Main content

JAK NA TO: Piktogramy, trojpísmena a on-line mapky v turnovské knihovně

HANUŠ KARPÍŠEK reditel@knihovna.turnov.cz

Piktogramy

Před několika lety jsme se začali kvůli nevyhovujícímu, respektive systémově nedotaženému značení knih ve volném výběru zabývat možností zavedení piktogramů (piktogram = grafický znak zobrazující pojem nebo sdělení obrazově – v našem případě žánrové a tematické piktogramy umisťované na knihovní dokumenty). Také jsme řešili nahrazení jednopísmenných ručně psaných štítků na hřbetech knih něčím univerzálněji použitelným.

Kromě hledání příkladů při četných návštěvách knihoven jsem provedl krátký průzkum prostřednictvím elektronické knihovnické konference. Šest českých veřejných knihoven poskytlo své piktogramy. Z nich sestavená tabulka nám pomohla při tvorbě vlastního systému významových ikon i stanovení počtu označovaných kategorií. Nejprve jsme řešili beletrii. Z průzkumu bylo patrné, jak různé knihovny člení fondy různě. To se týče i rozmanitosti významových ikon. Z toho si dovolím soudit, že už byla promarněna příležitost k ně­jakému pokusu například o jednotné stanovení žánrových skupin beletristické literatury a k nim přiřazeným obrázkovým symbolům, protože prá­ci, kterou na takové značení fondu některé knihovny už vynaložily, těžko kdy budou ochoty dupli­kovat. Rozmanitost lze ovšem chápat nejen systémově, zato i kreativně jako prostředek originálního vyjádření té které knihovny. V případě Městské knihovny v Praze zvolili dokonce osobitý umělecký projev výtvarníka. Jinde jsou užívány neuměle až dětsky vypadající kres­by, časté jsou však převzaté symboly z obrázkových řezů písma (fontů) používaných na PC.

Proces piktogramizace

Při zavádění piktogramů bylo třeba stanovit následující parametry (v závorkách uvádím naši volbu):

1. průzkum mezi čtenáři o nespokojenosti se značením fondů ve volném výběru (speciální průzkum jsme neprováděli, máme povědomí o tom, že čtenářům značení nepřijde dostatečné);

2. rozdělení fondu na skupiny – beletrie podle žánru, naučná literatura podle tématu/oboru, podle cizího jazyka, některé knihy zůstanou sa­mozřejmě neoznačeny, nebo pro ně bude kategorie „všeobecné“ (27 žánrových skupin, 43 tematických/oborových, 13 cizojazyčných a speciální piktogramy);

3. velikost a barevnost či podbarvení – piktogram musí být na hřbetu knihy nahoře či dole výrazný, převážně viditelný, ale neměl by ubírat na hřbetu mnoho místa, lze kombinovat bílé/barevné pozadí s černobílým a barevným tiskem (cca 2 x 2 cm, na hřbetu knihy nahoře, černý tisk na bílém pozadí – je to výrazné, levně vyrobitelné, černobílou tiskárnu máme vždy po ruce, piktogramy pro cizojazyčnou literaturu představují barevné vlaječky států + romština);

4. autorství, kreativita, přijatelnost – vytvoříme si sami, zadáme umělci, grafikovi, převezmeme odjinud, zpropagujeme uvnitř knihovny (u čás­ti piktogramů jsme se inspirovali, s jinými „pomohl Google“, piktogramy jsme dílem dotvořili sami, hodně jsme prodiskutovávali dosažení souladu a případných kompromisů, je dobré, když je systém značení knih v knihovně všeobecně přijímán);

5. vlastní fyzické provedení – sériová výroba, a to i průběžná po skončení intenzivního přeznačování fondu, snadná a rychlá práce při značení, odolná povrchová úprava, vše by mělo být odolné i vůči UV záření, aby po letech zvláště barvy na slunci nevybledávaly (naříz­nuté samolepky – print etikety formátu A4 dělené na pět sloupců 13 řádek = 130 pikto­gra­mů, etike­ty lze snadno sejmout, tisk fixujeme shora kvůli obalování knih i otěru izolepou);

