Main content

Čtenářství u studentů humanitních věd

Radka Vybíralová Radka.Vybiralova@seznam.cz

Článek vznikl na základě výzkumu orien­tovaného na mapování čtenářství v humanitních vědách, a to se zaměřením na psychologii, sociologii a pedagogiku. Samotné čtenářství skýtá mnoho možností, jak je zkoumat, pozornost proto byla věnována zájmu o čtení u studentů výše jmenovaných vědních disciplín.

Čtenářství a studenti vysoké školy

Výzkumné šetření bylo krátkodobé, probíhalo v období duben až květen 2011 a bylo vymezeno jednou lokalitou i institucí. Jak bylo již řečeno, týkalo se pouze studentů vysoké školy s přihlédnutím k jejich studijním oborům se zaměřením na humanitní vědy.

Vzorek respondentů byl tvořen ze studentů bakalářského a magisterského studia oboru psy­chologie a sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, dále pak pedagogika – sociální práce a pedagogika – veřejná správa na Pedagogické fakultě téže univerzity.

Ze Zprávy o průběhu přijímacího řízení pro akademický rok 2010/2011 je patrné, že o studium psychologie na Univerzitě Palackého je ze strany uchazečů velký zájem. V roce 2010 bylo přijato 1278 přihlášek a ke studiu bylo zapsáno 129 uchazečů. Na obor sociologie se v témže roce hlásilo 727 uchazečů a zapsalo se 176.1)

V roce 2010 se o studium pedagogiky – sociál­ní práce na Univerzitě Palackého ucházelo 648 zájemců a ke studiu bylo přijato 123 uchazečů. Na pedagogiku – veřejnou sprá­vu bylo podáno 854 přihlášek a ke studiu bylo zapsáno 149 uchazečů.2) (Čísla tvoří celkový součet pro prezenční či kombinované studium, rovněž tak bakalářské a magisterské studijní programy.)

Avšak rok 2011 znamenal rekordní zájem o studium na Univerzitě Palackého v její historii vůbec. Ke dni 8. března 2011 přijala tato vysoká škola 34 874 přihlášek, přičemž ze všech osmi fakult byl nejpříznivější výsledek pro Pedagogickou fakultu, která se poprvé umístila v počtu přijatých přihlášek před Filozofickou fakultou.3)

Záměrem výzkumu bylo tedy poukázat na postoje a motivace k četbě studentů daných oborů, na preference i četnost jejich četby. V neposlední řadě na skutečnost, zda jedna ze zásadních institucí v lidském životě – rodina – byla ovlivňujícím faktorem při jejich cestě za čtenářstvím a do jaké míry je ovlivnila i při stávajícím postoji vůči tomuto fenoménu. Dále pak jakou úlohu v tomto procesu sehrávají současné informační technologie a jakou měrou se podílejí na větším či menším zájmu studentů o čtení.

Metodika a sledovaný cíl výzkumu

Ve snaze dojít ke kýženým výsledkům byl zvolen smíšený výzkum ve formě kvantitativního i kvalitativního přístupu. Bylo osloveno celkem 110 studentů v kvantitativním šetření, z nichž se samotného výzkumu zúčastnilo 75 respondentů. Kvalitativní část byla uskutečněna pomocí strukturovaného rozhovoru s deseti vybranými studenty. Do samotného výběru byli zahrnuti pouze ti respondenti, kteří vyplnili dotazník a současně byli ochotni odhalit bližší okolnosti svého vztahu ke čtenářství.

Interpretace výsledků výzkumného šetření je založena na několika předpokladech – vztahu studentů vůči procesu čtení jak tištěných, tak elektronických zdrojů, ale rovněž jejich vztahu k odbornému textu. Nezanedbatelnou úlohu zde sehrává právě vedení ke čtenářství od jejich útlého věku.

Pozornost byla tedy věnována:

• výchově ke čtenářství v rodině a jejímu vlivu na vazbu čtení u studentů;

• čtení jako jedné z aktivit volného času a zájmu studentů o odbornou literaturu i nad rámec studijních povinností;

• vlivu elektronického prostředí na proces čtení u studentů;

• preferencím média při procesu čtení u studentů;

• preferencím typu textu při procesu čtení u studentů;

• postojům studentů ke čtení odborného textu, které se odvíjejí od jejich informačních potřeb a přístupu k samotnému čtenářství.

Rodina a její vliv na čtenářství u studentů

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většině studentů předčítaly dospělé osoby od útlého věku. Převážná část z nich vypovídala o denní čtenářské aktivitě ze strany rodičů či jiných dospělých osob, přičemž nejvýraznější podíl byl znatelný u studentů psychologie, dále pak so­cio­logie.

Předchozí zjištění se posléze projevilo jako stěžejní při čtenářských aktivitách těchto studentů na základní či střední škole. Svůj kladný vztah ke čtenářství si přenesli i do období dospívání a dospělosti.

