Main content

Ohlédnutí (nejen) za 13. ročníkem konference o spolupráci paměťových institucí

Lenka Šimková ctenar@svkkl.cz

Ve dnech 28. a 29. listopadu 2012 se v konferenčním sále Národního archivu v Praze uskutečnila v pořadí třináctá konference s názvem Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě. Setkání, které je jedinečnou příležitostí ke sdílení znalostí, výměně zkušeností a navázání kontaktů mezi odborníky z jmenovaných institucí, poprvé proběhlo v roce 2000. Dovolujeme si vám nabídnout malý průřez těmito lety s několika postřehy, které by mohly zaujmout zejména ty, již se prvních ročníků neúčastnili. Zároveň chceme připomenout a zachytit vývoj jedné z velmi přínosných akcí v našem oboru.

Kdy?

Termín konání konference, která v prvním ročníku ještě nesla název seminář, se v zásadě nemění. První prosincový týden či těsný konec a přelom měsíce listopadu si účastníci mohli v kalendáři pro tuto událost vždy rezervovat. Nejinak tomu bude i v letošním roce, kdy je pro 14. ročník avizován 27. a 28. listopad 2013. Co se však změnilo, je trvání konference, která se z jednodenní záležitosti rozrost­la v roce 2004 ve dvoudenní setkání a v nedávných letech díky nabitému programu dokonce zazněla myšlenka na rozšíření o další den.

Kde?

V roce 2000 se účastníci semináře Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě: možnosti vzájemné spolupráce sešli v Malém sále Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí. Nejinak tomu bylo ještě v roce 2001. V roce následujícím, tedy od třetího ročníku, se ale již přesunuli do sálu Státního ústředního archivu v Praze 4 – Chodově, dnes Národního archivu, kde se konference od té doby koná. Určitě je ku prospěchu věci, že shromáždění odborníků hostí jedna z „jiného typu“ institucí, než je knihovna.

Kdo?

Pořadatelem akce je od samých počátků Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a odborným garantem se zásluhou o její konání je PhDr. Vít Richter. Od roku 2003 vítá zájemce o problematiku spolupráce archivů, knihoven a muzeí ředitelka Národního archivu PhDr. Eva Drašarová, CSc. Nechybějí zástupci z politické sféry, v čemž byl poslední ročník ovšem trochu výjimečný a v dobách v těchto oblastech nejistých se zahájení uskutečnilo bez dalších mluvčích.

Nejhojnější výčet pořadatelů najdeme v roce 2004 – MinervaPlus, Ministerstvo kultury Čes­ké republiky, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, Státní ústřední archiv, Národ­ní technické muzeum, Národní knihovna Čes­ké republiky.

Podpora Ministerstva kultury zůstává i dodnes zachována, poslední ročníky se konají zejména ve spolupráci Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, Národního archivu a Národní knihovny ČR.

V tomto ohlednutí nelze nezmínit některá jména přednášejících, kteří svými prezentacemi provázejí program již od jeho počátků. Tak například na prvním i posledním ročníku promluvil Mgr. Adolf Knoll (NK ČR) či PhDr. Bohdana Stoklasová. Postupně se samozřejmě přidávali odborníci další, z nichž si dovoluji namátkově připomenout některé pravidelné řečníky: Ing. Stanislav Psohlavec (Albertina Icome Praha), PhDr. Františka Vrbenská (NK ČR), PhDr. Zdeněk Uhlíř (NK ČR), Mgr. Zdeněk Lenhart (Moravské zemské muzeum Brno), PhDr. Miroslav Ressler (NK ČR), Ing. Aleš Bro­žek (Severočes­ká vědecká knihovna Ústí nad Labem), Ing. Petr Žabička (Moravská zemská knihovna Brno), Ing. Martin Vojnar (Vědecká knihovna v Olomouci), PhDr. Zdeněk Bartl (NK ČR), Ing. Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR), Romana Křížová, (Cross Czech, a. s.), Mgr. Andrea Fojtů (Ústav vý­početní techniky UK), Jiří Bernas (Národní archiv v Praze), PhDr. Dušan Katuščák, CSc. (Slovenská národní knihovna), referující z MK ČR, MV ČR  a mnoho dalších.