6. propojení s automatizovaným knihovním systémem – není pro vlastní piktogramizaci sice nutné, ale je to významná přidaná hodnota, kterou uživateli nabídneme, zvláště pak pro tvorbu žánrových a tematických rozcestníků, pokud naše slovníky s klíčovými slovy, věcnou tematikou či pozvolna se prosazujícím Konspektem nemáme precizně zpracované (implementovali jsme do AKS Clavius, zobrazuje se spolu s knihou u záznamu v on-line katalogu na webu, máme „obrázkové rozcestníky“ podle žánru, tématu/oboru a jazyka, vytvořeno speciální pole v záznamu o titulu, a jedna funkce pro zobrazování/vyhledávání). Škoda jen, že výrobce knihovního programu s námi dlouhou dobu nechtěl implementaci piktogra­mů do knihovního systému vůbec řešit, argumentujíc tím, že to „jiné knihovny nechtějí“. Nakonec jsme jednoho z tvůrců AKS přemluvili, zabralo to asi 30 minut společné on-line spolupráce na dálku a výsledek se dostavil.  Popsaný přístup firmy je příkladem, podle mé­ho názoru coby zákazníka, v době kapitalismu prostě nepřijatelným.

7. tvorba navigačního/vizuálního systé­mu v půjčovnách, systém řazení knih (vydělujeme tradičně některé žán­ro­vé skupiny literatury, detektivky, po­ezie…, ale v beletrii převažuje smí­­šené řazení, vydělené skupiny ozna­číme vel­kou kostkou s piktogramem ze všech stran viditelnou na regále z dálky);

8. finanční, časová a zejména personální náročnost, prioritní značení fondů podle význa­mu pracovišť – čím větší knihovní fondy, tím komplikovaněji se prosazuje zavádění piktogramů a stanovení tohoto kritéria (využili jsme možnosti dotací úřadů práce na vznik dočasného pracovního místa v rámci veřejně prospěšných prací + pracovní síly jsme získávali i v rámci výkonu veřejné služ­­by nezaměstnanými a využitím dobrovolnice. Bez navýšení pracovní síly by to u nás nešlo, nebo jen velmi pozvolna);

9. trvalá udržitelnost.

Trojpísmena

V souvislosti se zaváděním piktogramů jsme přistoupili i k přeznačení knih, ručně psané jednopísmenné štítky nahradila tištěná tzv. trojpísmena, která budou sloužit k přesnějšímu řazení knih na regálech. Nejde o nic inovativního, každá knihovna má nějaký systém značení. Pro velikost fondu do 60 000 svazků (výhledově do max. 50 000 aktuálně čtených) jsou tři první písmena podle autora (pokud není, pak podle názvu) postačující.

Štítky jsou barevné:

  •  žlutá = čtení pro nejmenší – do 6 let,
  •  zelená = čtení pro děti – 6 až 9 let,
  •  červená = čtení pro mládež – 10 až 15 let,
  •  modrá = naučná literatura pro děti a mládež,
  •  bílá = beletrie i naučná literatura pro dospělé,
  •  na dělení literatury podle vě­ku v interiéru upozorňují na regálech kvádry s výše uvedeným popisem o příslušné barvě.

Pod trojpísmenem je ještě uvedeno přírůstkové číslo (řadíme podle něj knihy ve skla­du, víceúčelovost). Štítky jsou opět pořizovány na tónované print etikety (52 či 56 na archu A4, možno projet tiskárnou i vícekrát podle aktuální potřeby počtu etiket). Umisťujeme je na hřbet knihy dolů. Zvolili jsme větší formát štítku cca 2 x 5 cm, aby písmena byla co největší. Je to ovšem na úkor viditelnosti původního nápisu na hřbetu knihy, vhodné je zvolit možná menší štítek.

Krom trojpísmena umisťujeme ještě nad něj piktogram brýlí na žlutém poli upozorňující na velká písmena (pro začínající čtenáře a slabozraké), dále číslo dílu/části (to mají čtenáři rádi).

I trojpísmena jsou zahrnuta, stejně jako piktogramy, do AKS Clavius. Bohužel ani zde toho náš knihovní systém mnoho neumí, přestože by bylo generování zobrazení podbarvených trojpísmen v pro­gramu poměrně jednoduchou záležitostí, byli jsme nuceni jít poněkud těžkopádnou cestou pořízení malého obrázku pro každou trojpísmennou kombinaci – podstatné je, že výsled­ný efekt pro čtenáře se dostavil a řešení je plně funkční.

