Main content

OD REDAKČNÍHO STOLU

Milé čtenářky, milí čtenáři,

nerad bych ve vás vyvolával útrpný úsměv, ale píši, jak opravdu cítím zrychlený čas podmíněný přípravou časopisu. Kdykoli je příprava rozšířeného letního vydání u konce, nedostavuje se u mě úleva s výhledem na čas dovolené, ale naopak zodpovědnost z přípravy dalšího ročníku a otázka, čím vás zaujmout v roce následujícím. Pokud bych měl potvrdit uspěchanost dnešního člověka, volil bych ještě větší, možná depresivnější zkratku – další rok opět protekl mezi prsty. Abych tomu úplně neuvěřil nebo tomu nepropadl, listuji si vždy vydanými čísly a ročníky a připomínám si, co stálo za přípravou tohoto kterého článku, cyklu, popisovaného projektu, která fota se stále nedařilo získat apod.

I tentokrát nabízím výčet obsahu s nadějí, že se snaha o pestrost setká se žádoucí odezvou na straně čtenářů, uživatelů, spolupracovníků, zkrátka knihovnické obce. Bez vás, milí čtenáři, a bez vaší odezvy i autorského vkladu bychom jen krátkodobě vdechli život stovkám potištěných stran bez zrcadlení živoucího knihovnického provozu.    

Začínáme tím, jak profesi knihovníka a knihovnu jako instituci vidí mladí literáti zapojení do projektu Spisovatelé do knihoven. Následuje – po letech téměř nezadržitelného růstu – asi nejméně potěšující statistika vydávání tištěných knih u nás… V České Třebové využili „v boji“ o čtenáře nových technických prostředků, jinde knihovny nepodlehly panice a nabídly své programy a výuku i v době pandemie, jen jinak. Zvukové knihovny se nestávají jednostranně zaměřenými specializovanými sbírkami, mnohým z vás pomůže nově zřízený web věnovaný koncepci rozvoje knihoven. O to, aby o knihovnách a jejich možnostech působení věděli i pracovníci místních samospráv, právě usilují pro ně pořádaná školení. Čile k světu se mají malé knihovny v Besednici, Bílé nebo v Brně-Medlánkách. Různá místa naší země, ale stejný cíl. Knihovny se ale dokáží zapojit také do pomoci těm nejpotřebnějším, zde viz příklad ze Vsetína. I ve složitých ekonomických podmínkách se rekonstrukce knihoven snad nezastaví ani u nás, jak dokládá provedený výzkum plánů a záměrů na období 2021–27. V zahraničí novým knihovnám dokáží vdechnout život přední architekti, v daném případě Japonec Kengo Kuma. Udržitelnost rozvoje knihoven domestikovala i v Česku, což dokládá i další část pravidelné rubriky s premiérovým představením želvušek na stránkách Čtenáře. A že jsem ještě na něco zapomněl? Nemohu než doporučit otevřít tištěnou nebo elektronickou verzi našeho časopisu.         

Hezké čtení a po dovolených a čase prázdnin se postavte s novým elánem ke zvládání nových výzev. To vám přeje níže podepsaný  

JAROSLAV CÍSAŘ