Co?

Velmi zajímavé je podívat se na anketu z roku 2000, kterou najdeme společně s informacemi o prvním ročníku konference na stránkách SKIP ČR. Zapojení účastníci odpovídali na dvě po­lo­že­né otázky Jaké téma jste na semináři postrádal(a)? a Navrhněte možné oblasti, témata a metody budoucí spolupráce mezi archivy, knihov­na­mi, muzei, galeriemi a památkovou péčí. Z dru­hého bodu si dovoluji ocitovat některé odezvy:

• společné provozování webových serverů institucí, např. v určitém teritoriu,

• standardizace terminologie,

• porovnání metodik, hledání společných bodů (popisných polí) při zachování specifik jednotlivých typů institucí,

• standardizace x unifikace,

• zajištění vzájemné informovanosti x zachování rozmanitosti a osobitosti,

• zapojení zástupců institucí do systému školení knihovníků,

• jednotný systém standardů pro knihovny, archi­vy, muzea,

• DTD pro popis objektů: knihy, exponáty, památky, archiválie,

• metodika spolupráce fondů (obraz, formáty, evidence-databanky, systémy, předtisková příprava, archivace dat a jejich správa),

• výroba elektronických publikací,

• technické informace o systémech,

• virtuální globální databáze a katalogy,

• využívání možností a zkušeností knihoven pro muzea a archivy (zkušenosti ICT, možnost školení v učebnách ICT knihoven),

• společná prezentace historických období,

• centrální portál kulturního a přírodního dědictví,

• z různých hledisek (odborných, regionálních atd.) uspořádané adresáře, databáze,

• naskenované podoby uměleckých děl pro výběr el. katalogu, internetu.

Prostřednictvím konferenčního programu jed­notlivých let je možné mimo jiné sledovat, jak se tyto body, náměty či představy dále naplňují či proměňují. Vývoj ICT pokročil zásadním způ­sobem, potřeby definované v roce 2000 slovy „standardizace, spolupráce, sdíle­ní“ zůstávají a rozvíjejí se.

Jak?

Prezentace jsou každoročně vystavovány na stránkách http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip, v některých ročnících z nich byl sestaven i sborník. V několika předchozích letech probíhalo zároveň hlasování o nejoblíbenější příspěvek či jsou vybrány postřehy účastníků. Od samého začátku přináší zprávu o jednotlivých příspěvcích časopis IkarosČtenář se zanedlou­ho přidal a v posledních letech reflektuje především zaznívající tendence a autory vybraných referátů oslovuje ke zpracování tematických člán­ků. Některými loňskými tématy jsme se již na stránkách Čtenáře zabývali, na jiná se můžete těšit. Hned v tomto čísle najdete příspěvek Michala Denára o projektu Osobnostiregionu.cz, který posluchače velmi zaujal. Dále připravujeme například článek o problematice perzistentních identifikátorů digitálních dokumentů.

AKM 2012

Na loňské konferenci zaznělo 33 příspěvků. Nechyběly aktuální informace o projektu Národní digitální knihovny či zapojení institucí a jejich spolupráce v rámci Europeany. Své aktivity na poli digitalizace představily kromě již tradičních zástupců (NK ČR, MZK ČR atd.) různorodé paměťové a další instituce (namátkou například Národní filmový ústav, Divadelní ústav, Krajská knihovna Vysočiny, Knihovna AV ČR, nechyběly oblastní archivy či firma Cosmotron). Závěr konference byl věnován připravované novele autorského zákona v souvislosti s tím, co (mož­ná) přinese v oblasti zpřístupňování digitálních dokumentů. Je zřejmé, že mezi zainteresovaný­mi hráči nastává období hledání nové rovnová­hy, která byla v kontextu tradičních dokumentů již svým způsobem nastolena.

Pokud bych měla zachytit jen jednu ze zajímavých myšlenek, které rezonovaly napříč všemi příspěvky, dovolila bych si částečně využít slova Mgr. Adolfa Knolla z první prezentace: Knihovny a další paměťové instituce by v digitální éře měly „nabízet v širším prostředí věci obecně málo dostupné nebo nedostupné, neboť konkurence je mnohem silnější, než jsme si ochotni připustit“.