Taktéž kvalitativní část výzkumu ukázala, že studenti vnímají roli rodiny jako zásadní při utváření vlastního vztahu k samotnému čtení. Převážná většina z oslovených se vyjádřila, že jejich současný kladný vztah ke čtení byl ovlivněn již v dětství. Nemalou úlohu v tomto směru studenti přisuzují zvláště svým rodičům, coby hlavním aktérům získaných postojů vůči tomuto fenoménu. Za stěžejní však mnohdy nepovažují společně strávené chvíle u čtení knih, nýbrž vedení a budování vztahu ke čtenářství jako takovému.

A naopak je nutno poukázat na fakt, že u studentů, kteří nebyli vedeni ke čtenářství od své­ho raného věku, nebyla tato vazba prokázána ani v současnosti. Jejich čtenářské aktivity jsou převážně motivovány osvojením si nových poznatků ze studovaného oboru a odbornému textu se věnují pouze v rámci nezbytném pro jejich studium.

Čtení jako jedna z náplní volného času u studentů

Zájem studentů o samotné čtenářství se ukázal jako jeden z hlavních indikátorů nejen při jejich postoji vůči odpočinkové či povinné literatuře během školní docházky, ale stejně tak při jejich studiu na vysoké škole.

Aktivita čtení byla prokázána jako jedna z náplní volného času téměř u všech oslovených studentů, přičemž zamítavé stanovisko v tomto ohledu bylo spíše patrné u studentů oboru pedagogiky. Tito studenti pak projevují zájem jen o četbu zadané odborné literatury v rámci studijního oboru. Avšak studenti, kteří deklarují čtenářské aktivity ve svém volném čase, se rovněž vyjadřují ve prospěch zájmu o provázanost témat i z příbuzných vědních disciplín. Nelze pominout, že z tohoto pohledu jsou aktivnější studenti oboru psychologie, zatímco u zbývajících studijních oborů je poměr mezi vnímáním četby odborné literatury coby povinnosti a naopak zájmu o ni vyrovnán.

Je třeba ještě zmínit, že u některých studentů je zjevná souvislost mezi četbou povinné literatury na základní či střední škole, kterou shledávají jako přínosnou, a jejich současným příznivým vztahem k odborné literatuře, coby zdroje cenných informací, společně s jejich zájmem o příbuzná témata studovaného oboru.

Výsledky šetření tedy potvrdily, že studenti, kteří vyhledávají čtenářské aktivity ve svém volném čase, častěji shledávají odbornou literaturu jako zdroj hodnotných informací, a to nejen v rámci svých studijních povinností.

Internet a jeho vliv na čtenářství u studentů

Elektronické prostředí poskytuje studentům bezesporu mnoho možností jak jej využít při studiu, ale současně ve volném čase. Jednou z klíčových otázek provedeného výzkumu tedy bylo, zda a v jaké míře by se elektronické prostředí mohlo stát ovlivňujícím faktorem samotného čtenářství u studentů.

Studenti deklarovali, že prostředí World Wi­de Webu považují za důležitý zdroj informací, nikoli však za stěžejní.

Tento názor sdílí převážná většina z respondentů. Nelze však opomenout, že studenti vnímají internet nejen jako důležitý informační pramen, nýbrž z výsledků je patrný také jejich postoj vůči tomuto médiu coby stěžejnímu zdro­­ji informací při studiu. Toto stanovisko, i když jen v částečném měřítku, je zjevné spíše u studentů psychologie. Naopak studenti sociologie deklarují poměrně vyrovnané vyjádření u obou možností. Nicméně za zmínku ještě stojí, že ani jeden z oslovených studentů nepovažuje toto prostředí za nepřínosné.

Další oblastí výzkumného zájmu se stal výběr typu média jako nástroje při vyhledávání důležitých informací v rámci oboru. Studenti se téměř shodně vyslovili jak pro knihy, tak pro internet. Z výsledků vyplynulo, že studenti pods­tatně mé­­ně využívají časopisy v tiště­né podobě. Nejvíce studentů, kteří tento zdroj vnímají jako přínosný pro své studium, je z oboru psychologie.

Během strukturovaného rozhovoru studenti deklarovali, že samotný akt čtení u nich neovlivňuje výběr typu média. Elektronické prostředí využí­va­jí jak pro zájmovou četbu, tak stejně pro studium. Rozhodující je pro ně fakt, kde kýžené informace naleznou. Lze tedy konstatovat, že samotné elektronické prostředí akti­vitu čtenářství u studentů neomezuje, přinejmenším oni sami nenalézají žádné důvody, kte­ré by měly tuto činnost jakkoli usměrňovat. Spíše naopak v současných informačních technologiích vidí nové možnosti pro využití čtenářského zájmu a neshledávají velké rozdíly mezi čtením knihy v tištěné či elektronické podobě.

