Main content

OD REDAKČNÍHO STOLU

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

duben je trochu zvláštní měsíc: hned první den se může stát, že si z nás někdo vystřelí, vyvede nás „aprílem“. A dokonce i seriózní tisk si dovolí „vypustit kachnu“, otisknout text, který se na první pohled tváří důvěryhodně.

Tradice „aprílování“ se v českých zemích objevila v 16. století a vznikla prý jako reakce na konec dlouhé šedivé zimy a příchod veselého jara. Ovšem letos si jaro nechává docela načas, spíš se mi zdá, že vydatným sněžením, které ne a ne v prvních dubnových dnes ustat, si z nás tak trochu utahovalo.

Věnujme se však čtvrtému letošnímu číslu Čtenáře. Ujišťuji vás, že jsme k němu přistupovali se vší vážností a žádné „kachny“ v něm nehledejte. Pouze jednu jedinou rubriku jsme pojali trochu nevázaně, a to retro okénko – pohled do minulých ročníků našeho časopisu. Objevili jsme totiž, že se tu a tam i v tak „vážném“ periodiku objevoval humor, který nebyl samoúčelný, ale jako odlehčující prvek zapadal do tehdejší koncepce časopisu.

S nedostatkem finančních prostředků na akvizici nových tištěných i elektronických dokumentů se nepotýkají jen knihovny u nás, ale i jinde ve světě. Na druhou stranu je to nutí k hledání nových a efektivnějších způsobů, jak svým čtenářům zajistit tituly, které budou opravdu využívat. Vznikl tak model akvizice řízené uživatelem, jehož pilotní projekt spustila Národní knihovna ČR v dubnu minulého roku. Článek o jeho přípravě, průběhu a současném stavu jsme zařadili jako téma tohoto čísla a věříme, že vás zaujme a inspiruje i další knihovny.

Na otázku, jak se odchází z práce, která není pouze zaměstnáním, neexistuje jednoznačná odpověď. V rozhovoru s paní Zlatou Houškovou jsme ji ani neočekávali, protože její odcházení z knihovnického prostředí se tak trochu podobá pohádce o princezně Koloběžce… Ale tak je to dobře, jsou lidé, jejichž nepřítomnost by byla citelná.

Je toho hodně, co se z obsahu čísla do tohoto sloupku nevešlo, což je celkem pochopitelné. Myslím si spíš, že ponechat výběr toho, co si přečtete, je nejlepší a nejsvobodnější přístup.

Hezké objevování a čtení přeje

OLGA VAŠKOVÁ