3D mapy s umístěním knihy

Kromě piktogramů a trojpísmen jsme zároveň do knihovního systému začali vkládat informaci o umístění na regále, jsou to číselné skupiny pro dlouhodobě ve volném výběru vyčleněné knihov­ní fondy (detektivky, poezii…). K nim se čtenářům v katalogu nabízí u zázna­mu možnost zobrazení titulu na 3D mapce daného oddělení nebo pobočky. Vlastní implementace do knihovního systému opět nebyla složitá, ale musí existovat externí pomocná webová stránka (u nás napsaná v php skriptu) pro zobrazování mapek s aktuálním umístěním na základě předané informace o titulu z on-line katalogu. Předpokládám, že jde o udělátko dočasné a že výrobci nových knihovních systémů, i když „to knihovny přece nechtě­jí“, nakonec přijdou s propracovanějšími možnostmi a virtuálními mapka­mi. Vždyť není asi tak vzdálená doba, kdy čtenáři budou procházet knihovnou a prostřednictvím tabletu/mobilního telefonu si promítnou přes kamerku prostor půjčovny s vyobrazením, kde se jimi hledaný zdroj informací, proč ne i tištěná kniha, právě nachází.

Žádné řešení není dokonalé

Diskutabilní je zavádění piktogramů pro naučnou literaturu, experimentálně tak nahrazujeme čtenářům nesrozumitelné MDT v dětském oddělení. Podle toho jak se ujme, zvážíme i zavedení v oddělení pro dospělé. Obecně mám vizi, že standardní členění naučné literatury ve veřejných obecních knihovnách (tedy ne odborných a univerzitních) je pro čtenáře zajímavější v tematických koutcích a ne podle čísel MDT. Tako­vé koutky přírodních, společenských, zeměpisných, jazykových a kdoví jakých dalších zaměření se přece dají s výhodou doplnit o zajímavé tematic­ky související interiérové prvky a názorné učeb­ní prvky i informační multimediální zdroje a učinit tak mnoh­dy fádní část knihovny s naučnou literaturou atraktivnější. Zejména knihovny ve větších městech by o tomto spojení mohly popřemýšlet. A piktogramy v kombinaci s dalším, na­příklad abecedním řazením dávají větší volnost při tematickém stavění fondu, aniž by byla nutně ztracena jeho vyhledatelnost.

Vím také o názorech, proč nepoužít piktogramy ani u beletrie, vždyť přece existuje řada knih, kde je rozhodnutí, kam je zařadit, nejasné, trochu tento nedostatek kompenzujeme umisťováním maximálně dvou piktogramů, například milostný, historický román. Také není za­nedbatelný názor, že rozdělení fondu ve volném výběru podle piktogramů například i po regálech vede k jistému ochuzení čtenářů, kteří jdou jen „do detektivek“ a nevšimnou si tak „náhodu“, co ten dobře píšící autor napsal dalšího, když nejsou knihy řazeny například abecedně. Přesto odezvy čtenářů na zavedení piktogramů jsou velmi pozitivní a nás utvrzují v tom, že jsme udělali dobře.

S podobným argumentem se setkávám i u dělení knih pro děti a mládež na věkové kategorie, jak bylo zmíněno, u nás jej řešíme barevným značením. Ano, nemůže to být jednoznačné, ale v praxi to pro dětské čtenáře i jejich rodiče vnímáme jako vítané řešení umístění knih ve volném výběru.

Ještě poznámka z praxe. Narazili jsme na nepříjemný problém při povrchové úpravě piktogramů přelepením izolepou. U některých značek dochází k vytékání lepidla, případně prosáknutí do papíru štítku, buď to nevypadá úplně vzhled­ně, nebo dokonce se knihy u hřbetu mírně lepí. Tady můžu doporučit jediné, pokud nezvolíte třeba laminaci či jinou technologii výroby štítků, vyzkoušet izolepy od různých výrobců, nechat zkušební knížky přes léto v teple na slunci „odstát“ a uvidíte, kterou lepicí pásku používat.

Vyplatí se to?

Otázkou je, zda úsilí věnované začlenění piktogramů, trojpísmen a mapek do knihovního on-line katalogu nebude v budoucnu s nástupem nové generace knihovních systémů zcela zmařeno či zbytečné. Z pohledu efektivity vynaložené práce však hodnotíme přeznačování knihovních fondů tak, že přínosy převažují nad negativy. Máme za to, že čtenáři upřednostňují jednoduchý vizuální styl nad jim často nesrozumitelným odbornějším knihovnickým stavěním fondu. Barvy a abecedu zná každý, ne tak signatury, MDT a odborné terminologické názvy. Takže – vyplatí se to.