Z výzkumu tedy zcela jednoznačně vyplynulo, že používání internetu a elektronických informačních zdrojů u studentů nemá zásadní vliv na časté používání tištěných publikací a materiálů.

Preference typu textu

Je zřejmé, že studenti přijímají možnosti nových informačních technologií příznivě. S tou­to otázkou však úzce souvisí též jejich preference typu textu. Nabízí se tedy prostor pro vyjádření, zda je pro ně typ textu rozhodujícím faktorem. Většina z nich se přiklonila k možnosti jeho volby. Tento aspekt je pak nejméně důležitý pro studenty sociologie.

U studentů, kteří vnímají typ textu jako jedno z podstatných hledisek při čtenářských aktivitách, směřoval výběr zcela jednoznačně k tiště­né formě (tu upřednostňovali před elektronickou).

Při strukturovaném rozhovoru se studenti vyjadřovali jak pro tištěnou, tak elektronickou podobu textu, přičemž tištěná forma je preferována převážně při jejich zájmové a odpočinkové četbě. Elektronické zdroje využívají jak ve volných chvílích, ale převážně pak při hledání odborných informací v rámci studia. Ačkoli pro mnoho studentů není typ textu příliš rozhodující, přesto se přiklánějí k tištěné podobě hned z několika důvodů. Jedním z nich je kupříkladu únava očí z dlouhého užívání elektronického média.

Tato problematika byla vyhodnocována rovněž z pohledu pohlaví. Typ textu je pro obě pohlaví rozhodující v téměř shodném měřítku, avšak ženy častěji preferují tištěnou formu před elektronickou, zatímco pro muže je důležitá o něco méně.

Postoj k odbornému textu

Odborný text, ať již v tištěné či elektronické podobě, se bezesporu stává nezbytnou součástí studia každého studenta. Studenti sledovaných studijních oborů, kteří byli ochotni se výzkumu zúčastnit, zcela jednoznačně deklarovali, že odborný text považují za hodnotný zdroj informací, který jim umožňuje získat hlubší povědomí o problému. Jako nezbytnou součást studia či zdroj, který umožní obsáhnout pouze jeho základní problematiku, jej vnímá už výrazně méně studentů. Pouze studenti oboru sociologie se shodně vyslovili, že odborný text je pro ně hodnotný zdroj informací, ale také zdroj základních informací z jejich oboru.

Současně však nelze opomenout, že čtení odborného textu studenty se odvíjí od jejich informačních potřeb a přístupu k samotnému čtenářství. Z vyjádření studentů k postoji četby odborné literatury je zjevná určitá rovnováha mezi vazbou studentů na informace, které jsou požadovány v rámci studia, a jejich vlastním zájmem o související témata. Přičemž lze konstatovat, že o příbuzná témata se zajímají především ti studenti, kteří potvrdili kladný vztah k samotnému procesu čtení (jak bylo již zmíněno výše, jedná se zejména o studenty psychologie).

Shrnutí

Výsledky výzkumu lze opřít o převládající tendence, které jsou rovněž patrné z reprezentativního průzkumu zaměřeného na čtenáře a čtení, který byl realizován v roce 2007 a posléze 2010 pod záštitou Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR, a sice že „čtení jde za vzděláním“4). Většina z oslovených studentů, kteří se zúčastnili výzkumu, se vyjádřila ve prospěch četby jako jejich volnočasové aktivity. Je tedy zřejmé, že k samotnému aktu čtení zaujímají kladný vztah. Tento fakt, jak se ukázalo, je jim posléze nápomocen při studiu vlastních oborů, a to nejen při vyhledávání odborných informací a následném osvojování znalostí. Jeví se také jako silný motivační faktor, neboť čtenářská záliba dopomáhá studentům stírat hranice mezi vědními disciplínami a vnímat předmět studia více do hloubky a komplexněji.

Výzkum ukázal, že stěžejní úlohu při formování čtenářského zájmu od raného dětství sehrává vliv rodinného prostředí, v němž studenti vyrůstají. Převážná část studentů se vyslovila pro rodinu jako ovlivňující faktor při vytváření kladného vztahu ke čtenářským aktivitám. Znač­ná část z nich pak deklarovala proces čtení jako přínosný nejen po dobu svého dospívání, ale stejně tak v současnosti. Z toho lze usoudit, že studenti, kteří byli vedeni ke čtenářství od dětského věku, vyhledávají čtení jak odborné, tak krásné literatury mnohem častěji než studenti bez této vazby. Znovu se lze odvolat na jeden ze závěrů, který vyplývá z výše jmenovaného průzkumu, že „nejpodstatnější socializační prostředí pro rozvoj čtení je rodina“5).

Elektronické prostředí je studenty vnímáno velmi kladně, ať již z pohledu uspokojování studijních požadavků, tak pro využívání k zájmové činnosti, četby nevyjímaje. V nových informačních technologiích spatřují další možnosti využití jak pro studijní, tak zájmovou četbu. Je tedy zřejmé, že internet čtenářským aktivitám u studentů nikterak nebrání, často k nim též přispívá.

Výsledky prokázaly, že studenti při studiu využívají bezmála shodně jak knihy (učebnice, příručky, slovníky), tak i internet (internetové vyhledávače, elektronické časopisecké databáze). Internet se stal důležitým zdrojem informací, nikoli však stěžejním pro téměř polovinu studentů, kteří se zúčastnili výzkumu. Stejně tak z průzkumu zaměřeného na čtenáře a čtení (2007 a 2010) je zjevné, že internet čtení neovlivňuje a „čtenáři si počínají na internetu daleko cíleněji a promyšleněji než nečtenáři“6).

Nelze však ani opomenout, že ačkoli je internet studenty považován za hodnotný zdroj informací a při výběru média se vyslovili pro knihy i pro internet, stále se při možnosti výběru typu textu přiklánějí k jeho tištěné formě.

Výsledky výzkumu odkryly i postoje studentů vůči odbornému textu. Z jejich vyjádření plyne, že téměř ve stejné míře vyhledávají informace potřebné ke studiu a taktéž projevují zájem o prohlubování vědomostí četbou souvisejících témat z příbuzných vědních disciplín nad rámec vlastních studijních povinností. Rovněž je však nutno připomenout, že příbuzná témata se stávají přitažlivými pro ty studenty, kteří též prokázali pozitivní vztah k samotné aktivitě čtení. Lze tedy prohlásit, že čtení odborného textu je závislé na přístupu studentů k samotnému čtenářství.

Zjištěné skutečnosti, které jednoznačně vyplývají z provedeného výzkumu, jsou bezpochyby zřetelné i z Výzkumu čtenářů jako uživatelů informačních institucí se zaměřením na stu­denty s preferencí odborných textů, který uskutečnila PhDr. Irena Prázová, Ph.D. Výzkum proběhl v roce 2006 a byl zaměřen na čtenářské chování uživatelů ve vybraných akademických a vědeckých informačních institucích. Plyne z něj, že studenti upřednostňují tištěnou formu odborného textu, k němuž mají spíše utilitární přístup, neboť větší část respondentů vyhledává odborný text za účelem splnění určitého úkolu. Nelze však opomenout, že druhá skupina je motivována vlastním zájmem a obě skupiny respondentů se shodují i na kombinaci obou přístupů k odbornému textu. Jak se však dále prokázalo, respondenti volí elektronické informační zdroje spíše jako doplňkový zdroj informací, přičemž jeho užívání je častější u zaměstnanců státní správy nežli u samotných studentů.7)

 

Článek čerpal z bakalářské práce autorky:

VYBÍRALOVÁ, Radka. Interdisciplinární zmapování čtenářství v humanitních vědách se zaměřením na pedagogiku, psychologii a sociologii. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2011. 71 s.

 

ODKAZY:

1Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci [online]. [2011], 15. 06. 2011 [cit. 2011-09-06]. Přijímací řízení. Dostupné z www: <http://www.ff.upol.cz/skupiny/zajemcum-o-studium/bakalarske-a-magisterske-studium/prijimaci-rizeni/#c17706>.

2Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci [online]. [2011], 25. 07. 2011 [cit. 2011-09-07]. Přijímací řízení. Dostupné z www: <http://www.pdf.upol.cz/menu/prijimaci-rizeni/bakalarske-a-magisterske-studium>.

3) WURMOVÁ, Nela. Rekordní počet přihlášek na Univerzitu Palackého. Vysoke.Skoly.cz: Informace pro správný výběr vysoké školy [online]. 11. 3. 2011 [cit. 2011-09-05]. Dostupný z www: <http://www.vysokeskoly.cz/clanek/uchazeci-si-podali-na-univerzitu-palackeho-rekordni-pocet-prihlasek?page=3>.

4) TRÁVNÍČEK, Jiří. Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i. [online]. 29. 9. 2010 [cit. 2011-08-13]. Čtenáři a čtení v ČR (2010). Dostupné z www: <http://www.ucl.cas.cz/images/stories/tiskove_zpravy/Tiskovka_ CTENARI_zari_2010.pdf>.

5) Tamtéž

6) Tamtéž

7) PRÁZOVÁ, Irena. Jak studenti čtou? Výzkum čtenářů jako uživatelů informačních institucí se zaměřením na studenty s preferencí odborných textů. In Knihovny současnosti 2008. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2008, s. 336–342. Dostupné z www:<http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/2008-4-336.pdf>.