm. A. Pincherle, † 1990), jeden z nejslavnějších italských spisovatelů 20. století. Proslavil se hned svým prvním románem Lhostejníz roku 1929. Následovala dlouhá řada úspěšných děl, z nichž k nejlepším patří vedle dvou svazků Římských povídek zejména romány Římanka, Konformista, Pohrdání, Horalka a Nuda; dále jsou to např. Agostino, Já + On, Marné ctižádosti, Pozornost, Láska manželská či Cesta do Říma. Množství jeho knih bylo zfilmováno, slavné jsou např. filmové verze Římanky s Ginou Lollobrigidou či Horalkyse Sophií Lorenovou, která za svůj herecký výkon získala Oscara.

Před 350 lety,  30. 11. 1667, se narodil anglický prozaik Jonathan Swift († 1745), autor jednoho z nejslavnějších románů světové literatury, satiry ve formě alegorie Gulliverovy cesty.

Před 70 lety,  30. 11. 1947, se narodil americký dramatik, scenárista a režisér David Mamet, nositel Pulitzerovy ceny za drama Glengarry Glen Ross (Konkurenti), které bylo i zfilmováno.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora